Kojenecká zloutenka spojená s vyssím rizikem autismu a poruch psychologického vývoje obecne

Díte s novorozeneckou zloutenkou, coz znamená zloutenku behem nekolika dnu nebo týdnu po narození, má vyssí riziko, ze bude diagnostikován autismus nebo nejaká jiná porucha psychologického vývoje pozdeji v zivote ve srovnání s kojenci, kterí nemeli novorozenecký zloutenku, uvádí dánstí vedci v clánku publikovaném v Pediatrie. Neonatální zloutenka, také známý jako novorozenec hyperbilirubinemie a fyziologická zloutenka novorozence oznacuje nazloutlé barvení bílých ocí (sklerae) a kuze bilirubinem (pigment zluci). Je to zpusobeno rozpadem cervených krvinek, které uvolnují bilirubinu do krevního obehu, stejne jako nezralost jaterní jater, která nemuze správne metabolizovat bilirubin. Ve vetsine prípadu se neonatální zloutenka vyskytuje behem druhého az pátého dne zivota dítete a postupne se vylucuje.
V této nejnovejsí studii autori zjistili, ze mnohem vyssí procento novorozencu mezi roky 1994 a 2004, kterí vyvinuli zloutenku, melo riziko vzniku autismu. Nikdo z nich se narodil predcasne.
Vedci shromázdili údaje o 35 000 novorozených, kterí meli zloutenku. Autismus byl nakonec diagnostikován u 577 z nich. 9% detí, které byly nakonec diagnostikovány s autismem, melo behem prvních dnu zivota zloutenku, ve srovnání s 3% detí bez autismu.
Autori vysvetlují, ze dlouhodobé vystavení zvýsené hladine bilirubin muze zpusobit vývojové problémy, které mohou pretrvávat po celý zivot dítete. Mnoho detí má urcitý stupen zloutenky, který se obvykle vyskytuje behem týdne od narození.
Vyssí riziko autismu u novorozencu s zloutenkou bylo výrazneji pozorováno u detí v Dánsku narozených v období od ríjna do brezna (od pozdního podzimu az do pozdní zimy / brzy na jare). Odhalují také, ze riziko bylo také vyssí, pokud matka uz mela deti.
Riziko autismu u novorozencu s zloutenkou nebylo vyssí, pokud se díte narodilo behem pozdního jara do zacátku podzimu (duben - zárí) ve srovnání s detmi, kterí nemeli zloutenku.
Dva faktory, které naznacují moznou vazbu behem dánských zimních mesícu, jsou méne vystaveny slunecnímu zárení a vyssímu riziku infekcí.
Matka nesoucí první díte má ruzné úrovne protilátek ve srovnání s matkou, která uz mela deti a je tehotná, písí autori. Také muze existovat rozdíl v prístupu ke dvema zdravotním sluzbám bezprostredne po porodu (mezi matkami a matkami, které jiz mely deti jiz dríve). Vedci tvrdí, ze tyto dva faktory vyzadují dalsí vysetrování.
Dánská zena, která jiz mela deti, je propustena z nemocnice mnohem dríve nez matka, která se poprvé ocitla v nemocnici tri nebo ctyri dny. Mozná je diagnostikován vyssí pocet detí s zloutenkou od prvotrídních matek.
Vedci dospeli k záveru:

Gestacní vek, parita a rodiste hrají dulezitou roli v této asociaci.

Autori zduraznují, ze jejich studie nezohlednila závaznost zloutenky.
"Neonatální zloutenka, autismus a dalsí poruchy psychologického vývoje"
Rikke Damkjaer Maimburget al
Publikováno online 11. ríjna 2010
PEDIATRIE (dva: 10.1542 / peds.2010-0052d)
Napsal Christian Nordqvist