Délka spánku detí je ovlivnena geny a prostredím

Genetika má významný dopad na to, jak dlouho mohou deti spát v noci, avsak zivotní prostredí muze v odpoledních hodinách hrát vetsí roli v NAP, podle nového výzkumu v casopise Pediatrie.
Studie, kterou provedli vedci z univerzity v Montrealu, zjistila, ze polovina variability v dobe nocního spánku mezi detmi ve veku od sesti mesícu do dvou let byla zpusobena genetickými vlivy.
Vysetrovatelé se zamerili na zkoumání relativního dopadu environmentálních a genetických faktoru na nocní a denní dobu spánku ve veku 6, 18, 30 a 48 mesícu.
Studie se skládala z 995 dvojcat (405 totozných a 586 bratrých) z Quebecu Newborn Twin Study shromázdených z rodných záznamu Quebec Statistics Institute.
Nocní a denní spánek byly analyzovány prostrednictvím zpráv od matky v sesti, 18, 30 a 48 mesících veku. Vedci byli schopni urcit, kolik z detských variací spánku bylo zpusobeno geny (totéz u stejných dvojcat) nebo environmentální faktory.
Mezi tremi ze ctyr casových bodu, genetika byla zodpovedná za 47% az 58% doby nocního spánku. Vetsina detí spí nepretrzite po dobu 10 nebo 11 hodin v noci.
Spánek byl roztrístenejsí, nez se puvodne predpokládalo, protoze videozáznamy ukázaly, ze mnoho detí v jedné podskupine, dokonce i "dobrých prazcu", se probudilo priblizne trikrát za jednu noc.
Jako dvojcata stárnutí, behem NAP, vlivu zivotního prostredí vysvetlil více variace v délce spánku. Tyto faktory byly zodpovedné za:

• 33% trvání zdrazení po 18 mesících
• 48% za 30 mesícu
• 79% ve dvou letech

Behem veku 2 trvalo trvání zdrímnutí a zustalo stabilní a pomalu se postupne snizovalo, pricemz pouze 4% vykazovalo rychlejsí nez normální prubeh. Pouze 4% prestalo uzívat NAP do veku 2 let.
Mírné az zádné rozdíly v nocním nebo denním spánku byly spojené s faktory zivotního prostredí pouze jednou dvojcatou a ne zazil ani druhý. Avsak odhad heritability mohl být ovlivnen pouzitím pouze jednoho informátora pro dvojici dvojcat.
Krome toho by mohlo být omezené pouzití klasických kategorií pro nocní a denní dobu spánku.
Autori dospeli k záveru, ze je to první zavedená studie, která to dokazuje casová doba spánku v raném detství muze být ovlivnena nastavením prostredí, zatímco rozdíly v konsolidaci doby nocního spánku jsou ovlivneny prevázne genetickými faktory, s významným vlivem na zivotní prostredí v dobe 18 mesícu.
Samostatná studie naznacila souvislost mezi nedostatecnou dobou spánku a zvýseným rizikem obezity u malých detí. Také tento výzkum ukázal, ze napínání není vhodnou náhradou nocního spánku, pokud jde o prevenci obezity.
Napsal Kelly Fitzgerald