Intravenózní síran horecnatý, který není úcinný pri prevenci spatných výsledku po mrtvici
Téma, zda by mel být pouzitý intravenózní síran horecnatý k prevenci spatných výsledku po hemoragické mrtvici, by mel konecne skoncit poté, co vedci zjistili, ze lécba neposkytuje zádný prínos ve srovnání s placebem.
Studie je zverejnena online v roce 2005 Lancet. Sanne Dorhout Mees z University Medical Center Utrecht, Nizozemsko, který provedl studii, vysvetlil: "Zjistení z MASH 2 mají dulezité dusledky pro klinickou praxi. Správa horcíku je beznou praxí v mnoha centrech."
Aneurysmální subarachnoidální krvácení (SAH, prasknutí krevní cévy na povrchu mozku) je nejvíce smrtící formou mozkové mrtvice - zabíjení témer tretiny pacientu behem prvního mesíce. Navíc 20% tech, kterí prezijí, zustává zdravotne postizeným. Pozdní cerebrální ischémie je dulezitou prícinou spatného výsledku a muze se objevit 4-10 dní po SAH.
Ackoli drívejsí studie naznacovaly, ze intravenózní síran horecnatý má prospech pacientum s SAH, nedávné studie uvádejí protichudné výsledky.
V této studii výzkumníci odhalili výsledky randomizované studie srovnávající horcík s placebem. Studie zahrnovala dospelé s SAH z Nizozemska, Skotska a Chile.
606 úcastníku bylo náhodne prideleno k lécbe horcíkem a 597 pacientum bylo prideleno placebo.
Zkousky na primárním výsledku lécby byly spatným výsledkem nebo smrtí tri mesíce po krvácení. Spatný výsledek byl definován jako skóre 4 az 5 na upravené stupnici Rankin.
Tri mesíce vedci zjistili, ze v obou skupinách nebyly zádné rozdíly - 158 pacientu (26,2%) podalo horcík versus 151 (25,3%), kterí dostávali placebo.
Výsledky z dalsí metaanalýzy ze 7 randomizovaných studií ukázaly, ze horcík nebyl prospesnejsí nez placebo.
Vedci dospeli k záveru:
"Výsledky samotného MASH 2 a v kombinaci s dalsími údaji ze studie ukazují, ze intravenózní horcík neovlivnuje výsledek po aneuryzmálním subarachnoidálním krvácení. Analýzy podskupin neidentifikovaly podskupinu pacientu, kterí by mohli mít prospech z lécby horcíkem ... a proto bezné podávání horcíku nelze doporucit. "
Ve spolecné poznámce Chethan Venkatasubba Rao a Jose Suarez z Baylor College of Medicine, Texas, USA, uvedli:
"Výsledky, byt neuspokojivé, jsou presto velmi relevantní pro lécbu pacientu s aneuryzmálním subarachnoidálním krvácením. Souhlasíme s výzkumníky a predchozími zjisteními, ze rutinní intravenózní infuzi síranu horecnatého nelze doporucit pacientum s aneuryzmálním subarachnoidálním krvácením."
Napsal Grace Rattue
Soucasné pokyny USA týkající se screeningu rakoviny delozního cípku "podhodnocené prevalence"
Nový výzkum zverejnený v casopise Cancer naznacuje, ze soucasné pokyny k screeningu rakoviny delozního cípku podhodnocují míru výskytu onemocnení v USA a také riziko, ze starsí zeny budou mít rakovinu delozního cípku. Podle soucasných smernic stanovených Americkou spolecností pro lécbu rakoviny by zeny ve veku od 21 do 29 let mely být vysetrovány na karcinom delozního cípku kazdé 3 roky, zatímco zeny ve veku od 30 do 65 let by mely být vysetrovány kazdých 5 let.
Protein "GATA-3" rozhodující pro regulaci imunitního systému
Vedci na univerzite v Severní Karolíne identifikovali význam proteinu "GATA-3" pri regulaci a udrzování imunitního systému. Funkce, kterou GATA-3 má pri vývoji bunek a tvorbe rakoviny, není dosud plne pochopena. Vysetrovatelé vsak byli schopni zjistit, jak dulezitý je protein v regulaci vývoje T-bunek, zejména jeho role v bunkách CD8 +.