Smeje se bolest

Smích nemusí být nejlepsí lék, ale muze pomoci tem, kterí trpí chronickou bolestí, podle pruzkumu, který byl predstaven na minulém týdnu z konference Evropského kongresu boje (EFIC), který se konal ve Florencii v Itálii.

Tým svýcarských vedcu uvedl, ze smích a humor mohou zvýsit toleranci bolesti a zlepsit kvalitu zivota. Podle spolecnosti Thomas Benz (RehaClinic Zurzach, Svýcarsko) by mely být intervence zamerené na humor soucástí bolesti.

Ve výzkumu svýcarského týmu se lidé smáli na komediálních filmech dokázali udrzet ruce v ledové vode déle nez ti, kterí se nesmesovali. Následné merení ukázalo, ze zvýsená tolerance bolesti zustává prítomna 20 minut po smíchu.

Mozným vysvetlením by mohlo být to humor aktivuje uvolnování endorfinu a snizuje svalové napetí, coz má vliv na bolest jak na dusevní, tak na fyzické úrovni.

"Výsledkem je, ze humor pomáhá odrázet bolest, a tak pomáhá jak pacientum, tak jejich pecovatelum lépe se vyporádat se stresem," rekl profesor Willibald Ruch z Univerzity v Curychu. "Humor muze být pouzíván specificky jako kognitivní technika, napríklad pokud jde o odvrácení bolesti a zvýsení tolerance bolesti."

Nicméne varoval, ze smích musí "pocházet ze srdce", aby zmírnil bolest. "Nase studie ukazují, ze jen" skutecná "radost, skutecne zazívaná a doprovázená výrazem Duchenne, vede ke zvýsení tolerance bolesti."

V "duchenném úsmevu" jsou nejen rohy ústí vytahovány nahoru, ale oci jsou také zapojeny s typickými malými vráskami na vnejsích rozích. Profesor Ruch rekl, ze falesné úsmevy a smích nezlepsují toleranci bolesti.

Na letosním setkání EFIC se zúcastnilo 4000 odborníku na bolest ze 75 zemí a pokrývalo vsechny aspekty bolesti. Pri pouzití podobných experimentálních technik, jako byli zamestnanci svýcarského týmu, uvedli norstí vedci, ze kuráci a bývalí kuráci jsou citlivejsí na bolesti nez nekuráci. Jejich studium u více nez 10 000 lidí to prokázalo kuráci meli nejnizsí toleranci k bolesti, následovaní bývalými kuráky.

Muzi a zeny, které nikdy nekourily, mely nejvyssí toleranci vuci bolesti. "Tyto výsledky naznacují, ze spotreba nikotinu vede k dlouhodobému hyperalgetickému úcinku," uvedl Dr. Aslak Johansen z Fakultní nemocnice Severní Norsko, Tromsø.

Bolest a hlad

V jednom z více neobvyklých experimentu hlásených na EFIC, britstí vedci zjistili, ze bolest je méne intenzivní, kdyz máte hlad. Výzkumní pracovníci z Liverpoolské univerzity pouzívali bolestivý laser na rukou lidí, kterí byli krmeni nebo kterí postývali pres noc. Oznámení bolest byla behem posílení silnejsí nez behem hladového stavu.

"Hlad a bolest jsou základní homoeostatické mechanizmy, které soutezí o reakce na chování, kdyz se spolecne prozívají," rekl jeden z autoru studie Dr. Hazel Wright.

Lécba bolesti na klinice

Predseda EFIC profesor Hans G. Kress (Víden, Rakousko) uvedl, ze pro mnoho pacientu je zivot bez bolesti mozný pouze s pouzitím opiátu na predpis, nicméne prístup k temto lékum se znacne lisí. V mnoha zemích jsou prakticky nedosazitelné, zatímco v jiných jsou prekracovány. Vyzval k racionálnejsímu uzívání opioidu, rekl, ze tyto léky jsou nyní predepsány 7,5krát casteji nez v roce 1990. Rocní spotreba po celém svete se zvýsila z priblizne 7 na více nez 58 miligramu na jednoho obyvatele.

Nicméne i v rámci evropského regionu WHO existují velké mezery v lécbe, dodal. V zemích jako Kazachstán a Tádzikistán zustává uzívání opiátu "mizive nízké". V rámci EU mají Polsko, Litva a Lotyssko nejnizsí míru opioidního predpisu.

"Je zrejmé, ze zdravotní potíze nejsou splneny, a zdravotníci jiz nemohou ignorovat, zatímco milióny lidí jsou odsouzeni k zivotum ztuhlé bolesti. To je z lékarského a etického hlediska neprijatelné," uvedl profesor Kress.

Vzdelání

Prestoze jeden z peti obcanu EU trpí chronickou bolestí, lékari v celé Evrope jsou zalostne nedostatecne vzdelaní v oblasti bolesti, podle výsledku z hlavního pruzkumu EU prezentovaného na EFIC.

Výsledky studie APPEAL - první celoevropská studie o bolesti, ukazují "alarmující" nedostatek odhodlaného ucení o bolestech v bakalárských lékarských skolách v Evrope, ríkají výzkumní pracovníci.

Studie prezkoumala 242 lékarských skol v 15 zemích EU a zjistila, ze 82% nemá zádné specializované kurzy bolesti, které jsou povinné pro vsechny studenty.

"S výjimkou Francie a nekolika skol v jiných zemích, které pokrocily v poskytování výuky bolesti, je patrný nedostatek venovaného bolesti v celé Evrope," ríká Dr. Emma Briggsová, prednásející, King's College Londýn. "To vyvolává otázku, zda je poskytování bolestivého vzdelávání ve vysokoskolských lékarských studiích vhodné k resení aktuálních a rostoucích nevyhovujících potreb verejného zdraví."

Na základe techto zjistení výzkumníci APPEAL doporucují zavedení povinné výuky bolesti u vsech studentu vysokoskolských studentu v EU a zavedení evropského rámce pro vzdelávání v oblasti bolesti.