Deti s obstrukcním spánkovým apnoe tezí z pozitivní dýchací cestou

Nová studie zverejnená online v Americké hrudní spolecnosti Americký zurnál dýchací a kritické lékarské péce, ukazuje, ze lécba detského obstruktivního syndromu spánkové apnoe (OSAS) s pozitivním tlakem v dýchacích cestách (PAP) zlepsuje nekolik významných neurobehaviorálních výsledku.
Vedoucí výzkumný pracovník Carole L. Marcus, profesor pediatrie v Detské nemocnici ve Philadelphii, uvedl:

"V nasí studii 52 detí a dospívajících s OSAS jsme zaznamenali významné zlepsení v neurobehaviorální funkci po trech mesících lécby PAP. Tato zlepsení byla zaznamenána navzdory neoptimální adhezi s lécbou a byla pozorována u heterogenní skupiny detí, mnoho z nich se základními zdravotními stavy a / nebo vývojové zpozdení. "

Výzkumníci provedli hodnocení neurobehaviorálního vysetrení u 52 detí ve veku od 8 do 16 let (prumerne 12 let) s OSAS, z nichz 10 melo výrazné zpozdení pri vývoji. Výzkumníci hodnotili detskou ospalost, poruchy chování, pozornost a kvalitu zivota na pocátku a po trí mesících lécby PAP. Zaznamenali velké rozdíly v dodrzování lécby PAP u pacientu v rozmezí od 25 do 315 minut za noc, prumerne 170 minut.

PAP lécba byla spojena se znacným zlepsením deficitu pozornosti, chování, ospalosti a péce a kvality dítete. Výzkumní pracovníci poznamenali, ze zlepsení skóre ospalosti bylo silne spojeno s dodrzováním, s podobným zlepsením skóre v chování u podskupiny detí s vývojovým zpozdením. Zlepsení dalsích výsledku nebylo zaznamenáno. U detí ve veku od 3 do 7 let (prumerný vek 4,5 let) bylo dosazeno podstatného zlepsení ve spánku a v kvalite zivota specifické pro OSAS.
Dr. Marcus poznamenal:

"OSAS u detí je známo, ze jsou spojeny s poruchami chování a deficitem ucení, ale úcinky PAP na tyto deficity nebyly studovány. Nase studie je první, která demonstruje, ze terapie PAP vede k významnému zlepsení v rade neurobehaviorálních domén u techto pacientu, vcetne pacientu s vývojovým zpozdením. "

Vedci uznávají omezení studia, která zahrnovala pouze pouzití zpráv od subjektu a opatrovníku, nedostatek skupiny s placebem a nedostatecné oslepnutí.
Dr. Marcus dospel k záveru:

"Zlepsení, které jsme zaznamenali pri denním spánku, pozornosti, internalizacních chováních a kvalite zivota, se vyskytly navzdory prumernému uzívání PAP pouze tri hodiny v noci. To naznacuje, ze u detí s OSAS by melo být podporováno uzívání PAP, a to i u tech s neoptimální prilnavostí , nebot muze vést ke zlepsení funkce, která muze mít vliv na rodinné, sociální a skolní funkce. "

Napsal Petra Rattue