Jak nádory oslabují krevní bariéru u pacientu s rakovinou mozku vysvetleno

Nová studie mysí naznacuje, ze jedním z duvodu rychlého sírení glioblastomu - nejbeznejsího a agresivnejsího onemocnení mozku u cloveka - je to, ze rakovinné bunky unásou krve a dodávají jim krev v mozku a oslabují hematoencefalickou bariéru. Vedci naznacují, ze jejich objev by mohl vést k novým zpusobum, jak zabíjet nádory mozku, které vyuzívají slabost k získání cílených léku do mozku v pocátecních stádiích rakoviny.

Harald Sontheimer, profesor neurobiologie na univerzite v Alabame v Birminghamu, a jeho kolegové hlásí nálezy v casopise Prírodní komunikace. Ríká, ze zjistili, ze vetsina bunek mozkových nádoru je spojena s krevními cestami a:

"Zdá se, ze tyto bunky pouzívají plavidla jako dálnice pro cestování velkých vzdáleností v mozku."

Glioblastom je nejvíce nicivý a nejcastejsí mozkový nádor u dospelých. Podle Národního onkologického institutu bude v roce 2014 v USA odhadováno 23 380 nových prípadu a 14 320 úmrtí z rakoviny mozku a jiných onemocnení nervového systému.

Soucasnou standardní lécbou glioblastomu je chemoterapie, zárení a chirurgie, ale i kdyz pacienti dostávají vsechny tri, jejich prognóza je casto spatná.

Krevní mozková bariéra je jako "inteligentní" obal kolem mozku

Bariéra hematoencefalie je jako inteligentní obal, který chrání mozek pred cizími látkami, které se mohou dostat do mozkové tkáne z krevního reciste. Rovnez prenásí esenciální molekuly do a z mozku a krevního reciste.

Za tímto úcelem má hematoencefalická bariéra "tesné spojení", které tvorí tesné tesnení mezi endotelovými bunkami svých cév.

Krevní cévy hematoencefalické bariéry také obsahují astrocytové bunky, které mají dlouhé výstupky, které pokrývají 90% jejich povrchu. Molekuly uvolnující endfeet, které rídí tesné krizovatky, a regulují také tok krve v mozku tím, ze uvolnují dalsí molekuly, které rozsirují nebo kontrahují cévy.

Pro jejich studii prof. Sontheimer a kolegové pouzívali fluorescencní barviva a ruzné zobrazovací techniky v mysích modelech glioblastomu, aby zjistili, jak nádorové bunky cestují v mozku a jak se vztahují k jiným bunkám a cévám. Zamerili se na interakce mezi bunkami glioblastomu, astrocyty a cévami.

Brainové nádorové bunky mohou být v rané fázi onemocnení citlivejsí

Zjistili, ze mimo hlavní nádorovou masu se skoro vsechny bunky glioblastomu shromázdily v prostoru mezi astrocytickým koncem a vnejsím povrchem cév. Zdálo se, ze rakovinné bunky pouzívaly sít malých krevních cév jako lesení, které vedlo jejich migraci podél krevních cév, protoze extrahovaly ziviny z krve uvnitr.

Glioblastom je nejvíce nicivý a nejcastejsí mozkový nádor u dospelých.

Zjistilo se také, ze glioblastomové bunky unesly kontrolu nad prutokem krve v hematoencefalické bariére od astrocytu, uvolnily tesné krizovatky a vedly k poruse bariéry.

Tým byl prekvapen, kdyz zjistil, ze velmi malé skupiny bunek glioblastomu - dokonce i jednotlivé bunky - by mohly oslabit hematoencefalickou bariéru v casných stádiích onemocnení.

Prof. Sontheimer ríká, ze vypadá, ze v pocátecní fázi onemocnení, protoze napadají krevní cévy, nádorové bunky nejsou zcela chráneny hematoencefalickou bariérou. To znamená, ze by mohli být v tomto okamziku zranitelní na cílené léky dodávané pres krevní obeh do mozku:

"Jestlize tyto nálezy platí u lidí, lécba antiinvazivními látkami muze být prínosná u nove diagnostikovaných pacientu s glioblastomem."

Tým ríká, ze lepsí pochopení toho, jak interagují nádorové bunky a hematoencefalická bariéra, muze vést k úspesnejsím zpusobum lécby pacientu s glioblastomem. Vyzadují dalsí studie, které by zkoumaly, jak je regulována hematoencefalická bariéra a jak nádorové bunky ovládnou kontrolu nad krevními cévami, aby se rozrostly a rozsírily.

Prostredky od Národního ústavu neurologických poruch a mrtvice, cást Národních ústavu zdravotnictví, pomohly financovat studium.

V únoru 2014, Zdravotní novinky dnes se dozvedeli, jak se biomedicínstí inzenýri podarilo získat monofily "nanovlákna" na prenásení nádoru mozku az do smrti. Psaní Prírodní materiály, tým vysvetlil, jak vyuzívají tendenci k tomu, aby se bunky glioblastomu rozsírily podél nervových vláken a krevních cév a primely je k potenciálne smrtelným cílum.