Vysetrování neurovedy nakazlivých zívnutí

Nová studie ukázala, ze odolávání nutkání zínat nezmensuje pocet zívnutí, místo toho vyvolává nutkání zínat. Tým také se zabývá aktivitou mozku behem techto nejzachovalejsích telesných funkcí.
Vsichni zíváme, ale nikdo z nás neví, proc.

Jedna z mála vecí, o kterých víme, ze se zívá, je to, ze je nakazlivá. Ve skutecnosti, protoze v soucasné dobe ctete o zívání, máte velmi pravdepodobné, ze budete cítit nutkání sami sebe. Pokus o potlacování této touhy bude marný; je to silná a nezastavitelná touha.

Skutecnost, ze se muzeme zatajit, je dobre známa, ale vedci zatím pochopili, proc jsou nakazliví a dokonce i proc vubec zíváme. Ackoli se výzkum zívání muze zdát náladový, je dobrý duvod venovat mu vetsí pozornost: muze nabídnout nahlédnutí do rady podmínek, vcetne Tourettova syndromu.

Odhalí zívnutí

Výzkumníci z University of Nottingham ve Spojeném království se vydali na vysetrení nákaza na zívnutí a jak by to mohlo být vyvoláno primitivními reflexemi v primární motorické kure.

Tým vedl Stephen Jackson, profesor kognitivní neurovedy. Zdravotní novinky dnes zeptal se ho na jeho myslenkách o puvodu zívání a proc by to mohlo být nakazlivá.

"[...] existuje mnoho teorií, proc se zíváváme (napr. Nedostatek kyslíku, ochlazujeme mozek, protoze jsme unavení atd.), Ale dukazy o nich chybí. ze to je spojeno s empatií pro druhé, mimikry a spolecenskou vazbou. "Znovu je dukazem toho, ze je slabý, stále si myslím, ze je zapotrebí mnohem více výzkumu, abychom porozumeli funkci a biologii zívnutí."

Nákazová kvalita zívání je zvláste silná. Navzdory skutecnosti, ze to povazujeme za samozrejmost, je pusobive vsudyprítomné. Prof. Jackson rekl MNT, "[...] kdyz ucím o zívání, mohu získat vetsinu zívnutí trídy (poznamenat, to se nestane pro mé ostatní prednásky)."

Vedci verí, ze pochopení nákaza na zvetsení a nasí schopnosti (nebo neschopnosti) potlacit nutkání muze poskytnout hlubsí pochopení nesouvisejících podmínek. Zejména by to mohlo poskytnout pohled na podmínky, které zahrnují echophenomena, coz jsou automatické imitace, které se vyskytují bez vedomí.

Prof. Jackson vysvetluje: "Navrhujeme, aby tato zjistení mohla být obzvláste dulezitá pro dalsí porozumení souvislosti mezi excitabilitou motoru a výskytem echofenomenu v sirokém spektru klinických stavu, které byly spojeny se zvýsenou kortikální excitabilitou a / nebo snízenou fyziologickou inhibicí, jako je jako epilepsie, demence, autismus a Tourettuv syndrom. "

Jeho výzkum je publikován tento týden v casopise Soucasná biologie.

Co se stane, kdyz "získáme" zívnutí?

Presne to, co se deje v mozku behem echofenomeny, není známo, i kdyz existují nekteré teorie. Nekterí vedci verí, ze by to mohlo být spojeno s odbouráváním lidského zrcadlového neuronového systému, který ohní, kdyz telo dokoncí akci, stejne jako kdyz pozoruje nejakou akci u jiné osoby.

Také se predpokládá, ze zrcadlovo-neuronový systém se podílí na synchronizaci spolecenského chování a empatie. Soucasný dukaz o jeho roli v zívání vsak chybí.

Také se predpokládá, ze echophenomeny zahrnují hyper-excitabilitu v kortikálních motorických oblastech, které jsou oblastmi mozku zapojenými do kontroly, plánování a provádení pohybu.

Zívání: Nevyresené tajemstvíV této funkci Spotlight se ponoríme do sveta záhadných ved.Prectete si ted

Za úcelem zkoumání neurálního základu dalsího zívání tým pouzíval transkraniální magnetickou stimulaci (TMS), coz je neinvazivní technika, která stimuluje nervové bunky pomocí magnetických polí.

Pro tuto novou studii 36 úcastníku sledovalo video nekoho, kdo zíval, a bylo pozádáno, aby bud odolával nutkání zínat, nebo aby to dovolil. Výsledné zívnutí (a potlacené zívnutí) byly pocítány a úcastníci vnímali touhu po zívnutí sledovat po celou dobu. Pomocí TMS by tým mohl také ovlivnit nutkání zínat.

Vedci zjistili, ze potlacení zívnutí skutecne zvýsilo nutkání a významne nezmensilo pocet zívnutí.

"S vyuzitím elektrické stimulace jsme dokázali zvýsit vzrusivost a tím zvýsit náchylnost k nakazlivému zívání. V Tourettes bychom mohli snízit excitabilitu, mohli bychom snízit klístata a to je to, na cem pracujeme."

Vedecká pracovnice prof. Georgina Jacksonová

Predpovídat sklon ke zívnutí

Vedle stimulace mozkových oblastí, tým meril kortikální excitabilitu u dobrovolníku. Zjistili, ze úrovne kortikální excitability a fyziologické inhibice primárního motorického kortexu mohou predpovídat, jak citlivý je kazdý jedinec na zachycení zívání.

MNT zeptal se paní Jacksonová, zda je výsledky prekvapily. Rekl: "Myslím, ze jsme predpokládali, ze náchylnost k nakazlivému zívání muze být spojena s excitabilitou motorického mozku, ale myslím, ze jsme prekvapeni, kolik individuální variability v zívání (asi 50 procent) lze vysvetlit jednotlivými variabilita merení fyziologické inhibice a excitability motorické kury. "

Prestoze se stále jeste hodne dozvíme o zívání a echofenomenech, tyto poznatky polozí nejaké základní východisko. Profesor Jackson ríká: "Pokud dokázeme porozumet tomu, jak zmeny v kortikální excitabilite zpusobují nervové poruchy, muzeme je potenciálne zvrátit."

"Hledáme potenciální non-drogy, personalizované lécby pomocí TMS, které by mohly být úcinné pri modulaci nerovnováhy v sítích mozku."

Profesor Jackson plánuje pokracovat ve vysetrování v oblasti zívnutí.On rekl MNT o otázkách generovaných soucasnou studií.

"Za prvé, jak pokyny, které odolávají zívání, ovlivnují fyziologické mechanismy, které vedou k zívnutí?" Za druhé, jsme ukázali, ze zívání a nutkání k zívnutí mohou být oddeleny. (coz predpokládáme, ze se nachází pred motorickou kurou). "