Zivotnost ocekávaného rozdílu mezi bohatými a chudými se rozsiruje ve Velké Británii az na 13,5 roku

Chlapec z bohatých ctvrtí Kensingtonu a Chelsea v Londýne muze podle ocekávání zít o 13,5 let déle nez jeho protejsek v Glasgow City ve Skotsku podle nové zprávy vydané Úradem pro národní statistiku. Autori dodávají, ze lidé ve Spojeném království zijí déle - prumerná délka zivota muze pri narození je nyní 78,2 let; pro zenu je to 82,3 let.
Ti, kterí se narodili na jihu Anglie, mají delsí zivotnost nez ti, kterí zijí na severu zeme nebo ve Skotsku - a rozdíl se rozsiruje.
Zpráva se zameruje na zmeny délky zivota mezi cervnem 2004 a ríjnem 2008. Stejne jako v roce 2004 mely Kensington a Chelsea nejdelsí délku zivota a Glasgow City nejnizsí.
Nejvetsí celkové zlepsení behem ctyrletého období bylo v Londýne. Autori vsak dodávají, ze k temto faktorum se významne podílely tyto faktory:

• Mnoho cástí Londýna je relativne bohaté ve srovnání se zbytkem zeme
• Mnoho pomerne zdravých a zdravých lidí se presunulo do Londýna
• Migrace a mobilita obyvatelstva mají statistický úcinek

Níze uvádíme nekolik vyzdvizených údaju ve zpráve za období ctyr let:

• Prumerná délka zivota pri narození u muzu vzrostla z 12,5 na 13,5 roku
• Prumerná délka zivota pri narození u zen se zvýsila z 10,1 na 11,8 let
• Nedostatecná délka zivota ve veku 65 let vzrostla z 8,2 na 10,1 roku u muzu
• Prumerná délka zivota ve veku 65 let vzrostla z 7,5 na 9,7 roku u zen
• Celkove se v celé zemi zlepsila délka zivota o 1,2 roku u muzu a 1 rok u zen
• Po celé zemi se ocekávaná délka zivota ve veku 65 let zlepsila na 1 rok u muzu a 0,9 na rok u zen

Úrad pro národní statistiky uvádí, ze jeho analýzy a zprávy jsou dulezité pro sledování zdravotních nesrovnalostí a nerovností mezi zemepisnými oblastmi zeme. Jejich údaje pomáhají tvurcum politik rozhodnout, kam mají cílovat zdroje pro nejlepsí efekt. Údaje o predpokládané délce zivota se pouzívají v sirokém merítku k informování o plánování, výzkumu, politice a rozpoctování v soukromém i verejném sektoru v oblastech, jako je pojistení, duchody, demografie a zdraví.
Odborníci tvrdí, ze narustající rozdíl je zpusoben nekolika faktory, vcetne:

• Dostupnost místních sluzeb
• Konzumace alkoholu
• Rozdíly v zivotním stylu
• Kourení
• Socioekonomický status
• Dopad deprivace na zdraví a dlouhovekost

Napsal Christian Nordqvist