Prerusení spánku ovlivnuje náladu více nez nedostatek spánku, zjistuje studie

Po spatném spánku není pravdepodobné, ze byste byli v nejlepsích náladách. Podle nové studie vsak vase spatná nálada muze být spíse nedostatek kvalitního spánku nez nedostatecného mnozství.
Vedci tvrdí, ze prerusený spánek pravdepodobne vede k spatné nálade nez k nedostatku spánku.

Publikováno v casopise Spát, studie zjistila, ze lidé, jejichz spánek byl casto prerusován po dobu 3 po sobe jdoucích nocí, vykazovali výrazne horsí náladu nez ti, kterí meli spát méne kvuli pozdejsí dobe spánku.

Vedoucí studie Patrick Finan, odborný asistent psychiatrie a behaviorálních ved na Lékarské fakulte Univerzity Johns Hopkins v Baltimore, a kolegové ríkají, ze jejich zjistení naznacují, ze prerusení spánku je více skodlivé nálade nez nedostatek spánku, coz muze osvetlit souvislost mezi depresí a nespavostí.

Podle Národní spánkové nadace by dospelí ve veku 18-64 let meli mít za cíl kazdodenní uzívání priblizne 7-9 hodin spánku, zatímco ti ve veku 65 let a starsí by meli mít v noci asi 7-8 hodin spánku. Nadace tvrdí, ze dostatek spánku muze pomoci posílit imunitní systém, produktivitu a náladu.

Ale studie stále více ukazují, ze kvalita spánku je stejne dulezitá jako doba spánku. "Kdyz je vás spánek narusen celou noc, nemáte prílezitost projít se spánkovými fázemi, abyste získali mnozství spánku s pomalými vlnami, které je klícem k pocitu obnovy," uvádí Finan.

Prerusení spánku vedlo k 31% snízení pozitivní nálady

Financi a kolegové prokázali úcinek prerusení spánku na náladu ve studii 62 zdravých muzu a zen, kterí byli po dobu 3 po sobe jdoucích nocí v klinickém výzkumném studiu randomizováni do jedné ze trí spánkových podmínek.

Jedna skupina mela kazdý vecer nepretrzitý spánek, jedna skupina mela zpozdenou dobu spánku, zatímco zbývající skupina byla kazdou noc úmyslne probouzena osmkrát.

Spasové stavy kazdého subjektu byly sledovány pomocí polysomnografie, která zaznamenává mozkové vlny, hladiny kyslíku v krvi, dýchání, srdecní frekvenci a pohyby ocí a nohou behem spánku.

Na konci kazdé noci byli úcastníci pozádáni o hlásení toho, jak silne cítili pozitivní nebo negativní emoce, jako je hnev nebo veselost, kterou vedci vyhodnotili, aby urcili svou náladu.

Zatímco nebyly rozdíly v nálade mezi skupinami po první noci, úcastníci skupiny prerusených spánku zaznamenali po druhé noci 31% snízení pozitivní nálady, zatímco ti, kterí byli ve skupine se zpozdeným spánkem, zaznamenali 12% snízení pozitivní nálady. Toto snízení trvalo i po tretí noci.

V týmu se uvádí, ze mezi delsí skupinou spánku a prerusenou spánkovou skupinou v zádném ze trí dnu neexistují významné rozdíly v negativní nálade, coz naznacuje, ze prerusený spánek má nepríznivejsí dopad na pozitivní náladu.

Spatný zpomalený spánek muze vysvetlit spojení mezi nespavostí a depresí

Pri hodnocení polysomnografických výsledku behem 3 nocí vedci zjistili, ze skupina prerusení spánku zaznamenala kratsí období spánku s pomalými vlnami nebo hluboký spánek - spánek, který je povazován za dulezitý pro opravu a údrzbu tela, nez skupina se zpozdeným spánkem.

• Nespavost je, kdyz clovek má potíze se zaspíváním, udrzuje spánek nebo casto se probouzí behem spánku
• Nespavost je povazována za poruchu pouze tehdy, kdyz zpusobuje znacné utrpení nebo úzkost, nebo kdyz vede ke zhorsení denního stavu
• Odhaduje se, ze asi 1% detí a 7% dospívajících v USA má nespavost.

Dalsí informace o nespavosti

Navíc tým zjistil, ze tento nedostatek pomalého spánku mezi prerusenou spánkovou skupinou byl významne spojen se snízením pozitivní nálady a ze narusený spánek ovlivnil nekteré aspekty pozitivní nálady, vcetne prívetivosti a pocitu sympatií.

Tým se domnívá, ze jejich nálezy pomáhají vysvetlit, proc mnoho lidí s chronickou nespavostí - poruchou spánku, která postihuje priblizne 10% americké populace - se setká s depresí; muze dojít k nedostatecnému mnozství spánku s pomalými vlnami.

"Mnoho jedincu s nespavostí dosáhne spánku v záchvatu a zacíná po celou noc a nemají zkusenost s restativní spánek," vysvetluje Finan. "Dokázete si predstavit, jak tezko lidé, kterí trpí chronickými poruchami spánku, po opakovaném nedostatek hlubokého spánku."

Poznamenává vsak, ze je zapotrebí dalsích studií, aby bylo mozné lépe porozumet spánkovým etapám, kterým lidé trpí nespavostí.

Minulý mesíc, Zdravotní novinky dnes ze studie naznacují, ze dospelí mohou potrebovat pouze 6,5 hodiny spánku kazdou noc.

Brain muze hrát klícovou roli ve vývoji diabetu 2. typu

Z prehledu nového výzkumu vyplývá, ze stále existují dukazy, které podporují myslenku, ze mozek hraje klícovou roli pri normální regulaci glukózy a rozvoji diabetu 2. typu. V posledním on-line vydání Nature, vedci z univerzit Washingtonu, Cincinnati a Michigan v USA a Technická univerzita v Mnichove v Nemecku, predstavují dukazy o mozku zamereném systému, který muze snízit hladinu cukru v krvi nebo glukózy prostrednictvím inzulínu a jiných inzulínových mechanismu.

(Health)

Zijící s CHOPN: Tipy, aktivity a lécby

Obsah chronické obstrukcní plicní choroby je stav plic, který ovlivnuje schopnost dýchání cloveka. Osoba, která je diagnostikována tímto onemocnením, má obvykle emfyzém i chronickou bronchitidu.

(Health)