cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Vysetrování Recenze výskytu nevedomého závodu a sociálních preferencí u lékarských studentu

Podle zprávy ze 7. zárí vyd JAMA, téma lékarské výchovy, v jedné lékarské skole se vetsina studentu prvního rocníku, kterí byli dotazováni v souvislosti s rasou a sociální preferencí, soustredila s nevedomou preferencí vuci bílým lidem a horní spolecenské tríde, byly studentum predlozeny ruzné klinické scénáre, tyto predsudky nebyly spojeny pri rozhodování nebo klinických hodnoceních.
V USA je rasový a socioekonomický stav predpovední horsí zdravotní výsledky. Podle základních údaju studie autori vysvetlují:

"Nesrovnalosti mohou souviset s místem, kde pacienti vyhledávají péci, dostupné zdroje a typy lékaru, které dostávají. Nevedomé nebo implicitní zkreslení mezi lékari bylo nedávno navrzeno jako dalsí dulezitý faktor prispívající k rasovým rozdílum v oblasti zdravotní péce.
Prítomnost podvedomosti rasy a sociální trídy a její souvislost s klinickými hodnoceními nebo rozhodováním mezi studenty medicíny není známa. "

Dodávají, ze lepsí pochopení zpusobu, jakým mohou být predsudky ucineny nebo posíleny behem lékarského vzdelávání a odborné prípravy, by umoznily navrhnout zásahy s cílem resit rozdíly ve zdravotní péci.
Mezi studenty prvního rocníku studia v medicíne byla prítomnost nebo neprítomnost nevedomých rasových a sociálních predsudku odhadnuta ve studii Adil H. Haider, MD, MPH, na Lékarské skole Johns Hopkins v Baltimore a kolegy, a také zkoumali spojení techto predsudku se studentskými klinickými hodnoceními.
Zahrnuto do setrení byl bezpecný webový pruzkum, který byl spravován 211 lékarským studentum na Johns Hopkins School of Medicine vstupující do tríd v srpnu 2009 a srpnu 2010. Pátrání zahrnovalo Implicit Association Test (IAT) k vyhodnocení nevedomých preferencí, prímých otázky týkající se explicitní rasy studentu a sociálních preferencí spolecne s osmi klinickými hodnoceními, zamerenými na hodnocení bolesti, informovaný souhlas, spolehlivost pacienta a duveru pacienta. Byly provedeny zkousky s cílem zjistit, zda odpovedi na vinety byly spojeny s nevedomou rasou nebo sociální preference.
Z 202 studentu medicíny, kterí dokoncili pruzkum, výzkumníci zjistili, ze rasy reakcí IAT byly koherentní bez implicitní preference u 34 studentu (17%), bílé preference u 140 studentu (69%) a cerné preference v 28 (14% %) studentu. Výsledky ukázaly, ze sociální odpoved IAT na úrovni tríd byla konzistentní s implicitní prioritou vyssí trídy u 174 studentu (86%), bez prednosti u 22 studentu (11%), zatímco 6 studentu bylo nizsí (3%).

Pro témer vsechny vinety nebyly odpovedi studentu spojeny s rasou pacienta, jemuz byli náhodne prideleni. Vedci napsali:
"Mezi explicitními preferencemi a odpovedmi na klinické vinety neexistovala významná souvislost mezi multivariabilní analýzou a analýzami vsech vignet nebylo zjisteno zádné významné spojení mezi implicitními predsudky a klinickými hodnoceními.
Nase studie nastoluje otázku, proc rozhodovací proces prvních rocníku studentu medicíny neodpovídá jejich implicitním predsudkum stejným zpusobem jako u zkusených lékaru.
Mladsí studenti mohou být více vystaveni vzdelávacím ucebním plánum zamereným na kulturní kompetence, coz vede k lepsí informovanosti a rízení implicitní zkreslení. Naivní studenti, kterí nebyli vystaveni zurivosti lékarského výcviku, by nemeli být ovlivnováni implicitními preferencemi. Bylo doporuceno, aby se osnovy medicínského vzdelávání soustredily na integraci interkulturního vzdelávání s cílem snízit rozdíly; studenti si vsak vsimli existence "skrytého ucebního plánu", ve kterém se ucení o predpojatosti v ucebne výrazne lisí od zkuseností s výcvikem v nemocnici. "

Záverem vyplývá, ze je zapotrebí více setrení, aby se lépe porozumelo tomu, zda jsou implicitní preference spojeny s klinickými hodnoceními a zda zkusenosti behem lékarského tréninku studentu ovlivnují sociální nebo rasové zaujatost pri rozhodování. "Pokud k tomu dojde, lékarský trénink by mohl být úcinným zásahovým bodem, který by snízil implicitní predsudky a prípadne zmírnoval nerovnosti zdravotní péce zpusobené lékarem."

Editorial: Vysetrování nevedomé predpojatosti v rozdílech mezi výzkumem a lékarskou výchovou

Michelle van Ryn, Ph.D., MPH, z University of Minnesota Medical School, Minneapolis, a Somnath Saha, MD, MPH z Portland VA Medical Center a Oregon Health & Science University v Portlandu, písou v související zpráve, ze implicitní zkreslení mezi lékari muze prispet k nerovnostem v oblasti zdravotní péce:
"Abychom tuto moznost vyhodnotili, mely by studie v budoucnu aplikovat poznatky získané v kognitivní a sociální psychologii o slozitých mechanismech, které implicitní zkreslení ovlivnují lidské chování, specifické chování ovlivnené a podmínky, za nichz je toto chování pravdepodobne ovlivneno. , intervence ke snízení predpokládaných úcinku implicitní zkreslení na klinickou péci by mely být informovány výzkumem o dusledcích vystavení lidí výsledkum implicitních testu postoju.Prospesné postoje jsou jak jemné, tak silné.Výzkum a vzdelávání prozkoumat a snizovat jejich úcinky by mely být by mela být provedena zamyslene a mela by vycházet z existujících poznatku, aby se minimalizovaly neúmyslné negativní dusledky a maximalizovaly sance na odstranení neúmyslného príspevku lékare k rasovým a sociálním nerovnostem ve zdravotnictví. "

Napsal Grace Rattue

Nový test ADHD pouzívá brainwaves

Nový test ADHD pouzívá brainwaves

Nový test mozkových vln merených elektroencefalogramem (EEG) byl schválen pro pomoc pri diagnostice toho, zda díte trpí poruchou hyperaktivity s deficitem pozornosti (ADHD). Americký úrad pro kontrolu potravin a léciv (FDA) dnes dodal systému NEBA, který spolecne s dalsími klinickými informacemi pomuze poskytovatelum zdravotní péce presneji zjistit, zda je ADHD prícinou problému chování, "ríká Christy Foreman, reditel pro hodnocení výrobku u FDA.

(Health)

Do smutných skladeb se cítíme lepsí nebo horsí?

Do smutných skladeb se cítíme lepsí nebo horsí?

Sir Elton John jednou zpíval, ze "smutné písne ríkají tolik." Ale jsou nám smutní? Výzkumní pracovníci na Tokijské univerzite umení a Institutu RIKEN Brain Science v Japonsku se rozhodli odpovedet na tuto otázku v nedávné studii zverejnené online. Oni polozili otázku: "Proc posloucháme smutnou hudbu, pokud vyvolává smutek?

(Health)