cs.3b-international.com
Kojenecké strevní bakterie spojené se senzibilizací potravin
Nedávná studie odhalila nové stopy o tom, jak mohou zmeny smesí bakterií ve streve mladých detí nabídnout zpusob, jak predpovedet budoucí vývoj potravinové alergie nebo astmatu.
Výzkumníci navrhují vzorky bakterií strev u mladých detí mohou slouzit jako biomarkery budoucích onemocnení.
Tento nález je práce výzkumníku z univerzity v Alberte a univerzity v Manitobe v Kanade a je publikován v casopise Klinická a experimentální alergie.
Tým zjistil, ze kojenci s méne ruznorodými strevními bakteriemi po 3 mesících pravdepodobne projeví citlivost na urcité potraviny, jako je vejce, mléko a arasídy, do veku 12 mesícu.
Dva druhy bakterií mely zvlástní význam: Enterobacteriaceae a Bacteroidaceae. Výzkumníci zjistili, ze kojenci, kterí vyvinuli senzibilizaci potravin, meli ruzné úrovne techto bakterií ve srovnání s temi, které to neudelaly.
Tým pouzil výsledky analýzy DNA pro klasifikaci bakterií v stolici kojencu shromázdených ve veku 3 mesícu a 12 mesícu. Z toho bylo mozné zjistit, které bakterie prítomné v raném zivote predpovídaly vývoj potravinové senzitizace na 1 rok - mereno kozní reakcí.
Navrhují, ze vzory strevních bakterií v detství mohou slouzit jako biomarkery budoucí choroby.
"Je to neco, co lze merit, coz naznacuje zvýsené riziko potravinové senzitizace do 1 roku veku," ríká Anita Kozyrskyj, profesorka na Katedre pediatrie na univerzite v Alberte a hlavním autorem studie.
Vedoucí autor Meghan Azad, odborný asistent na Katedre pediatrie a detského zdraví na Manitobské univerzite, ríká, ze pokracují ve studiu tohoto procesu a:
"Nakonec doufáme, ze vyvineme nové zpusoby prevence nebo lécby alergií, prípadne úpravou strevní mikroflóry."
Zvýsení bohatosti strev bakterií ve 3 mesících spojené se snízenou senzibilizací jídla po 1 roce
Profesor Azad a kolegové analyzovali údaje o 166 detech z kanadské studie o dlouhodobém rozvoji zdravé výzivy detí (CHILD), která sleduje více nez 3500 rodin a jejich novorozených detí v celé Kanade.
Bylo zjisteno, ze dvanáct detí (7,2%) bylo senzibilizováno na jednu nebo více bezných potravin po 1 roce. Autori poznamenávají, ze:
"Enterobacteriaceae byly nadmerne zastoupeny a Bacteroidaceae byly ve 3 mesících a 1 roce nedostatecne zastoupeny ve strevní mikroflóre u kojencu senzibilizujících na potraviny, zatímco nízká mikrobiota byla zrejmá pouze za 3 mesíce. "
Analýza ukázala, ze nárust bohatosti strevních bakterií ve 3 mesících byl spojen s významným snízením rizika senzibilizace jídla o 1 rok.
Také, jako pomer Enterobacteriaceae na Bacteroidaceae zvýsilo se riziko spojené s senzibilizací potravin.
Výzkumní pracovníci chtejí zduraznit, ze jejich zjistení nemusí nutne znamenat, ze deti citlivé na potraviny budou v zivote postupovat k tomu, ze budou mít plné alergie.
Plánují rozsírit jejich velikost vzorku, jelikoz data pocházejí od více úcastníku studie DETSKÉ DETSKÉ DÍTE a budou sledovat deti, aby mohly provést dalsí analýzu ve veku 3 a 5 let. Prof. Kozyrskyj vysvetluje:
"Na konci dne chceme vedet, jestli deti, které projeví zmeny v normálním streve bakterií, budou pokracovat ve vývoji potravin nebo jiných alergií nebo dokonce astmatu."
Prostredky pro studii pocházejí od kanadských institucí výzkumu zdraví a AllerGen NCE Inc, národní výzkumné síte financované spolecností Industry Canada.
Mezitím, Zdravotní novinky dnes nedávno se dozvedeli o klinickém studiu vedeném King's College London ve Velké Británii, který zjistil, ze jíst arasídy behem detství, muze chránit pred alergií. Zkusební vysetrovatelé uvedli, ze zjistení bylo dulezitým klinickým vývojem, který naznacuje, ze mohou být zapotrebí nové pokyny pro snízení výskytu alergie na arasídy u detí.
Oxytocin nosní sprej: jak to muze pomoci zmírnit obezitu?
Obezita je dnes v USA velkým problémem. S více nez tretinou dospelé populace zarazené do kategorie obézní, zdravotní úredníci hledají zpusoby, jak snízit tento problém v oblasti verejného zdraví. Nová studie naznacuje, ze oxytocin nosní sprej by mohl být resením, poté, co vedci zjistili, ze muze fungovat zlepsením sebeovládání.
Testování na zvíratech muze být prekonáno "organ-on-a-chip"
Americká studie, která úspesne pouzila "plic na cipu" na napodobení vedlejsího úcinku chemoterapeutických léku, priblízí den, kdy vývojári léciv pouzívají metody "organ-on-a-chip", které nahrazují tradicní prístupy, jako je testování na zvíratech bunecné kultury, které jsou nákladné a casove nárocné. Starsí autor Donald Ingber, zakládající reditel Wyssova institutu pro biologicky inspirované inzenýrství na Harvardské univerzite v Bostonu, a kolegové, písou v on-line císle Science Translational Medicine dne 7. listopadu, jak vyvinuli svuj "plicní on-a-chip" studie plicního edému, hlavní toxický vedlejsí úcinek léku proti chemoterapii proti rakovine interleukin-2 (IL-2).
