Méne soli a více draslíku snizují riziko mrtvice
Méne soli a draslíku ve strave cloveka muze snízit krevní tlak a riziko mrtvice.
Ucinit tyto jednoduché zmeny mohou usetrit miliony zivotu kazdý rok, podle nových studií zverejnených v British Medical Journal (BMJ).
Vedci vedí, ze snízení mnozství soli, které jedí lidé, muze snízit jejich krevní tlak, coz nakonec snizuje riziko srdecních onemocnení a mrtvice. Predchozí studie ve stejném casopise ukázala, ze vysoký príjem soli je spojen s výrazne zvýseným rizikem mrtvice a kardiovaskulárních onemocnení.
Prestoze je málo známo o mozných výhodách zvýseného príjmu draslíku, snízená spotreba draslíku je spojena s vysokým krevním tlakem.
Proto Svetová zdravotnická organizace (WHO) usiluje o snízení príjmu soli ve svete na priblizne jednu cajovou lzicku nebo 5-6 gramu na osobu denne do roku 2025.
Bohuzel, v nekterých zemích je príjem soli v soucasnosti mnohem vyssí nez cíl WHO. NICE (Národní institut pro excelenci v oblasti péce o zdraví a péci) navrhuje snízit príjem soli na 3g za den do roku 2025 pro dospelé ve Velké Británii.
První studie
V první zpráve se výzkumníci zamerili na pozorování vlivu mírné redukce soli na hormony, krevní tlak a krevní tuky (lipidy) ze 34 studií sestávajících z 3 000 dospelých.Po vysetrení lidí s vysokým krevním tlakem a osob s normálním krevním tlakem výsledky ukázaly, ze ctyri nebo více týdnu mírné redukce soli vede k významnému poklesu krevního tlaku v obou skupinách.
Tento výsledek byl pozorován napríc populacemi, bílými a cernými lidmi a jak u muzu, tak u zen. Tato zmena ve strave snízila riziko:
- infarkty
- srdecní selhání
- mrtvice
Druhá studie
Ve druhé analýze 56 hlásení byly zaznamenány srovnatelné výsledky. Tricet sedm studií bylo vysoce kvalitních a vysetrovalo krevní lipidy, krevní tlak, hladiny katecholaminu a renální funkce.Tým to objevil snízený príjem soli snizuje krevní tlak a nemá zádný negativní vliv na hladiny hormonu, krevní lipidy nebo funkci ledvin. Mírné dukazy o kvalite ukázaly, ze snízení príjmu sodíku muze snízit krevní tlak u detí.
Nizsí príjem sodíku byl také spojen s nizsí pravdepodobností mrtvice a smrtelné koronární srdecní choroby u dospelých.
Vedci rekli:
"Celkový pocet dukazu naznacuje, ze snízení príjmu sodíku by melo být soucástí úsilí v oblasti verejného zdraví ke snizování krevního tlaku a kardiovaskulárních onemocnení a bude pravdepodobne prínosem pro vetsinu jednotlivcu."
Tretí studie
Tretí vysetrování zkoumalo údaje o príjmu draslíku a zdraví z 33 zpráv, které se skládaly z více nez 128 000 zdravých dobrovolníku.Podle odborníku zvýsený príjem draslíku snízil krevní tlak u dospelých a nemel zádný negativní vliv na hladiny hormonu, funkce ledvin nebo krevní lipidy.
Zvýsený príjem draslíku byl spojen s 24% snízením pravdepodobnosti mozkové mrtvice u dospelých a muze mít také príznivý vliv na krevní tlak u detí, ale je nutný dalsí výzkum.
Existuje zvýsený prínos snizujícím príjem soli soucasne, podle vedcu.
Doporucení WHO
Podle výzkumníku:"[Stanovují] globální cíl 30% relativního snízení prumerného príjmu soli dospelé populace do roku 2025 s cílem dosáhnout doporucení WHO o slaném príjmu, presto je v mnoha zemích v soucasné dobe mnohem vyssí príjem soli. UK, NICE doporucuje snízit príjem soli na 3 g za den do roku 2025 pro dospelou populaci. "
Doporucení WHO týkající se soli:
- U dospelých by meli snízit jejich príjem
- U detí by mela být navrhovaná maximální dávka 2g / den sodíku u dospelých snízena, a to na základe energetických nároku detí vzhledem k potrebám dospelých.
- U dospelých by meli konzumovat alespon 90 mmol / den (3510 mg / den).
- U detí by mel být snízen doporucený príjem nejméne 90 mmol / den, a to na základe energetických nároku detí v porovnání s potrebami dospelých.
Proc by pijáci kávy mohli zít déle? Studium vrhá svetlo
Kávovníci mohou zít déle. To bylo záver mnoha studií v posledních letech. Nyní se vedci domnívají, ze mohou odhalit jeden z mechanismu, které jsou základem tohoto sdruzení. Vedci ríkají, ze mohou urcit jeden duvod, proc by pijáci kávy mohli zít déle.
Vcasná expozice znecistujícím látkám spojeným s rizikem autismu
Nová studie poskytuje dalsí dukazy pro dríve navrhovanou vazbu mezi vystavením prostredí a autismu; výzkumníci zjistili, ze deti s autismem jsou casteji vystaveny specifickým látkám znecistujícím ovzdusí behem prvních 2 let zivota a behem tehotenství matky, nez pacienti bez poruchy.