cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Klícem k boji s mozkovým onemocnením muze být posílení chuti bunek

Bunky v tele neustále sbírají bunecné úlomky. Tento prirozený proces - známý jako "autofagie" nebo sebeobrany - zastaví zbytecný materiál, který zanesl a narusoval normální funkce bunek. Nová studie naznacuje, ze posílení této "chuti k jídlu" v mozkových bunkách by mohlo být zpusob, jak bojovat proti nemocem, které vznikají, kdyz abnormální proteiny zatahují bunky, jako je Lou Gehrigova choroba a nekteré formy demence.

Sami Barmada, odborná asistentka neurologie na lékarské fakulte University of Michigan (U-M) v Ann Arboru a kolegové, píse o svých zjisteních v casopise Prírodní chemická biologie.

Autofagie - zalozená na dvou reckých verzích pro "sebe" a "jídlo" - je v soucasné dobe horkým tématem lékarského výzkumu. Vedci zacínají videt to jako zivotne dulezitou funkci v zdravých bunkách. Jedná se o nezbytnou úlohu pri údrzbe bunek, kde bunka sdruzuje veskeré nezádoucí bunecné necistoty, rozbíjí je a vytlacuje odpadní produkty za úcelem eliminace nebo recyklace.

Zvýsení prirozené autofagie muze být lepsí nez získání léku, které by mohly zpusobit trávení

Vedci tvrdí, ze je mozné pouzívat léky k prodlouzení zivota mozkových bunek zvýsením trávení urcitých vadných proteinu, které by jinak zablokovaly a zastavily jejich cinnost. Navrhují vsak, ze lepsí zpusob by mohl být posílení vrozené autofagie bunek a primet je k odstranení samotných záhybu.

Ve své studii ukázali, jak se kapacita nekterých autofagu nekterých mozkových bunek výrazne zmensuje, pokud se stanou pretízenými abnormálním proteinem nazývaným TDP43.

Poté ukázali svuj nápad pracovat s léky, které posílily bunecnou autofágii v lidských neuronech rostoucích z kmenových bunek a u zvírat. Také prokázali novou mikroskopickou techniku, která jim umoznila videt uvnitr bunek a sledovat, jak je vedou k jejich vylepsenému vycistení, jak vysvetluje prof. Barmada:

"Pri pouzití této nové techniky vizualizace bychom mohli skutecne videt, jak se protein vycistí, a proto, které slouceniny by mohly zvýsit tempo clearance a zkrátit polocas rozpadu TDP43 uvnitr bunek. To nám umoznilo videt, ze zvýsená autofagie byla prímo související se zlepseným prezíváním bunek. "

Studie také ukázala, ze ruzné individuální neurony se lisí ve své schopnosti vymazat TDP43 a byly "velmi citlivé na úroven TDP43," poznamenává tým.

Lou Gehrigova nemoc (amyotrofická laterální skleróza nebo ALS) a urcité typy demence známé jako frontotemporální demence mají spolecný rys: mozkové bunky plné TDP43. Zdá se, ze to, co pacienti s temito nemocemi potrebují, jsou mozkové bunky, které mohou odstranit tento protein, ale pouze dalsí výzkum to dokáze.

Jedním z léku, které tým podnítil k autofagii, je antipsychotika vyvinutá v sedesátých letech k lécbe lidí se schizofrenií. Lék jiz prokázal urcitý potenciál proti demenci u pacientu s ALS, ale má vedlejsí úcinky.


Nová studie ukazuje, jak se kapacita nekterých autofagu nekterých mozkových bunek výrazne zmensuje, pokud se stanou pretízenými abnormálním proteinem nazývaným TDP43.

Nekterí clenové týmu jiz hledají alternativní slouceniny, které by mohly zvýsit autofagii s mensími vedlejsími úcinky.

Zatím nekteré malé studie rovnez naznacují, ze lidé se schizofrenií, kterí uzívají antipsychotika, mají mensí pravdepodobnost vývoje ALS.

Profesor Barmada ríká, ze on a jeho tým jsou velmi povzbuzeni svými zjisteními a úspechem nové techniky mikroskopu. Jeho nová laborator u U-M ji jiz vylepsuje, aby získala lepsí prehled o tom, co se deje uvnitr neuronu.

Podívají se také na autofagii v ruzných typech mozkových bunek. Napríklad pri pohledu proti proudu v procesech produkujících bílkoviny, napríklad kdyz jsou kódovány geny, mohou najít dalsí stopy pro to, proc se choroba vyvíjí a jak ji resit, dodává.

Mezitím v lednu 2014, Zdravotní novinky dnes se dozvedeli, jak výzkumníci z Tel Avivské univerzity v Izraeli zjistili, ze nedostatek autofagie mozkových bunek muze být prícinou schizofrenie a navrhl, ze objev muze vést k nové lécbe poruchy.

Vyrázka z jedovatých brectanu: príciny, lécba a prevence

Vyrázka z jedovatých brectanu: príciny, lécba a prevence

Obsah Co je jedovaté pro jedovaté brectany? Symptomy Lécba Rizikové faktory a prevence Jedovatý brectan je rostlina známá pro zpusobení tezkého zánetu kuze, také nazývaného kontaktní dermatitida. Obsahuje mýdlo, které vyvolává okamzité podrázdení, pokud prichází do styku s pokozkou. Také známý jako Toxicodendron radicans, jedovatý brectan je puvodem do Severní Ameriky.

(Health)

Nové pokyny k screeningu rakoviny delozního cípku vydané USPSTF

Nové pokyny k screeningu rakoviny delozního cípku vydané USPSTF

Podle nových pokynu Útvaru pro preventivní sluzby Spojených státu amerických (USPSTF), publikovaných casne online v casopise Annals of Internal Medicine, zeny ve veku od 21 do 65 let by mely mít paprové rozmazání kazdé 3 roky. Pokud jsou zeny ve veku 30 az 65 let podrobeny testu humanpapilomaviry (HPV) soucasne s Papem, mohou bezpecne prodlouzit screening interval az jednou za 5 let.

(Health)