cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Jak bude identifikace biomarkeru pro depresi zlepsovat zivoty pacientu?

Pátrání v rámci vedeckého výzkumu k identifikaci nových biomarkeru pro siroké spektrum onemocnení a poruch je neco, cím jsme Zdravotní novinky dnes casto hlásit.

V posledních mesících jsme se zabývali studiemi zkoumajícími biomarkery, které mohou být pouzity k testování závaznosti otresu, vztahu mezi biomarkery Alzheimerovy choroby a závaznosti príznaku a biomarkeru jako rychlého, neinvazivního testu na rakovinu mozku.

Mohou vsak být biomarkery pouzity k diagnostice nebo zlepsení lécby u pacientu s psychiatrickými poruchami?

Problémy dusevního zdraví jsou casto vnímány jako "éterické" puvody ve srovnání s více viditelnými a kvantifikovatelnými zdravotními problémy.

Napríklad se nepovazuje za depresi, která má specifickou prícinu, ale má se za to, ze je ovlivnena kombinací stresových zivotních událostí, genetické náchylnosti, chemických zmen v mozku nebo jiných základních zdravotních stavu.

Presto se v posledních nekolika letech objevila snaha ve výzkumu zamerit se na nalezení biomarkeru pro depresi a vyvinout spolehlivé testy, které detekují tyto biomarkery u depresivních pacientu.

Pouze minulý týden bylo oznámeno, ze nejvetsí svetový skenovací projekt - UK Biobank - v soucasné dobe analyzuje DNA pul milionu úcastníku s cílem identifikovat biomarkery pro podmínky, které zahrnují nejen rakovinu, mrtvici a srdecní onemocnení, ale také depresi .

Co jsou biomarkery?

Biomarkery jsou "biologické stopy", které mohou lékari hledat u pacientu, aby potvrdili prítomnost nebo riziko onemocnení. Tyto stopy se obvykle vyskytují ve zmenách v krvi, moci nebo v telních tkáních. Napríklad glukóza nalacno muze být pouzita k diagnostice diabetu a prítomnost jaterních enzymu v krvi muze naznacovat onemocnení jater.

Biomarkery jsou oblíbenou oblastí studia. Clánek z roku 2012 v Massachusetts General Hospital's Proto casopis vypocítal, ze ze 150 000 publikovaných publikací, které oznamují objev tisícu nových biomarkeru za celou radu podmínek, je v rutinním pouzití pouze 100 biomarkeru (zdroj na adrese protomag.com jiz není k dispozici).

Clánek dodal, ze dokonce i nekteré z nejdéle zjevných z techto - jako screening antigenu prostaty specifického pro rakovinu prostaty a antigen-125 krevní test na rakovinu vajecníku - byly nedávno diskreditovány.

Hledání nových zpusobu zjistování prítomnosti onemocnení je zádoucí tam, kde existuje poptávka po rychlejsích, levnejsích a méne invazních testech - napr. Pri rakovine a dalsích tezkých stavech. Ale hledání nových biomarkeru je nekdy popsáno jako kruhové.

Vzhledem k tomu, ze proces vytvárení biomarkeru pro jakýkoli stav je náchylný k výskytu zklamání, proc existuje impuls k nalezení biomarkeru pro depresi? Zvláste vzhledem k tomu, ze se jedná o stav, který nevyzaduje nákladné nebo invazivní testování k diagnostice?

Zdravotní novinky dnes vlozte tuto otázku Eve E. Redeiové, PhD, z Lékarské fakulty Feinburg na Northwestern University, IL. V roce 2012 byl výzkum Dr. Redeiho zameren na biomarkery krve u depresivní poruchy (MDD) u mladistvých ve veku 15-19 let New York Times jako jeden z "32 inovací, které zmení vás zítrka." Navzdory tomu byla její práce kritizována. "Soucasná úroven humbuk pro tuto studii je neopodstatnená," trval na jednom kolegu.

"Verím, ze jediný zpusob, jak presvedcit ty, kterí neverí v presnost nebo uzitecnost biomarkeru, je ukázat jejich presnost a zpracovat diagnostický test prostrednictvím [Food and Drug Administration]," rekl nám Dr. Redei.

