Imunitní reakce na stres má vliv na náladu

Vedci ríkají, ze zjistili, ze nálada je ovlivnena bunkami z imunitního systému, které jsou vyvolávány do mozku v reakci na stres, podle studie publikované v Journal of Neuroscience.

Výzkumní pracovníci z Ohio State University provedli studii mysí, aby zjistili, jak stres muze vést ke zmenám nálady. Autori studie tvrdí, ze zjistení mohou pomoci pri vývoji nových léku pro lécbu poruch nálady.

Pro studii byly mysi vystaveny stresu, který se rovnal reakci cloveka na stres v kazdodenním zivote.

Muzské mysi byly seskupeny, aby získaly cas na "zalození hierarchie". Jeden agresivní muz byl pak zaveden do skupiny po dobu 2 hodin, aby se podporila úroven stresu uvnitr mysí.

Vedci ríkají, ze tento proces jim dává zkusenost s "spolecenskou porázkou", která zase vede k poddajnému a úzkostnému chování. Tri skupiny mysí byly podrobeny tomuto procesu bud jednom, trem nebo sestkrát, zatímco jedna skupina neprocházela stresovým procesem.

Skupiny byly poté testovány na príznaky úzkosti a vedci zjistili, ze cím více cyklu tohoto procesu mysi trpeli, tím vyssí jsou príznaky úzkosti.

Imunitní bunky poslané do oblastí mozku spojené s úzkostí

Pri sledování mozkových signálu mysí, kterí trpeli stresem, vedci zjistili, ze cím vyssí jsou hladiny stresu, tím vyssí jsou hladiny imunitních bunek, které jsou známé jako monocyty, které cestují z krve do mozku. Monocyty jsou typ bílých krvinek.

Dalsí výzkum ukázal, ze monocyty nepocházejí z mozku. Místo toho jezdili z kostní drene.

Zjistení ukázala, ze kdyz mysi dosáhly prodlouzeného stresu, vyslaly signály do kostní drene. Monocyty "obklopovaly krevní cévy a pronikly do mozkové tkáne v nekolika oblastech spojených se strachem a úzkostí, vcetne prefrontální kury, amygdaly a hippocampu." Vedci zjistili, ze prítomnost monocytu vedla k príznakum úzkosti.

John Sheridan, profesor orální biologie a spolupracovník reditele Institutu pro behaviorální medicínský výzkum na Ohio State University, vysvetluje:

"Pri absenci poskození tkáne dochází k migraci bunek do mozku v reakci na oblast mozku, která je aktivována stresorem.

V tomto prípade jsou bunky rekrutovány do mozku signály generovanými z interpretace zvírete o sociální porázce jako stresující. "

Výzkumníci ríkají, ze v predchozích studiích výzkum ukázal, ze bunky v mozku nazývané mikroglie, nervové bunky, které poskytují strukturu a fungují jako imunitní bunky, jsou aktivovány dlouhodobým stresem a jsou cástecne zodpovedné za signály, které nazývají monocyty z kostní drene .

"Existují ruzné pohyblivé cásti z centrální a periferní slozky a to, co je nové, je, ze se sdruzují, aby ovlivnily chování," ríká Jonathan Godbout, profesor neuroved na univerzite.

"Klícem k prodlouzeným úzkostným poruchám

Autori studie ríkají, ze ackoli nevedí jiste, co se v tomto bode deje v mozku, tento výzkum jim muze dát nápad.

Monocyty, které cestují do mozku, neodpovídají na prirozené protizánetlivé steroidy v tele, tvrdí výzkumníci. Bunky mají také vlastnosti, které naznacují, ze jsou ve více zánetlivém stavu, coz naznacuje, ze "exprese zánetlivého genu" nastává, kdyz mozek reaguje na stres.

"Monocyty vystupují z kostní drene a nereagují na regulaci steroidu, takze nadprodukují prozánetlivé signály, kdyz jsou stimulovány," vysvetluje prof. Sheridan. "Myslíme si, ze to je klíc k prodlouzeným úzkostným poruchám, které na techto zvíratech vidíme."

Vedci varují, ze jejich výzkum se nevztahuje na vsechny formy úzkosti, ale ze jejich zjistení pripravují cestu pro budoucí výzkum.

Eric Wohleb, postdoctorální kolega na univerzite, dodává:

"Nase data mení myslenku neurobiologie poruch nálady. Tato zjistení naznacují, ze obousmerný systém spíse nez tradicní cesty neurotransmiteru muze regulovat nekteré formy úzkostných reakcí."

"Ríkáme neco mimo centrální nervový systém - neco z imunitního systému - má hluboký vliv na chování."

Cukr specifický pro zvírata muze rídit riziko rakoviny u lidí, kterí jedí cervené maso

Výzkumníci na Fakulte lékarské fakulty Univerzity Kalifornie - San Diego podávají zprávu o úloze, kterou muze mít cukr specifický pro cervené maso pri tvorbe nádoru u lidí. Cervené maso - hovezí, veprové a jehnecí - jsou bohaté na cukr nazvaný Neu5Gc a poskytují primární zdroje tohoto cukru v lidské strave. Vedci chteli pochopit, proc lidé, kterí jedí mnoho cerveného masa, jsou vystaveni vyssímu riziku nekterých typu rakoviny, zatímco lidé, kterí jedí jiné druhy masa, nejsou.

(Health)

Zmírnení chronické bolesti pomocí strategií chování

Behaviorální strategie, které odstranují fyzickou a emocionální zátez chronické bolesti, se stávají beznejsími, ne jen jako alternativy nebo doplnky k problematickým opiátovým analgetikum, ale jako efektivní prostredky k obnovení kazdodenního fungování. Mohou lékari primární péce zmenit zpusob lécby pacientu s chronickou bolestí?

(Health)