Celozivotní aktivní mozky mají mensí mnozství Alzheimerovy bílkoviny

Nová studie, pomocí které PET vysetrení zkoumá mozky zdravých starsích lidí, nalezne ty, kterí jsou dusevne stimulováni po celý svuj zivot, delají veci jako ctení, psaní a hraní her a hádanek, mají méne usazenin beta-amyloidu, destruktivní protein to je charakteristický znak Alzheimerovy choroby. Vedci naznacují, ze jejich nálezy povzbuzují vedce, aby rozmýsleli o tom, jak psychická stimulace ovlivnuje biologii mozku.
Tým z Kalifornské univerzity v Berkeley vedl studii a se svými kolegy napsal o svých zjisteních ve zpráve zverejnené online Archiv neurologie v Pondelí. Financní prostredky na jejich práci pocházejí cástecne z Národních ústavu zdravotnictví a cástecne z Alzheimerovy asociace.
Beta-amyloidní depozity jsou fibrily proteinu, které se nesprávne slozily do vlákenných struktur, které se hromadí v mozku a ucpávají mezery mezi mozkovými bunkami. Jsou hlavním podezrelým v patologii Alzheimerovy choroby a velmi sledovaným cílem vedcu v této oblasti je najít zpusob, jak je snízit.
Predchozí studie jiz naznacily, ze udrzení aktivního mozku sledováním aktivit, které zpochybnují myslenkové dovednosti, jako je ctení, psaní a hraní her, mohou pomoci pozdní zivot Alzheimerovy choroby odlozit. Nikdo vsak dosud neukázal spojení s podezrelou biologií.
Vedoucí autorka Susan Landauová, výzkumná vedecká pracovnice Helen Wills Neuroscience Institute a Berkeley Lab, uvedla ve svém prohlásení:
"Toto je poprvé, kdy byla úroven kognitivní aktivity spojena s nárustem amyloidu v mozku."
Doktor William Jagust, profesor jmenovaný na UC Berkeley v Helen Wills Neuroscience Institute, School of Public Health a Lawrence Berkeley National Laboratory, vedl výzkum. Rekl, ze výsledky nás ukazují novým smerem, jak celozivotní psychická stimulace ovlivnuje mozek:
"Spíse nez jen poskytovat odolnost proti Alzheimerove chorobe, mozkové stimulacní aktivity mohou ovlivnit primární patologický proces onemocnení. To naznacuje, ze kognitivní terapie by mohla mít významné lécebné úcinky modifikující onemocnení, pokud budou aplikovány dostatecne brzy, nez se príznaky objeví.
Zvysování amyloidu je také ovlivneno geny a vekem (tretina pacientu starsích 60 let má nejaký amyloid v mozku) a zatímco s nimi nemuzeme delat nic, neco, co se muzeme zmenit, je kognitivní stimulace, jako je to delat více ctení a psaní, rekli výzkumníci.
Zdá se vsak, ze zpráva o tom musí zhasnout dríve, nez se choroba zahreje.
Landau rekl:
"Amyloid se pravdepodobne zacne hromadit mnoho let predtím, nez se príznaky objeví. Takze je mozné, ze v dobe, kdy máte príznaky Alzheimerovy choroby, jako jsou problémy s pametí, je málo, co lze udelat k zastavení progrese onemocnení."
Úcastníci studie byli 65 zdravých starsích dospelých (prumerný vek 76 let), 10 pacientu s Alzheimerovou chorobou (prumerný vek 75 let) a 11 mladých lidí (kontrolní skupina, prumerný vek 25 let). Místo bylo Berkeley v Kalifornii a doba studia byla od ríjna 2005 do února 2011.
Výzkumníci pouzili dva zdroje dat: jeden pocházel z PET skenu mozku úcastníku a druhý z dotazníku, kde 65 zdravých starsích úcastníku hodnotilo svou celozivotní úcast (od veku 6 let) v mentálne stimulujících aktivitách jako je ctení, psaní a hrát hry. Také se je ptala na cvicení.
Metoda PET scan, kterou pouzívali, vyuzívá zobrazovacího agensu nazvaného Pittsburgh Compound B nebo [11C] PiB znaceného uhlíkem 11. Tato sloucenina se pridává na amyloidní usazeniny, takze se mohou v PET vysetreních "objevit". Snízené "vychytávání" [11C] PiB koreluje s méne lozisky.
Kdyz analyzovali výsledky PET skenu s celozivotním hodnocením psychické aktivity v dotaznících, výzkumníci zjistili:

• Vetsí úcast na psychicky stimulujících aktivitách po celou dobu zivota (ale zejména v raném a stredním zivote) byla spojena se snízeným príjmem [11C] PiB.


• Bylo zjisteno, ze spojení je nezávislé na jiných faktorech, jako je pametová funkce, fyzická aktivita, schopnost pametové pameti, stupen vzdelání a pohlaví.


• Poradí starsích úcastníku podle míry úcasti na aktivitách, které stimulují dusevne, jedna tretina v první tretine uzívala [11C] PiB, coz bylo srovnatelné s mladsími kontrolami.


• Naproti tomu príjem [11C] PiB tech, kterí byli v nejnizsí tretine, byl podobný jako u pacientu s Alzheimerovou chorobou.


• Ackoli vetsí mentálne stimulující aktivita byla spojena s více telesným cvicením, samotné cvicení nebylo spojeno s vychytáváním [11C] PiB.

Vedci dospeli k záveru:
"Uvádíme prímou souvislost mezi kognitivní aktivitou a absorpcí [11C] PiB, coz naznacuje, ze faktory zivotního stylu, které se objevují u jedincu s vysokým kognitivním záberem, mohou zabránit nebo zpomalit ukládání p-amyloidu, coz pravdepodobne ovlivnuje nástup a progresi AD [Alzheimerova choroba ]. "

Rovnez poukazují na to, ze nenalezly silnou vazbu mezi príznaky depozitu amyloidu a úrovní soucasné kognitivní aktivity.
Landau rekl, ze to naznacuje, ze "celý zivot zapojení do techto aktivit má vetsí efekt, nez být kognitivne aktivní jen ve starsím veku".
Vedci vsak nechtejí potlacit význam zvysující se mozkové aktivity pozdeji v zivote.
Jagust rekl, ze "neexistuje zádná kognitivní aktivita". To muze delat jen dobre, i kdyz z jiných duvodu, nez je snízení amyloidních depozit v mozku:
"A skutecne, kognitivní aktivita pozde v zivote se muze ukázat být prospesná pro snízení amyloidu. Práve jsme toho spojení jeste nenalezli," dodal.

Pocet Americanu zijících s Alzheimerovou chorobou stoupá, jak generace baby boomeru stárne. Tam je zhruba 5,4 milionu Americanu zijících s Alzheimerovou chorobou, sestým vedoucím vrahem v USA, kde úmrtí z této nemoci vzrostly mezi lety 2000 a 2008 o 66%.
Lécba Alzheimerovou chorobou není, ale minulý týden americká zdravotnická organizace stanovila rok 2025 jako konecný termín pro úcinnou lécbu.
Napsal Catharine Paddock PhD