Jen chut alkoholu spoustí uvolnení dopaminu

Jen chut alkoholického nápoje muze vyvolat uvolnování dopaminu v mozku, podle výzkumníku na Indiana University School of Medicine.
Studie, publikovaná v casopise Neuropsychopharmacology, kterí pouzívají pozitronovou emisní tomografii nebo PET vysetrení u 49 muzu, kterí zpocátku ochutnali pivo a pak ochutnali gatorádu. Výsledky skenu ukázaly, ze dopaminová aktivita byla významne vetsí, kdyz muzi ochutnali pivo na rozdíl od gatorády.
Navíc vedci poznamenali, ze dopaminová aktivita byla vyssí u tech, kterí v rodine meli v minulosti alkoholismus.

David A. Kareken, Ph.D., profesor neurologie na Lékarské fakulte IU a zástupce reditele výzkumného strediska Indiana pro alkohol, rekl:

"Veríme, ze je to první pokus u lidí, který ukazuje, ze chut alkoholického nápoje samotného bez alkoholového úcinku muze vyvolat tuto aktivitu dopaminu v mozkových odmenách."

Dr. Kareken to rekl zvýsené uvolnování dopaminu v reakci na spotrebu piva by mohlo být zdedeným rizikovým faktorem pro alkoholismus.
Predchozí výzkum spojil dopaminu s konzumací ruzných léku, ale existuje mnoho ruzných interpretací role neurotransmiteru. Je známo, ze urcité senzorické vlivy, jako je vune nebo chut, prispívají k chuti alkoholiku. Ve skutecnosti mohou cravingy vést k moznému relapsu alkoholiku, kterí se snazí vyhnout pití.
Cukry jsou zodpovedné za vetsinu prípadu lidí, kterí nemohou narusit závislost. Predchozí pruzkum ukázal, ze kolem devíti z deseti kuráku (87 procent), kterí prestali kourit, opet zacalo kvuli kazdodennímu "situacnímu chuti" a více nez tri ctvrtiny kuráku (80 procent) verí, ze by mohli opustit, pokud by se mohli dostat jejich touhy.

Kdyz úcastníci vypili jen malé mnozství piva, zvýsila se dopaminová aktivita.

Jen chut piva vyvolala chut

Úcastníci dostali jen velmi malé mnozství piva za patnáct minut bez toho, aby se objevil zretelný intoxikacní úcinek.
Testy PET byly provádeny za úcelem zamerování dopaminových receptoru, které umoznily výzkumníkum zhodnotit rozsah aktivity dopaminu v mozku po ochutnávání nápoju.
Prestoze vetsina úcastníku si myslela, ze gatoráda ochutná lépe nez pivo, více z nich se po ochutnávání prozívalo zvýsenou touhou po pivu.
Podle predchozí studie publikované v casopise Alkoholismus: Klinický a experimentální výzkum genetické zmeny v chuti ovlivnují pocity z alkoholických nápoju a mohou být jedním z genetických faktoru, které interagují s faktory prostredí, které urcují riziko nadmerné konzumace alkoholu.
Napsal Joseph Nordqvist