Je ztráta vune "predzvest smrti"?

Nová studie naznacuje, ze u starsích dospelých osob, které nejsou schopné identifikovat zápach, by mohly uvést mortalitu behem 5 let.
Cichový systém je zapojen do siroké skály fyziologických procesu, od detekce nebezpecí pro zivotní prostredí az po vyvolání vzpomínek.

"Olfacce je kritická, jestlize podcenovaná soucást lidské fyziologie," písí autori, vedený Dr. Jayant Pinto a sídlící z University of Chicago, IL. "Ackoli potenciálne méne závislý na olfaction nez mnoho jiných savcu, lidé stále spoléhají na tento rodový systém, který hraje zásadní roli ve zdraví a chování."

Zduraznují, ze nase schopnost rozlisit vune provádí sirokou skálu úkolu. Ovlivnuje výzivu prostrednictvím chuti k jídlu a preferencím potravin, umoznuje identifikovat ekologická rizika a je neoddelitelne spojena s pametí a spolecenskými vztahy.

Ve skutecnosti jiz byl pozorován selhání cichového systému, který signalizuje hlavní degenerativní onemocnení, jako je Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba. Vzhledem k vazbám na ruzné fyziologické procesy se autori domnívali, ze by to mohlo být také ukazatelem úmrtnosti.

Studie, publikovaná v casopise PLoS ONE, byl soucástí Národního spolecenského zivota, zdraví a stárnutí (NSHAP). Tento projekt je první domácí studií sociálních vztahu a zdraví v rámci národne reprezentativního vzorku úcastníku ve veku od 57 do 85 let.

Zkousející zkousky

Od roku 2005-2006 výzkumníci dotazovali 3 005 úcastníku (1 454 muzu a 1 551 zen) a zhodnotili svou schopnost správne identifikovat pet spolecných pachu. Byly prezentovány pet vuní - máty peprné, ryby, pomerance, ruze a kuze - jeden po druhém a musel si vybrat ze ctyr mozných odpovedí.

Úcastníci byli povazováni za neúspesných testu (anosmic) se ctyrmi az peti chybami, s mírnou ztrátou zápachu (hyposmik) se dvema az tremi chybami a se zdravým smyslem (normosmický) s jednou nebo zádnými chybami.

Druhé kolo rozhovoru se uskutecnilo v letech 2010-2011 a výzkumníci zaznamenali, které z nich byly jeste nazivu. V petileté propasti mezi pruzkumy zemrelo 430 (12,5%) puvodních úcastníku, z nichz 2565 stále zije.

Z úcastníku, kterí neuspeli první vune, 39% zemrelo pred kontrolním vysetrením o 5 let pozdeji. Naproti tomu behem stejného období zemrelo 19% úcastníku s mírnou ztrátou zápachu a 10% lidí s dobrým smyslem.

U subjektu, u kterých bylo zjisteno, ze mají vysoké riziko úmrtí, se pravdepodobnost jejich úmrtí zdánlive zdvojnásobila tím, ze jim nedocházelo k zápachu.

Po úprave promenných, jako je rasa, vek a socioekonomický stav, výzkumníci zjistili, ze subjekty s nejvetsí ztrátou zápachu, kdyz byly testovány nejprve, byly o 5 let pozdeji mnohem pravdepodobnejsí, ze zemrely.

"Kanárka v uhelném dolu"

Vedci si nejsou jisti, jakým zpusobem, pokud vubec nejaká, ztráta zápachu prispívá k riziku úmrtí, ale zjistili, ze behem studie byl lepsím prediktorem úmrtí nez rakovina, srdecní selhání a plicní onemocnení. Pouze vázné poskození jater bylo úcinnejsím prediktorem.

Autori uznávají, ze jejich studie má své omezení. Zkouska zápachu z peti polozek mohla být rozsáhlejsí. Domácí nastavení rozhovoru znamenalo, ze nebylo mozné provést dalsí klinické hodnocení a nebyly zaznamenány príciny úmrtí, které by mohly poskytnout dalsí informace o techto zjisteních.

Autori se domnívají, ze to, co delá cichový systém tak dulezitým, je, ze je závislé na obratu kmenových bunek, coz znamená, ze muze být indikátorem zhorsení schopnosti tela regenerovat v prubehu procesu stárnutí.

Oni také spekulují, ze protoze cichový nerv je jediný kraniální nerv s prímým vystavením prostredí, mohl by být branou do centrálního nervového systému pro skodlivé toxiny a patogeny. Bude nutný dalsí výzkum, aby bylo zjisteno, zda jedno z techto dvou vysvetlení stojí za jejich zjisteními.

Dr. Pinto dodává:

"Myslíme si, ze ztráta smyslového vnímání je jako kanárka v uhelném dolu, ale prímo nepovede ke smrti, ale je to predzvest, systém vcasného varování, ze se neco stalo spatne, ze doslo k poskození. Nase nálezy by mohly poskytnout uzitecný klinický test, rychlý a levný zpusob, jak identifikovat nejvíce ohrozené pacienty. "

Nedávno, Zdravotní novinky dnes hlásené na studii, která naznacovala, ze stíznosti na pamet mohou být vcasným indikátorem budoucího rizika demencí.

Studie ukazuje, ze kazdorocní screening karcinomu delozního cípku je stále doporucován vetsinou poskytovatelu primární péce navzdory navrzeným pokynum

Vedci z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zjistili, ze vetsina poskytovatelu primární péce stále doporucuje kazdorocní screening rakoviny delozního cípku a méne nez 15% by prodlouzilo interval screeningu pri testu Papanicolaou a testu lidského papilomaviru (HPV) jak naznacují nekteré pokyny.

(Health)

Nedostatecný spánek spojený s casnými príznaky onemocnení srdce

Nedostatek správného mnozství spánku muze ohrozit fungování mozku a emocionální blaho. Navíc nová studie naznacuje, ze u dospelých mladých a stredních vekových skupin muze nedostatecný spánek zvýsit riziko výskytu prvních príznaku onemocnení srdce. Výzkumníci zjistili, ze extrémní doba spánku a spatná kvalita spánku jsou spojeny se zvýsenou hladinou vápníku v koronárním arteriu a tukovou arterií.

(Health)