cs.3b-international.com
Je príjmu lékorice behem tehotenství vázáno na ADHD u potomku?
Tam je mnozství potravin, které by mely být vylouceny behem tehotenství, a nová studie naznacuje, ze lékorice by mela sedet pevne v této kategorii. Výzkumníci zjistili, ze deti narozené matkám, které konzumují velké mnozství sladkého drívejsího léku behem tehotenství, mohou pravdepodobne vyvíjet chování spojené s poruchou pozornosti s hyperaktivitou.
Nový výzkum naznacuje, ze jíst mnoho lékorice behem tehotenství muze poskodit vyvíjející se plod.
Autorská studie Katri Räikkönenová z univerzity v Helsinkách ve Finsku a kolegové predpokládají, ze glycyrrhizin (úcinná slozka ve sladovce) muze narusit fetální neurodevelopment zvýsením hladiny "stresového hormonu" kortizolu.
Výzkumníci nedávno informovali o svých zjisteních v Americký zurnál epidemiologie.
Ackoli lékorice se casto obrací kvuli jeho lécebným prínosum - jako je zmírnení peptických vredu a vredu v zaludku - studie ukázaly, ze rostlinný výrobek má nekteré nevýhody.
Studie uvádená spolecností Zdravotní novinky dnes v listopadu napríklad pridruzený príjem lékorice se snízenou fertilitou u zen a studie rovnez naznacují, ze konzumace lékorice behem tehotenství muze vést k chudsím výsledkum porodu, jako je napríklad nizsí porodní hmotnost.
Pro tuto nejnovejsí studii Räikkönen a tým vysetrovali, jak príjem lisejníny behem tehotenství muze ovlivnit kognitivní fungování a chování u potomku.
Vedci vysvetlují, ze lécivá látka lisejníku, glycyrrhizin, je silným inhibitorem placentární 11?-hydroxysteroid dehydrogenázy typu II (11?HSD2), coz je enzym, o nemz je známo, ze blokuje tvorbu glukokortikoidu, jako je kortizol.
Jako takový glycyrrhizin muze zvýsit produkci glukokortikoidu a výzkum naznacil, ze prenatální expozice nadmerné glukokortikoidy je spojena s psychiatrickým onemocnením.
Príjem z dýnového mléka "muze poskodit rozvíjející se potomstvo"
K testování této teorie Räikkönen a jeho kolegové analyzovali data z 378 detí ve veku 13 let, kterí se narodili v Helsinkách ve Finsku v roce 1998.
Byly shromázdeny údaje o glycyrrhizinovém príjmu materských detí behem tehotenství. Nízký príjem byl definován jako pod 249 miligramu glycyrrhizinu za týden a vysoký príjem byl definován jako více nez 500 miligramu glycyrrhizinu - ekvivalent priblizne 250 gramu sladovce.
Tým pouzil kontrolní seznam detského chování, aby zhodnotil prítomnost psychiatrických problému u detí a neuropsychologické testy byly pouzity k hodnocení jejich kognitivní funkce.
Ve srovnání s detmi, které se narodily matkám s nízkým príjmem glycyrrhizinu behem tehotenství, zeny narozené matkám s vysokým príjmem glycyrrhizinu vykazovaly slabsí výkon v pametových testech.
Deti z matek, které konzumovaly velké mnozství glycyrrhizinu behem tehotenství, mely vetsí pravdepodobnost chování spojeného s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).
Navíc výzkumníci zjistili, ze dívky zacaly puberty dríve, pokud jejich matky konzumovaly velké mnozství glycyrrhizinu behem tehotenství.
Prestoze jsou potrebné dalsí studie, aby bylo mozné urcit presné mechanismy, které by mohly ovlivnovat poznání a chování potomku materského glycyrrhizinu, tým spekuluje, ze glycyrrhizin blokuje 11?HSD2, coz vede ke zvýsení kortizolu - takzvaného stresového hormonu. To muze zpusobit poskození vyvíjejícího se plodu.
V komentári k tomu, co jejich zjistení naznacují, vedci tvrdí, ze:
"Spotreba sladkého dríví v tehotenství muze být spojena s poskozením rozvíjejících se potomku."
Tým dodává, ze budoucí matky by mely být upozorneny na mozné skody pri konzumaci produktu obsahujících glycyrrhizin.
Zjistete, jak by mohla stredomorská strava chránit pred ADHD.
Skutecne existuje sezónní afektivní porucha?
Sezónní afektivní porucha se týká sezónních výkyvu depresivních príznaku. Prestoze se v soucasné dobe akceptují lékari, nová rozsáhlá studie se zeptá, zda skutecne existuje. Nový výzkum prinásí otázku sezónní afektivní poruchy. Sezónní afektivní porucha (SAD) byla oficiálne pridána do diagnostického a statistického manuálu dusevních poruch (DSM) v roce 1987.
"Obézní ale stastný" gen objevili vedci
Proc jsou nekterí lidé stastnejsí nez jiní? Gen FTO, který je významným genem spojeným s obezitou, je také spojen s 8% snízením pravdepodobnosti vývoje deprese cloveka, podle výzkumníku z McMaster University ve své nedávné studii publikované v Molekulární psychiatrii. Odborníci tvrdí, ze FTO není jen gen spojený s obezitou, ale také stestí.