"Potreba je dalsí problém," ríká. "Lékari z primární péce vidí velký podíl depresivních pacientu. Podle studií zahrnujících velký pocet pacientu správne diagnostikují méne nez polovinu pacientu."

Predcasná a správná diagnóza, pripomíná Dr. Redei, vede k lepsí lécbe, která "pomáhá snízit zátez deprese na pacienty, jejich rodinu a spolecnost jako celek." "Jednoduché laboratorní testy na bázi krve by mohly pomoct."

Krevní test na diagnostiku deprese?

Tým Dr. Redei identifikoval soubor 11 genu, které vyjadrují proteiny v krvi dospívajících s MDD, a celkem 26 biomarkeru, o kterých se domnívalo, ze by mohli rozlisovat mezi depresivními dospívajícími, non-depresivními dospívajícími a dokonce i dospívajícími s úzkostnou poruchou nebo jiným podtypem deprese.


Jednoduché laboratorní testy na bázi krve by mohly pomoci odstranit zátez deprese pacientum, jejich rodinám a spolecnosti, tvrdí Dr. Redei.

V soucasné dobe je MDD diagnostikována pacienty, kterí hlásili své vlastní príznaky, ale Dr. Redei se domnívá, ze její krevní test by byl objektivnejsí a mel by méne zkreslení nez soucasné diagnostické metody.

Mohl by také poskytnout pohodlí dospívajícím pacientum, kterí by jinak necítili, ze jejich stav je brát vázne rovesníky nebo rodinou.

Ne kazdý byl vsak presvedcen. "Z pohledu verejného zdraví musíte myslet:" Jakou hodnotu má tento test a ve srovnání s tím co? "" Dotazoval se Dr. Lloyd Sederer, lékarský reditel Newyorského státního úradu dusevního zdraví.

"Standardní klinická diagnóza je docela dobrá," napsal Sederer The Huffington Post. "Pokud máte v zásade nízký a nízké náklady a pomerne efektivní zpusob urcení stavu, pak je treba vsechny tyto atributy prekrocit, aby bylo neco cennejsího.

"Kdyz se neco takového objeví a dostane hodne pozornosti, je to falesný slib rodicum," ríká Redeiho dílo. "A opravdu to vubec tvaruje, jak efektivní bude vase lécba ted?"

Mozná vsak doslo k posunu v tom, jak se zkoumají testy na biologické známky deprese - dokonce i behem dvou let od publikování výzkumu Dr. Redeiho v casopise Translacní psychiatrie.

Merení hladin kortizolu v slinách dospívajících chlapcu "muze predpovedet klinickou depresi u dospelých"

Nedávná studie provedená výzkumnými pracovníky z Cambridgeské univerzity ve Velké Británii, která navrhla merit hladiny stresového hormonu kortizolu v slinách dospívajících jako diagnostický a prognostický marker deprese - spolu s tradicními symptomy hlásenými samy sebe - se zdálo, ze vytvárí príznivejsí komentáre.

Napríklad Cynthia Joyceová, generální reditelka charity MQ: Transforming Health, napsala na blogu Wellcome Trust:

"Toto zjistení je dulezité, protoze zatímco byl pro depresi zjisten jakýkoli pocet biomarkeru (genu, bílkovin, fyzikálních znaku, symptomu), sdruzení se ukázalo být obtízne vymezeno a validováno jako bona fide markery.

Tato studie dukazu o koncepci predstavuje skutecný pokrok pro studium deprese. Kombinovaný "bio-behaviorální" marker umozní komplexnejsí studium toho, jak se deprese vyvíjí v prubehu casu, a mozná dokonce, jak bychom tomu zabránili. "

Studie Cambridge zjistila, ze dospívající chlapci, kterí mají kombinaci symptomu deprese a zvýseného kortizolu, mají az 14krát vetsí pravdepodobnost vývoje klinické deprese nez chlapci bez príznaku a stabilních hladin kortizolu.

