"To není to, co ríkáte, je to zpusob, jak to ríkáte"

Smích nebo vrcení ríká cloveku víc nez vtip nebo rozzlobené slovo a venujeme více pozornosti, kdyz slysíme emocní zvuk, nez my, kdyz nekdo dává ten pocit do slov. Také interpretujeme emoce mnohem rychleji nez slova, za desetinu sekundy. Toto jsou výsledky výzkumu publikované v roce 2006 Biologická psychologie.
Lidé slysí zvuky emocí rychleji nez slova.

Predchozí studie provedené na Cornellove univerzite naznacují, ze zatímco lidské pocity jsou samy o sobe individuální a subjektivní, sdílené vzorce aktivit v mozku jim umoznují prevést na standardní kód.

Vedci z McGillovy univerzity v Kanade chteli vedet, zda mozek zaregistruje jinou reakci v reakci na zvuky, na rozdíl od slov. Zvuky, které vyjadrují emoce, zahrnují smích, vrcení nebo plác.

Tým vybral tri základní emoce: hnev, smutek a stestí. Hrají kombinaci zvuku, které odrázejí tyto emoce 24 úcastníku, a soucasne hrají nesmyslné fráze.

Vety, jako napríklad "dámy jsou v cindabalu", byly vybrány tak, aby nedoslo k zádnému jazykovému náznaku o tom, které pocity byly vyjádreny. Soucasne byl pouzit záznam elektroencefalogramu (EEG), který zaznamenal, jak rychle reagují mozky úcastníku na signály.

Kdyz úcastníci naslouchali frázím a mluvili s ruznými emocemi, pokouseli se zjistit, které emoce se projevují.

Zvuky emoce jsou lépe pochopitelné

EEG dokázal merit reakci mozku na emoce v milisekundách ve srovnání se slovy. Vedci by také mohli sledovat, které emoce, pokud vubec nejaké, byly nejrychleji rozpoznány prostrednictvím zvuku, rozsahu reakce mozku a zda emocionální zvuky mají silnejsí úcinek na jedince, kterí jsou znepokojeni.

Zdá se, ze zvuky stestí jsou rychlejsí nez hnev nebo smutek. Výsledná mozková aktivita také trvala déle po expozici rozzlobeným nebo smutným zvukum, coz znamenalo, ze mozku venuje více pozornosti rozzlobeným signálum, bez ohledu na obsah reci. Pridané zamerení muze vyplývat z nutnosti posoudit úroven nebezpecí.

Lidé, kterí se cítili úzkostlive, projevili rychlejsí a intenzivnejsí reakci na emocionální zvuky obecne.

Vedci se domnívají, ze duvod by mohl být evolucní. Porozumení zvukum muze být rozhodujícím zpusobem, jakým se lidé vyhýbají nebezpecí, aby prezili.

Vedoucí autor Marc Pell, reditel McGill School of Communication Sciences and Disorders, ríká:

"Identifikace emocionální vokalizace závisí na systémech v mozku, které jsou starsí v evolucních termínech." Vysvetlení emocí vyjádrených v mluveném jazyce na druhé strane zahrnuje nové mozkové systémy, které se vyvinuly jako lidský jazyk.

Zdravotní novinky dnes jiz dríve informoval o tom, ze smutek trvá déle nez jiné emoce, jako je hanba, prekvapení a podrázdení, mozná proto, ze se smutek podarí vetsímu prezití.

Omega-3 s krízovou hematoencefalickou bariérou u pacientu s Alzheimerovou chorobou

Krevní mozková bariéra chrání mozek pred skodlivými chemikáliemi v krvi, ale také zabranuje tomu, aby léky dosáhly. Vedci vsak naznacili, ze doplnky omega-3 mastných kyselin mohou prekonat tuto bariéru u pacientu s Alzheimerovou chorobou, coz ovlivnuje markery této nemoci a zánetu. Výzkumníci z Karolinska Institutet ve Svédsku publikovali svuj výzkum ve Journal of Internal Medicine.

(Health)

Muzské diety tezí z dobré komunikace mezi páry

Jídlo zdravé vyvázené stravy je zivotne dulezité pro vsestranné dobré zdraví a prestoze zeny se snazí udrzet své manzele na zdravé potravní dráze, vetsina zenatých muzu má tendenci k záchvatu nezdravých potravin, kdyz jsou pryc z domova. Derek Griffith, odborný asistent na Fakulte zdravotnictví Michiganské univerzity, vysvetlil: "Klícem k zenatým muzum, kterí prijmou zdravejsí stravu, je, aby manzelé diskutovali a vyjednávali o nových, zdravejsích zmenách menu jako tým.

(Health)