cs.3b-international.com
Pamet cloveka na zvuk je slabsí nez u jiných podnetu
"Jak se ukázalo, stojí za to cínské prísloví" Slysím a zapomínám, vidím a pamatuji si, "ríká postgraduální student James Bigelow.
Bigelow a jeho kolegové z University of Iowa (UI) zverejnili výsledky setrení toho, jak si lidé v casopise PLOS One.
Jejich zjistení? Ze máme spoustu casu, kdyz si pamatujeme veci, které jsme slyseli, ve srovnání s vecmi, které jsme videli nebo cítili.
"Máme tendenci si myslet, ze cásti naseho mozku propojené s pametí jsou integrovány," ríká Amy Poremba, docent na psychologickém oddelení UI a odpovídající autor na papíre.
Prof. Poremba ríká, ze nálezy týmu mohou naznacovat, ze mozek pouzívá samostatné cesty pro zpracování informací:
"A co víc, nase studie naznacuje, ze mozog muze zpracovávat sluchové informace jinak nez vizuální a hmatatelné informace a pri snaze zlepsit pamet mohou být potrebné alternativní strategie - napríklad zvýsené dusevní opakování."
Testování krátkodobé a rozpoznávací pameti
Tým UI navrhl experiment pro testování krátkodobé pameti více nez 100 úcastníku vysokoskolského studia.
Studenti byli pozádáni, aby nosili sluchátka a naslouchali cistým tónum, aby se podívali na ruzné odstíny cervených ctvercu a aby se cítili s nízkou intenzitou vibrací tím, ze uchopili hliníkovou tyc. Casová prodleva od 1 do 32 sekund oddeluje kazdou sadu tónu, ctvercu a vibrací.
Ackoli úcastníci byli horsí, kdyz pripomínali zvuky, které slyseli, jejich vzpomínka na veci, které videly nebo cítili, byly stejné.
Vedci zjistili, ze studentská pamet zvuku klesala mnohem rychleji nez jejich pamet na ctverce a vibrace.
Druhý experiment testoval rozpoznávací pamet úcastníku. Poslouchali zvukové nahrávky stekatých psu, sledovali tiché videohry basketbalové hry a cítili spolecné predmety - napríklad hrnek na kávu -, které nebyly schopné videt.
Výzkumníci zjistili, ze mezi hodinou a týdnem po experimentu byli studenti horsí, kdyz pripomínali zvuky, které slyseli, ale jejich vzpomínka na to, co videli nebo cítili, byla asi stejná.
Dusledky obou studií spocívají v tom, ze procesy a zásoby mozku se lisí podle toho, jak zpracovává jiné vzpomínky.
"Jako ucitelé chceme predpokládat, ze si studenti budou pamatovat na vsechno, co ríkáme. Ale pokud opravdu chcete, aby neco bylo zapamatovatelné, mozná budete muset krome zvukových informací zahrnout vizuální nebo praktické zkusenosti," ríká Poremba.
Primátem mozky mají sdílenou slabost pro odvolávání zvuku
Ackoli nekteré predchozí studie naznacily, ze lidé jsou lepsí pri vzpomínání na vizuální informace nez na zvukové informace, studie Bigelowa a Poremby jsou první, které ukazují, ze nase vzpomínka na dotek je zhruba stejná jako nase vzpomínka na to, co vidíme.
Domnívají se, ze je to významné, nebot podobné experimenty s opicemi a simpanzi prokázaly, ze mají stejnou úlohu pri vizuálních a hmatových pametových úkolech, ale jako lidé, jejich méne ochlupení príbuzní z primátu, bojují spíse s úlohami sluchové pameti.
V dusledku toho se vedci domnívají, ze tato sdílená relativní slabost pro sluchovou pamet má svuj puvod v neurologické evoluci primátu.
Zdravotní novinky dnes jiz dríve informoval o studii, která nalezla propojení mezi problémy s pametí a potízemi s zpracováním prílis mnoha zvuku najednou, jako je snaha o rozhovor mezi mnoha. Tato studie dospela k záveru, ze centrální sluchová funkce je ovlivnena i mírnou poruchou pameti.
Hudební terapie muze zmírnit depresi
Pomáhá lidem vyjádrit své emoce, hudba terapie, kdyz je kombinována se standardní pécí, se zdá být úcinná lécba deprese, prinejmensím v krátkodobém horizontu, uvedli výzkumníci z University of Jyväskylä ve Finsku, kterí písí o svých zjisteních v srpnovém vydání britského casopisu psychiatrie.
Reprogramovat alfa bunky k potírání diabetu
Spíse nez snaha o reaktivování beta bunek produkujících inzulín, vedci tvrdí, ze preprogramování alfa bunek do beta bunek muze být lepsí cestou, jak se lécit s diabetem 2. typu. Vedci z Perelmanské lékarské fakulty Univerzity v Pensylvánii vysvetlili v casopise Journal of Clinical Investigation, ze se jim podarilo lécit lidské a mysí bunky slouceninami, které zmenily chromatin (bunecný jaderný materiál) v bunkách alfa tak, aby indukovali expresi genu beta bunek.