Výzkumní pracovníci studie, která byla publikována v Sborník z Národní akademie ved - domnívají se, ze jejich test umozní poskytovatelum zdravotní péce strategicky zamerit prevenci a zásahy pacientu, címz snízí riziko vázné deprese v dospelosti.

Ovsem kortizolový test je úcinný pouze u muzu, protoze zeny mají prirozene vyssí hladiny kortizolu. Tým jeste nenalezl ekvivalentní ukazatel pro predpovedi výsledku u zen.

MQ se domnívá, ze tato kombinace fyziologických biomarkeru a samo-hlásených príznaku jako nástroj k predpovedi klinické deprese má silné dusledky. V návaznosti na publikaci studie charita vykázala výzvu na financování vyzývající biologické a psychologické vedce, aby spolecne pracovaly na tom, aby se zlepsila péce a porozumení depresi.

Pouzití biomarkeru k prizpusobení lécby pacientum s depresí

Zatímco studie Redei doplnila diagnózu deprese u mladistvých a studie Cambridge prohlasovala, ze predpovídá pozdejsí depresi, jiné studie biomarkeru deprese se zamerily místo toho na personalizaci lécby deprese.

Jedna studie, financovaná v roce 2013 Národním ústavem dusevního zdraví (NIMH) a publikovaná v roce 2006 JAMA Psychiatrie, pouzil pozitronovou emisní tomografii (PET), aby analyzoval, které oblasti mozku jsou v daném okamziku aktivní u pacientu s depresí.

Vedci srovnali mozkovou aktivitu pacientu, kterí úspesne vstoupili do remise po lécbe temi, kterí neucinili. Lécba, která byla v rámci studie zvazována, spocívala v terapii kognitivní behaviorální terapie (CBT) a antidepresivního escitalopramu inhibitoru zpetného vychytávání (SSRI) specifického pro serotonin (SSRI).

Zjistili, ze nízká aktivita na mozku pred lécbou predpovídá, ze pacient bude dobre reagovat na lécbu CBT, ale ze je méne pravdepodobné, ze dosáhnou remise pomocí escitalopramu. Naopak, hyperaktivita na ostrove by predpovídala remisi pres escitalopram, ale spatnou odpoved na CBT.

Zkusební a chyba v soucasné dobe urcuje, zda pacient nejlépe reaguje na mluvící terapie nebo antidepresiva, a NIMH uvádí, ze pouze priblizne 40% pacientu dosáhne remise po pocátecní lécbe deprese.

"Je to nákladné z hlediska lidského utrpení i výdaju na zdravotní péci," tvrdí organizace, coz naznacuje, ze prístup PET scan by mohl být uzitecný pro vedení lékaru smerem k efektivnejsím rozhodnutím o lécbe.

Podívejte se na video níze, kde naleznete dalsí podrobnosti o této studii:

Studie vedla Dr. Helen S. Maybergová Zdravotní novinky dnes ze dalsím krokem je dále prozkoumat pacienty v ruzných stádiích onemocnení a prozkoumat "mechanicky odlisné" typy antidepresiv. Ríká, ze to umozní týmu vytvorit algoritmy pro výber lécby pro vsechny scénáre v prubehu progrese onemocnení.

Pozádali jsme Dr. Mayberga, jak je naléhave potreba identifikovat biomarkery pro depresi, protoze nekterí kritici naznacují, ze je to spatná a prehnaná veda.

Upozornuje na to, ze lékari provedou ruzné testy, aby urcili nejlepsí zpusob lécby onemocnení, jako je rakovina - vcetne testu, které vylucují konkrétní lécbu - odpovedela:

"Ocekáváme, ze s tak zhoubnou poruchou jako depresí bychom meli pouzít jednotlivá opatrení jakéhokoli typu (krev, dotazník, vysetrení mozku), abychom rozlisovali mezi pacienty, kterí potrebují psychoterapii nebo lécbu, nebo jsou pravdepodobne rezistentní vuci lécbe a pokracují potrebují [elektrokonvulzivní terapii] nebo více invazivní intervence by bylo ignorovat mnoho let výzkumu demonstrovat, ze pochopení biologické heterogenity poruchy je klícem - stejne jako s jakoukoli jinou nemocí. "

Jiné nedávné studie rovnez zkoumaly pouzití cytokinu nebo C-reaktivních proteinu k predpovedi odpovedi pacientu na SSRI.

