Neschopnost metabolizovat tamoxifen mení výsledky rakoviny prsu

Pacienti s karcinomem prsu s urcitou genetickou zmenou jaterních enzymu nereagují dobre na hormonální terapii tamoxifen, protoze mají obtíze s metabolizací léku, coz vede ke zvýsenému riziku úmrtí a recidivy.
Zjistení pochází ze studie provedené výzkumnými pracovníky z Mayo Clinic Cancer Center a rakouského studijního oddelení pro lécbu rakoviny prsu a kolorekta a byla publikována v casopise Klinický výzkum rakoviny
Zjistili, ze zeny se zmenami jaterního enzymu CYP2D6 nemohou látku metabolizovat, stejne jako osoby s normální enzymovou aktivitou, coz muze vést k závazným komplikacím.
Vedoucí autor studie, Matthew Goetz, MD, rekl: "Nase nálezy potvrzují, ze v casné rakovine prsu lécené tamoxifenem vedou genetické zmeny v CYP2D6 k vyssí pravdepodobnosti recidivy a smrti."
Studie zahrnovala monitorování opakování rakoviny a úmrtí u dvou skupin zen, které dostávaly ruzné formy lécby rakoviny prsu. První skupina zahrnovala postmenopauzální zeny s primárním karcinomem prsu pozitivním na estrogenní receptory, kterí uzívali tamoxifen po dobu peti let, zatímco druhá skupina zen uzívala tamoxifen po dobu dvou let a poté zahájila uzívání inhibitoru aromatázy (který nevyzaduje enzym CYP2D6 ) nazvaný anastrozol po dobu trí let.
Zjistili, ze zeny, které mely významné genetické zmeny CYP2D6, mely 2,5krát vetsí pravdepodobnost, ze by znovu rozvinuly rakovinu nebo zemrou ve srovnání s zenami s normální aktivitou CYP2D6. Opakování rakoviny a úmrtí bylo 1,7krát vyssí u zen se stredními hladinami enzymu.
Prekvapive zeny s genetickou zmenou enzymu, které po dvou letech lécby (od tamoxifenu k anastrozolu) presli do lécby, nemely vetsí riziko opakování nebo úmrtí.
Senior autor James Ingle, MD, Mayo Clinic, rekl:

"Prechod od tamoxifenu k inhibitoru aromatázy muze být jedním z duvodu nesrovnatelných studií týkajících se CYP2D6 a tamoxifenu - jako informace o tom, zda pacient uzíval inhibitor aromatázy po tom, ze tamoxifen nebyl ve vetsine predchozích studií dostupný."

Priblizne 6% zen v Evrope a v USA má genetickou zmenu jaterních enzymu, coz znemoznuje správnou metabolizaci léku tamoxifenu. Krevní testy jsou schopny identifikovat genetické variace enzymu CYP2D6, které mohou pomoci zjistit, jaká je nejlepsí forma lécby rakoviny.
Michael Gnant, MD, profesor chirurgie na Lékarské univerzite ve Vídni, uvedl:

"Výsledky této úspesné mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu na vysoké úrovni jsou dulezitým krokem vpred pro nasi snahu o individualizaci lécby rakoviny prsu a poskytování péce na míru zenám s rakovinou prsu."

Nekteré léky proti rakovine prsu pracují pouze u nekterých zen a je zásadní, aby lékari posoudili kazdou zenu zcela pred zahájením lécby. Napríklad predchozí studie ukázala, ze zeny s nízkými hladinami bílkoviny známé jako pERK ve svých fibroblastech spojených s rakovinou nereagují dobre ani na tamoxifen.
Vedci verí, ze zeny se snízeným metabolizmem CYP2D6 by po dvou letech mely prejít z tamoxifenu na inhibitor aromatázy, zatímco ti, kterí nejsou schopni metabolizovat lék, by meli úplne vyhnout tamoxifenu.
Aby tamoxifen fungoval, musí být zcela metabolizován do nejaktivnejsí formy, která se nazývá endoxifen. Dr. Goetz v soucasné dobe spolupracuje s Národním onkologickým institutem, aby se pokusil vyvinout zpusob, jakým endoxifen muze být podáván zenám, aniz by se obávali, jak je tamoxifen metabolizován. To by mohlo potenciálne eliminovat problém u zen s premenou CYP2D6.
Napsal Joseph Nordqvist