Méne rizika zánetlivého strevního onemocnení v teplejsích klimatech

Dlouhodobá studie Spojených státu zverejnená online v roce 2009 STREVO ukázalo, ze zijící v slunecnejsích klimatech muze snízit pravdepodobnost vzniku zánetlivého onemocnení strev, zvláste u tech ve veku 30 let a více.
Zjistení výzkumníku, která podporují drívejsí evropský výzkum, by mohla potenciálne vést k novým terapiím a preventivním opatrením.
Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou zánetlivé onemocnení strev (IBD), které mohou být extrémne bolestivé, vyzadují rozsáhlou operaci a casto vázne ovlivnují kvalitu zivota jednotlivce.
I kdyz nedávné pokroky zjistily genetické faktory, které se pravdepodobne budou podílet na vývoji IBD, její príciny zustávají do znacné míry neznámé. Výzkumní pracovníci uvádejí, ze vzhledem k tomu, ze celkové genetické riziko je nízké az stredne závazné, hrají klícovou roli faktory jako zivotní prostredí a zivotní styl.
Jejich zjistení jsou zalozeny na datech ze dvou studií, které sledovaly dlouhodobé zdraví sester. Jedna studie nazvaná "Sesterská zdravotní studie I" zacala v roce 1976, zatímco druhá studie "Zdravotní sestra II" zacala v roce 1989.
Oba studie zaznamenaly informace o oblasti bydliste pri narození a ve veku 15 a 30 let spolu s prípadnou diagnózou IBD zaznamenané do roku 2003. Kazdé dva roky vsichni 238 000 úcastníku, kterí byli prijati do veku od 25 let a 55 let, obdrzeli postu, aby aktualizovali své zdravotní informace. Zádný z úcastníku nemel v dobe registrace zádnou historii IBD.
Vedci rozdelili státy USA do severních, stredních a jizních vrstev zemepisné sírky pro kazdou ze ctyr casových zón (východní, centrální, horské a mírové). V roce 1992 vedci zaznamenali pobyt jen necelých 176 000 zen. Do roku 2003 bylo diagnostikováno 257 zen s Crohnovou chorobou a 313 zen s ulcerózní kolitidou.
Autori zjistili, ze diagnóza IBD byla v podstate spojena s vyssími zemepisnými sírkami a v dobe, kdy byla zena starsí 30 let, bylo vetsí pravdepodobnost, ze by vyvinuly IBD.
Oni také zjistili, ze ve srovnání se zenami zijícími v severních sírkách meli ti, kterí zili v jizním klimatu, 52% snízenou sanci na rozvoj Crohnovy nemoci ve veku 30 let a 38% nizsí pravdepodobnost vzniku ulcerózní kolitidy. Výzkumníci zjistili, ze kourení, o nemz se predpokládá, ze ovlivnuje riziko IBD, nemá zádný vliv na výsledky.
Komentují:

"Vedoucím vysvetlením tohoto gradientu severu a jihu v riziku ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby mohou být rozdíly ve vystavení slunecním svetlem nebo UVB zárení, které je obecne vetsí v jizních sírkách." UV zárení je nejvetsím ekologickým faktorem plazmatického vitaminu D, a existují podstatné experimentální údaje podporující roli vitaminu D ve vrozené imunite a regulaci zánetlivé reakce. "

Pokracují v tom, ze jejich výsledky poskytují jistotu o významu biologických cest pri ovlivnování geografických rozdílu v rozvoji IBD a uzavírají:

"Porozumení takovým cestám by mohlo nakonec vést k vývoji nových linek terapie, stejne jako k intervencím, které mohou modulovat riziko nákazy."

Napsal Petra Rattue