"Vsechny tyto studie jsou velmi dulezité a uzitecné v jejich samostatných cestách," rekl Dr. Redei Zdravotní novinky dnes. "Vyuzívají nahromadené poznatky o biologii deprese a pouzívají markery, které byly dríve zkoumány, aby identifikovaly rozdíly v expresi RNA, bílkovin steroidu (a dalsích prostredku) mezi pacienty a kontrolami."

"Nase studie byla zalozená na objevu," vysvetluje, zatímco "prepisy, které jsou na panelu potenciálních diagnostických markeru, jsou nové, nekteré jsou zcela neznámé, a proto mohou také otevrít nové oblasti výzkumu."

Na otázku, který test povazuje za nejvetsí dukazní základnu a nejslibnejsí klinické aplikace, odpovedela: "Samozrejme verím v nase nejvíce!"

Prehodnocení fyziologických prícin deprese?

Hledání biologických indikátoru deprese není ojedinelým mdlobem, tvrdí nekterí vedci, ale je soucástí mnohem vetsího prehodnocení vedeckých poznatku o fyziologických prícinách deprese.


Hledání biomarkeru deprese je soucástí prehodnocení fyziologických prícin deprese.

Toto inovativní myslení otevírá potenciální nové lécebné postupy pro depresi, které presahují standardní funkci antidepresiva, která zvysuje nebo blokuje neurotransmitery, které se podílejí na depresi.

Nyní jsou zkoumány molekulární biomarkery, jako jsou regulátory monoaminu a neurogenese, a mediátory glutaminergní a GABAergní aktivity pro jejich úlohu v depresi, stejne jako atrofie nervových bunek v hipokampu v dusledku chronického stresu.

Nedávná studie biomarkeru o depresi provedená výzkumnými pracovníky z Loyola University Health System v Illinois uvádí antagonisty hormonu uvolnující kortikotropin, ketamin, cástecnou adrenalektomii, benzodiazepiny, anestetika, hlubokou stimulaci mozku a transcraniální magnetickou stimulaci jako novou nebo nadcházející depresivní lécbu.

Nové teorie za vývojem techto depresních terapií "by nemely být povazovány za samostatné entity, protoze jsou vysoce propojené," písí autori. "Integrováním techto postupu je mozno lépe porozumet patofyziologii deprese a biomarkeru, které se úcastní."

Vysvetlení, ze muze trvat mesíce, nez se zotaví z deprese, tvrdí výzkumníci, ze stávající programy lécby depresí v prumeru 6 týdnu nejsou dostatecne dlouhé na to, aby mohly být nálezite obnoveny. Doufám, ze nový biomarker-vedený výzkum nejen zlepsí lécbu, ale otevre dvere pro nové chápání deprese.

Cvicení zabranuje detem z pocitu stresu

Cvicení zabranuje detem z pocitu stresu

Nový výzkum zverejnený v casopise Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism (JCEM) spolecnosti Endokrinní spolecnost odhaluje, ze cvicení muze být klícem k tomu, aby se deti vyporádaly se stresem. Studie zjistila, ze sedavé deti vystavené stresujícím událostem produkují více z hormonu nazývaného kortizol, který je spojen se stresem, nez deti, které byly velmi aktivní.

(Health)

Cerstvé jahody omrácené s E. Coli Sicken 10, One zemre v NW Oregon

Cerstvé jahody omrácené s E. Coli Sicken 10, One zemre v NW Oregon

Cerstvé jahody z farmy v Newbergu kontaminované E. coli udelaly deset lidí nemocných, z nichz jeden zemrel, oznámil Oregon Health Authority. K tomu doslo v cervenci a jahody pocházely z Jaquith Strawberry Farm. Farmy ukoncily svou jahodovou sezónu minulý mesíc - od té farmy na trhu momentálne nejsou zádné jahody, ríkají orgány.

(Health)