Jak se vyhnout trápnutí nohou u Glastonbury

Pokud se chystáte zajít na festival hudby Glastonbury tento víkend a vase modlitby za suché a teplé nemnoho dnu nejsou zodpovezeny, mozná budete chtít venovat radu reportéra BBC Andy Sully a starat se o nohy, nebo byste mohli skoncit jako v minulém roce.
Glastonbury Festival soucasných umeleckých del, známý jako Glastonbury nebo Glasto, je nejvetsím hudebním a umeleckým umením svého druhu na svete. V lonském roce se tato obrovsky populární trídenní událost (lístky stála za 145 liber a vyprodala za méne nez dve hodiny) prilákala více nez 175 000 lidí, kterí sledovali více nez 700 akcí, které vystoupily na více nez 80 scénách.
Po tri dny chodí fanousci festivalu jako hippie podoba, která spí bud pod hvezdami, nebo v stanech, zvláste kdyz je pocasí mokré, jako v lonském roce, kdy neúnavný tezký dést zmenil festivalový areál na to, co vypadalo spíse jako velmi blátivé bojiste.
Podiatrka Amber Kibbyová, která je správcem charity, která poskytuje sluzby lékare v Glastonbury, Festival Medical Services, tento týden rekl Sullyovi, ze tým trinácti festivalových podiatristu se zacalo v roce 1998, coz je nejhorsí rok pro zákop.
V té dobe videli 90 prípadu zákopu denne, ale císla kazdorocne klesaly, rekl Kibby, který odhadoval, ze lidé dnes vypadají, ze jsou lépe pripraveni; prinásejí ponozky a nepromokavé boty nebo "wellies" a vymenují si vlhké boty a ponozky co nejcasteji.
Zadní noha je stav, který se po chvíli vyvíjí v nohách ponorený do chladných, mokrých a nehygienických podmínek, tudíz i jeho dalsí jméno, ponorná noha. Stává se to, kdyz krevní cévy v nohách omezují prutok krve do extrémních oblastí nohou, aby setrili teplo. Jakmile se v nem objeví, muze trvat nekolik mesícu, nez se uzdraví.
Byla to známá stíznost, která postihla vojáky bojující v první svetové válce, kterí stál hodinu za hodinu v chladných, podmácených príkopech, aniz by si mohli vzít své mokré boty a boty a uschnout a zahrát si nohy.
Za techto podmínek nebylo neobvyklé, aby se zákopová noha stala tak spatnou, ze se stala gangrenózní a mnozí vojáci museli mít amputace, aby zachránili svuj zivot. Behem zimy 1914-15 bylo více nez 20 000 vojáku britské armády osetreno pro zákopovou dráhu.
Poté byli vojáci rozkázáni zmenit ponozky nejméne dvakrát denne. Bylo jim také receno, ze jejich nohy uschnou a zakryjí je mastnou olejovou vazbou jako vodní bariéru. Odhady naznacují, ze kazdým praporem vpredu byl pro tento úcel pouzito deset galonu velrybího oleje denne.
Podle amerických stredisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) príznaky zákopu patrí:

• Brnení a / nebo svedení.
• Bolest, otok, studená a skvrnitá kuze.
• Pocit necitlivosti a pichání nebo tezkého pocitu v noze.
• Noha se muze po zahrátí dostat na cervenou, suchou a bolestivou.
• Kuze muze vyvíjet puchýre, po níz kuze a tkáne umírají a spadnou.
• Ve skutecne spatných prípadech, pokud se nelécí, se stav muze rozsírit na prsty, patu a celou nohu.

Stejne jako vojáci v prední cásti byste meli doporucit, muzete se zastavit tím, ze vymeníte mokré boty a ponozky za suché a pokud je to mozné, vysuste nohy ve vzduchu a udrzujte je vyvýsené az do sucha. I kdyz velrybí olej pravdepodobne není zrovna otázkou, mohli byste dostat nejaké polypropylenové návleky na ponozky nebo zakrýt nohy vazelínou, jak to podiatrický lékar Kaser Nazir poradil Sullymu.
Pokud máte smulu a vyvíjíte nohu, CDC vám doporucuje, abyste:

• Dukladne vycistete a osuste své nohy.
• Dejte na cisté, suché ponozky kazdý den, nebo casteji, pokud budete bláto dlouhou dobu.
• Osetrte postizenou nohu aplikováním teplých obalu nebo namácením ve vode, která je o neco teplejsí nez teplota tela asi 5 minut.
• Behem spánku nebo odpocinku nesnásejte ponozky.
• Máte-li ránu na noze, muze se nakazit, proto zkontrolujte, zda se alespon jednou za den symptomy zhorsují.
• Získejte lékare, abyste co nejdríve zkontrolovali nohy.

Na druhou stranu by mohly být zodpovezeny vase modlitby a na rozdíl od lonského roku bude bahenní lázen nahrazena nádherným britským sluncem, ale nezasázala bych na to.

Zdroje: BBC, CDC, Spartacus Educational (WWI), wikipedia (Glastonbury).
Napsal: Catharine Paddock, PhD