Lidský mozek se zmensuje s vekem, zatímco simpanz nemá mozek

Na rozdíl od mozku nasich nejblizsích zijících príbuzných se simpanzi, urcité cásti lidského mozku zmensují v objemech, jak jsme stárnutí, pravdepodobne jako evolucní dusledek nasí delsí zivotnosti, navrhují americké vedce, kterí uvádejí, jak pouzívali MRI vysetrení simpanzu dospeli k záverum v raném on - line císle Sborník z Národní akademie ved zverejnené dne 25. cervence 2011.
První autor Dr. Chet C. Sherwood, profesor antropologie na Kolumbijské vysoké skole umení a ved ve Washingtonu, rekl: "
"Prestoze u jiných zvírat dochází ke zhorsení kognitivních schopností a atrofie mozku v dobe jejich veku, zdá se, ze stárnutí cloveka je poznamenáno dramatictejsí degenerací."
Abychom zjistili, jak to muze souviset s velikostí mozku, v první studii svého druhu v této oblasti uvedli, ze porovnávají celkový a regionální objem mozku simpanzu v ruzných vekových kategoriích s lidmi.
Vzhledem k tomu, ze se zdá, ze existují mezery mezi údaji o mozku simpanzu, výzkumníci pouzili magnetickou rezonanci (MRI) pro merení objemu mozku v prurezovém vzorku 99 dospelých simpanzu ve veku od 10 do 51 let.
Výzkumníci merili celkový objem mozku a objem urcitých oblastí, vcetne: celkové neoriginální sedé hmoty, celkové neokortikální bílé hmoty, sedé hmoty celního laloku, bílé hmoty celního laloku a hippokampu.
Poté porovnávali tato merení s objemem mozkové struktury merenou u 87 dospelých lidí ve veku od 22 do 88 let.
Zjistili, ze zatímco objem mozkových struktur u simpanzu se ve stárí nezmenil, docházelo k poklesu velikosti vsech struktur mozku merených u lidí.
Dalsí analýza ("s vyuzitím iterativního postupu snizování vekové kategorie") ukázala, ze nejsilnejsí úcinky na cloveka pocházejí od jedincu, kterí byli starsí nez maximální zivotnost simpanzu (ve volné prírode zije jen málo simpanzu zijících kolem 45. narozenin).
"Z toho vyplývá, ze zvýsená velikost smrstování struktury mozku pri stárnutí cloveka je evolucne nová a je výsledkem prodlouzené zivotnosti," písí výzkumníci.
Tým byl zvláste zaujatý hipokampem, protoze je obzvláste citlivý na vekovou degeneraci u lidí. Hippocampus mimo jiné kóduje nové vzpomínky a pomáhá pri prostorové navigaci. Je to oblast lidského mozku, která trpí nejvíce poskozením Alzheimerovy choroby (AD).
Ovlivnuje vetsinou starsí lidi, Alzheimerova choroba je dusledkem postupné ztráty struktury a funkce a také smrti mozkových bunek nebo neuronu. Chimpy nemají onemocnení.
Mozná jsou lidé náchylní na Alzheimerovu chorobu, protoze máme výraznejsí atrofii mozku nez jiné druhy, vcetne nasich blízkých príbuzných, a to i tehdy, kdyz normálne a zdrave stárnou, ríkali vedci.
Lidé se vyvinuli, aby meli velký mozek a velmi dlouhou zivotnost:
"Zatímco tam jsou jiste prínosy pro obe tyto úpravy, zdá se, ze intenzivnejsí pokles objemu mozku u starsích lidí naseho druhu je cena," komentoval Sherwood.
"Stárnutí mozkové kury se lisí mezi lidmi a simpanzi."
Chet C. Sherwood, Adam D. Gordon, John S. Allen, Kimberley A. Phillips, Joseph M. Erwin, Patrick R. Hof a William D. Hopkins.
PNAS publikováno pred tiskem 25. cervence 2011, dva: 10.1073 / pnas.1016709108
Odkaz na abstrakt.
Dalsí zdroje: Univerzita George Washingtona.
Napsal: Catharine Paddock, PhD

Zneuzívání: chyba v testování reality, tvrdí studie

Klamání je definováno jako stav iracionální víry, který platí i kdyz existuje silný dukaz o opaku. Nyní výzkumník z univerzity v Adelaide v Austrálii se domnívá, ze muze vysvetlit, proc nekterí jednotlivci nejsou schopni uniknout jejich bludy, a to je vsechno dolu na vadné "testování reality.

(Health)

Dve tretiny prípadu rakoviny az po "smulu", tvrdí nová studie

V lonském roce doslo v USA k diagnostice více nez 1,6 milionu nových prípadu rakoviny. Zatímco jsou známy environmentální a genetické faktory, které vedou k rozvoji rakoviny, nová studie provedená výzkumnými pracovníky Johns Hopkins Kimmel Cancer Center v Baltimore uvádí, ze dve tretiny prípadu rakoviny u dospelých jsou výsledkem "smule.

(Health)