Zlepsení doby prezití srdce po transplantaci - vek a kde se to deje

Podle studie provedené výzkumnými pracovníky Johns Hopkins je u pacientu s transplantací srdce podstatne vyssí pravdepodobnost, ze prezijí nejméne deset let po jejich operaci, jestlize podstoupili postup pred dosazením veku 55 let v nemocnici, která provádí nejméne 9 transplantací srdce za rok. Studie je publikována v breznovém císle Annals of Thoracic Surgery.
Vedci analyzovali údaje shromázdené Spolecnou sítí sdílení orgánu (UNOS) od více nez 22 000 dospelých v USA, kterí podstoupili transplantaci srdce v letech 1987 a 1999. Zjistili, ze 10 let po transplantaci bylo priblizne polovina vsech pacientu nazivu. Navíc dalsí vysetrení identifikovalo faktory, které podle predpovedi pravdepodobne predpovídají nejméne 10 let zivota.
Arman Kilic, MD, chirurgický rezident v nemocnici Johns Hopkins a vedoucí studie vysvetlil:

"V USA se vyskytuje 2 000 az 2 500 transplantací srdce rocne a mnoho lidí zemre a ceká. Musíme být velmi chytrí, jak pridelit vzácné orgány a nás výzkum naznacuje, ze muzeme predpovedet, kterí pacienti budou zít déle s novým srdcem."

Tým pouzil údaje UNOS a porovnal 9404 príjemcu transplantátu srdce, kterí prezili 10 nebo více let s 10 373 príjemci transplantátu srdce, kterí tak neucinili. Priblizne 3 000 pacientu bylo následne ztraceno.
Objevili:

• Pacienti s transplantací srdce, kterí podstoupili proceduru v nemocnici, která rocne provádela transplantaci srdce 9+, mela o 31% vyssí sanci na prezití po dobu 10 let nez u stredisek s nizsím objemem.
• Pacienti, kterí podstoupili tento postup ve veku 55 let mladsího, meli o 25% vetsí sanci na 10leté prezití nez starsí pacienti.
• Pacienti s transplantací bílého srdce meli o 35% vyssí pravdepodobnost, ze budou prezívat 10 let v porovnání s pacienty s mensinou.

Podle spolecnosti Kilic témer polovina pacientu ve studii byla starsí 55 let a diskutuje o tom, jak starý je prílis starý, aby mohl podstoupit lécbu. Kilic vysvetlil:

"Po dosazení veku 55 let vidíme nejvetsí rozdíl v dlouhodobém prezití. Sance na prezití po dobu 10 let klesá."
Kilic ríká, ze jedinci, kterí dostávají transplantaci srdce v nemocnici, která provádí více nez 9 transplantací srdce rocne, lépe nejen kvuli tomu, ze jejich chirurgové mají pravdepodobne vetsí zkusenosti s tímto postupem, ale také proto, ze nemocnice a zamestnanci budou pravdepodobne lépe vybaveni rídit komplexní pooperacní péci, kterou tito pacienti vyzadují, a podporovat dobré výsledky.
Krome toho vedci zjistili, ze pacienti byli o 47% vyssí pravdepodobnost, ze zemrou behem 10 let po operaci, pokud by na ventilátorech predcházeli jejich procedury. Pacienti, kterí potrebují ventilátory pred chirurgickým zákrokem, jsou podstatne nemocnejsí nez pacienti, kterí nevyzadují ventilátory, takze je logické, ze by tito pacienti udelali spatne. Tým také zjistil, ze pacienti, kterí byli diabetici, byli o tretinu více úmrtí behem 10 let po transplantaci.
Výsledky studie také odhalily vliv na dlouhodobé prezití ischemické doby (trvání casu, kdy je srdce mimo telo, kdyz cestuje od dárce k príjemci). Bylo zjisteno, ze u príjemcu doslo k 11% nárustu príjmu 10+ let pro kazdou hodinu, kdy byla ischemická doba snízena.
Navíc, pro kazdých deset let mladsí dárce bylo, ze príjemce byl o 10% vetsí pravdepodobnost, ze prezije dlouhodobe, ukázal Kilic.
Podle stávajících predpisu a zásad UNOS dává pacientum na svém národním cekacím seznamu dostupné srdce, kterí jsou nemocní, obecne u pacientu, u nichz se predpokládá, ze nebudou prezívat mesíc bez transplantace. Prestoze Kilic souhlasí s politikami, vysvetluje, ze muze být uzitecné pouzít jeho údaje, aby uprednostnoval nejsmrtelnejsí pacienty, kterí pravdepodobne prezijí nejdéle.
Kilic rekl:

"Tato data mohou být pouzita jak pro úcely prognózy, tak pro úcely alokace, které pomáhají predpovídat, kterí pacienti mají nejlepsí prílezitost odvodit nejdelsí a nejvíce udrzitelný prínos z omezeného poctu srdcí, které jsou k dispozici kazdý rok. , napríklad proc existují rasové rozdíly v dlouhodobém prezití po transplantaci srdce. "

V USA více nez 5 milionu lidí trpí srdecním selháním a prestoze léky a modifikace zivotního stylu mohou pomoci vetsine techto pacientu, transplantace srdce zustává zlatou standardní lécbou pro ty, kterí trpí tezkým srdecním selháním v konecné fázi.
Mezi dalsí výzkumné pracovníky studie patrí Timothy J. George, M.D .; George J. Arnaoutakis, M.D .; Ashish S. Shah, M.D .; a John V. Conte, M.D.
Napsal Grace Rattue