Jak funguje nás smysl pro dotyk

Podle studie zverejnené v prosinci 22 Bunka, vedci neurologie na Lékarské fakulte Univerzity Johns Hopkins zjistili, jaký je smysl pro dotyk v nervovém systému a pokozce. Tato zjistení poskytují nové moznosti pro pochopení toho, jak mozky shromazdují a zpracovávají informace z vlasové kuze.
David Ginty, Ph.D., profesor neuroved v Johns Hopkins vysvetluje:

"Muzete odklonit jediné vlasy na pazi a cítit to, ale jak muzete ríct rozdíl mezi destovou kapkou, lehkým vánek nebo hulkou hole? Touch není ano nebo ne, je to velmi bohaté, zacneme pochopit, jak jsou vsechny tyto vstupy zpracovávány. "

Aby se dozvedeli, jak se nervové bunky reagují na dotyk, Ginty a jeho tým se rozhodli vyvinout nové nástroje, které jim umozní zkoumat jednotlivé nervové bunky. V kuzi je více nez 20 sirokých tríd takzvaných mechanosenzorických nervových bunek, které cítí vse od bolesti po teplotu - sest z techto nervových bunek predstavuje lehký dotek.
Az dosud byly elektrické záznamy jediným zpusobem, jak rozlisit jednu bunku od druhé, protoze kazdý typ bunky vytvárí jiný proud zalozený na smyslech.

Ginty a jeho tým geneticky modifikované hlodavce za úcelem vytvorení fluorescencního proteinu v nízkoprahovém mechanizacním receptoru typu C nebo C-LTMR (jeden typ nervové bunky). V mikroskopu mohou být bunky, které obsahují fluorescencní protein, videt v plném rozsahu. Vedci zjistili, ze kazdá bunka C-LTMR poslala projekce az na 30 ruzných vlasových folikulu.
Mysi mají tri ruzné typy vlasu:

• 1% z celkového poctu srsti je tlustý, dlouhý ochranný chlup
• 23% vlasu na tele je kratsí vlas, zvaný awl / auchene
• zatímco 76% je jemné vlasy zvané cikcak

Vedci zjistili, ze priblizne 80% bunecných zakoncení C-LTMR je spojeno s vlasovými folikuly cikcaku, ostatní konce bunek C-LTMR jsou spojeny s sílí / auchenem, zatímco nikdo není spojen s vlasovými folikuly.
Po podobném oznacování dalsích dvou typu dotykových nervových bunek objevil tým, ze kazdý typ vlasu má s ním spojený jiný a specifický soubor nervových zakoncení. Ginty ríká: "To ciní kazdý vlas jedinecným mechanosenzorickým orgánem."
Dále tým zjistil, ze kazdý typ vlasu je rovnomerne rozmísten a vzorován po celé kuzi.
Aby bylo mozné zjistit, jak je veskerý vstup z kazdého vlasu shromázden a prenásen do mozku, tým pouzil jinou barvicí metodu, která dovolovala barvivu na druhém konci bunky v míchu.
Objevili, ze nervy propojující kazdou kuzi pokozky obsahující jeden ochranný vlas a dalsí pridruzené mensí chlupy se zvedají ve sloupech v míchu - blízké sloupce odpovídají blízkým kuzi. Tým odhaduje, ze v míchu je priblizne 3 000 az 5 000 sloupcu, pricemz kazdý sloupec odpovídá za 100 az 150 vlasových folikulu.
Tak jak mozku prelozí to, co kazdý vlasový folikul zazívá? Ginty vysvetluje: "Jak se to stane, je pozoruhodné a my jsme o tom vcelku bezmocní." Nicméne, Ginty spekuluje, ze organizace sloupcu je nezbytná pro to, jak jsou vsechny ruzné vstupy zpracovávány dríve, nez je zpráva prenásena do mozku.
Prestoze lidé nejsou tak chlupatý jako mysi, sdílíme podle Ginty nekolik stejných struktur. Toto vysetrování spolecne s vývojem nových nástroju pro znacení bunek otevírá nekolik dverí pro nový výzkum v pochopení dotyku a dalsích smyslu, rekl Ginty.
Napsal Grace Rattue