Zkoumání toho, proc se astma trpí virem dýchacích cest
Nová studie porovnávající lidi s astmatem a bez nej vrhá svetlo na to, proc se trpící astma snazí bojovat s respiracními viry, jako je chripka a bezné nachlazení.
Psaní v Casopis alergie a klinické imunologie, tým za vysetrováním na Lékarské fakulte ve Washingtonské univerzite v St. Louis (WUSTL), MO, dospel k záveru, ze základní mechanismus antivirotické obrany je u lidí s astmatem neporusený, takze duvod, proc bojují s respiracními viry, musí lezet jinde v imunitním systému.
Astma je chronické onemocnení, které postihuje dýchací cesty v plicích. Ty se zanícují a behem záchvatu astmatu ztezují dech. Nevíme s jistotou, co zpusobuje astma, krome toho, ze víme, ze to muze vyvolat alergeny, jako je pyl a roztoce, cvicení, nebezpecí pri práci, kourení tabáku, znecistení ovzdusí a infekce dýchacích cest.
Výzkumníci zkoumali produkci a úcinnost interferonu u astmatu
Jeden názor mezi výzkumníky je, ze lidé s astmatem nevytvárejí interferony správne. Tyto defenzivní proteiny, které "zasahují" do napadených viru, jsou uvolnovány bunkami lemujícími dýchací cesty, kdyz detekují pricházející patogeny.
Ale kdyz tým WUSTL srovnává produkci interferonu u lidí s astmatem a bez astmatu, nemohli najít zádné dukazy o tom, jako hlavní autor Michael J. Holtzman, Selma a Herman Seldin, profesor medicíny WUSTL, vysvetluje:
"Jedna myslenková skola ríká, ze je zde nedostatek produkce interferonu - ze pacienti s astmatem nevyrábejí dostatek interferonu, ale nedokázali jsme najít zádné významné rozdíly mezi temito dvema skupinami. . "
Pro jejich studii prof. Holtzman a tým vysetrili odpoved interferonu na chripkový virus A a respiracní syncyciální virus (RSV) - dva bezné viry dýchacích cest.
V roce 2009 zemrelo témer 3 388 Americanu z astmatu, coz je asi 9 úmrtí denne.
Odber vzorku bunek dýchacích cest od 11 pacientu s mírným az závazným astmatem a sedmi kontrolními pacienty bez astmatu a testování jejich interferonové odpovedi na dva viry.
Zatímco to není velký pocet pacientu, tým provedl podrobnou analýzu s prihlédnutím k dalsím událostem, které by mohly být vyvolány uvolnováním interferonu.
Podívali se nejen na produkci interferonu, který byl podobný v obou skupinách, ale také hledali mozné rozdíly v jeho úcinnosti. Napríklad, jak dobre uvolnil uvolnený interferon spoustecí události nezbytné pro boj s viry?
Abychom mohli tuto otázku odpovedet, porovnali geny aktivované interferonem ve dvou skupinách.
Profesor Holtzman ríká, ze "produkty techto genu jsou velmi úcinné v jejich antivirových úcincích, takze je to bojiste." Kdo vyhraje? "Interferonem stimulované geny nebo virové geny?"
Produkce interferonu byla u astmatických a neastmatických pacientu podobná
Ale i v této cásti obranného procesu, vyvolané uvolnováním interferonu, ukázali astmatictí pacienti a neastmatici velmi podobné výsledky. Jeden zpusob, jak zkontrolovat prubeh boje proti viru, je merit mnozství viru uvnitr bunek. Bylo to vsak stejné pro obe skupiny v ruzných casových bodech behem studie.
Prof. Holtzman konstatuje:
"At je to, co zpusobuje astmatikum a neastmatikum rozdíly v tom, jak dobre se zotavují z techto infekcí dýchacích cest - proc pacienti s astmatem pravdepodobne skoncí v nemocnici, napríklad - tento mechanismus interferonu není rozhodujícím faktorem zalozeným na tom, co jsme videli tak daleko. "
Imunitní systém je velmi slozitý a tým i nadále hledá dalsí potenciální viníky. Delají více studií s vetsími skupinami. Jedna myslenka, kterou sledují, je, ze viry mohou mít mechanismus pro vyvolání zánetlivého onemocnení dýchacích cest, u nehoz jsou náchylní lidé s astmatem a príbuznými poruchami plic, jako je chronická obstrukcní plicní nemoc (COPD).
Mezitím, v srpnu 2014, Zdravotní novinky dnes se dozvedeli o studii provedené u mysí, která zjistila, ze stres v tehotenství je spojen s rizikem astmatu potomstva.
Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) asi 1 z 12 dospelých Americanu trpí astmatem a asi 1 z 11 detí a nemoc stojí americkou ekonomiku kolem 56 miliard dolaru rocne. V roce 2009 zemrelo témer 3 388 Americanu z astmatu, coz je asi 9 úmrtí denne.
Vedci implantují opicí bunky zpet do vlastního mozku
Vedci premístili do mozku nervové bunky prevzaté z opicí kuze a zjistili, ze bunky se zmenily na nekolik typu zralých mozkových bunek, uvádí nová studie v casopise Cell Reports. Vedci odhalili, ze po sesti mesících vypadaly bunky zcela normální a byly pouze detekovatelné, protoze byly puvodne oznaceny fluorescencním proteinem.
Program kontrolního seznamu snízil rozsáhlé pooperacní úmrtí
Program dobrovolného kontrolního seznamu významne snízil úmrtí po hospitalizaci ve skupine 14 nemocnic v Jizní Karolíne. Studie ukazuje, ze 3 roky po zavedení programu doslo k 22% poklesu pooperacních úmrtí, zatímco jiné nemocnice ve státe, které se nezúcastnily na programu, neprokázaly zádné snízení.