Testy IQ jsou zavádející

Vypocítání inteligence cloveka pomocí testu kvocientu (test IQ) je podle výzkumníku z západní univerzity v Kanade velmi spatné a zavádející. Provedli studii, která sledovala úcinnost testu IQ pro merení inteligencí a publikovala jejich výsledky v casopise Neuron.
Výzkumný tým zahrnoval Adrian M. Owen a Adam Hampshire ze spolecnosti Western Brain and Mind Institute a Roger Highfield, reditel zahranicních ved, Science Museum Group v Londýne, UK.
Na studii se zúcastnilo více nez 100 000 lidí z celého sveta, kazdý z nich získal online kognitivní test, který zkoumal jejich pamet, pozornost, úvahy a plánovací schopnosti. Vedci se jich také zeptali na jejich zivotní návyky a pozadí.
Podle Owena, kanadského Výzkumného úradu pro excelenci v oblasti kognitivní neurovedy a zobrazování a vedoucího výzkumu na projektu:

"Zachycení bylo úzasné. Ocekávali jsme nekolik set odpovedí, ale se zúcastnily tisíce a tisíce lidí, vcetne lidí vsech veku, kultur a vyznání z kazdého kouta sveta."

Zjistili, ze inteligence je vlastne tvorena tremi ruznými slozkami: krátkodobou pametí, úvahami a verbální soucástí. Rozdíly ve výkonu kognitivních schopností lze vysvetlit temito tremi slozkami.
Pomocí funkce funkcní magnetické rezonance (fMRI) byli vedci schopni identifikovat odlisné obvody v mozku, které jsou odpovedné za tyto rozdíly v kognitivní schopnosti.

Mozok má ruzné nervové okruhy, které prispívají k intelektuální schopnosti. V nekterých z techto oblastí mohou být lidé dobrí, v ostatních vsak méne. Obecné míry inteligence, jako je test IQ, neprokazují úplné rozdíly v poznávacích schopnostech u lidí.
Studie také identifikovala faktory, které mohou ovlivnit funkce mozku, jako je napríklad tendence hrát pocítacové hry, vek a pohlaví.
Podle Adriana M. Owena: "Pravidelné mozkové cvicení nepomohlo vubec kognitivní výkon lidí, presto stárnutí melo hluboký negativní vliv na pametové a rozumové schopnosti,"

Hampshire rekl:

"Zajímavé bylo, ze lidé, kterí pravidelne hrávali pocítacové hry, vystupovali výrazne lépe, pokud jde o uvazování i krátkodobou pamet. A kuráci se spatne vyporádali s krátkodobou pametí a slovními faktory, zatímco lidé, kterí casto trpí úzkostí, zejména faktor krátkodobé pameti ".

Konecne dospel k záveru: "Abychom zajistili, ze výsledky nebudou zaujaté, nemuzeme ríci prílis mnoho o programu, nez o tom, ze máme mnohem víc fascinujících otázek o zmenách v kognitivní schopnosti, které chceme odpovedet."

Napsal Joseph Nordqvist