Jak hudba prospeje mozku

Studie univerzitní nemocnice San Raffaele (Milán, Itálie), predlozené na 22. setkání Evropské neurologické spolecnosti (ENS) v Praze, ukázaly, ze testované osoby bez hudebního zázemí nebyly jen zretelne kvalifikovanejsí po dokoncení dvou týdnu pravidelného cvicení na klavírní klávesnici, jejich mozky se také menily.
Studie rovnez dokládá, ze i krátké období ambidextrousového tréninku vede k lepsí koordinaci a vyvázenejsímu pusobení mezi levou a pravou hemisférou v mozku. Skolení také vede k lepsí reakci na nervové impulzy v svalovém prstenu.
Dále hudební podnety také vyvolaly strukturální rekonstrukci sedé hmoty v tech oblastech mozku, které se podílejí na koordinovaném pohybu. Studie ukázala, ze cím slozitejsí je úkol, tím lépe.
Vedci nedávno prozkoumali neuroplasticnost mozku, coz je proces, pri kterém se mozek automaticky rekonstruuje v reakci na daný úkol, takze jeho vnitrní struktura a organizace jsou nejlépe prizpusobeny poptávce. Neuroplasticita funguje tak, ze automaticky vytvárí lepsí propojení casto pouzívaných oblastí mozku, zatímco zdroje jsou cerpány z méne vyuzívaných oblastí mozku.
Cvicení hudby dramaticky a úcinne urychluje sebe-optimalizaci nekterých aktivit mozku, jak ukázaly dve studie.
V první studii vedci pozádali 12 hudebne nezkusených úcastníku o dokoncení deseti 35minutových cvicení na elektronické klavírní klávesnici behem dvou týdnu. Pred vysetrením a po ukoncení tréninku vysetrili funkci pohybových rukou úcastníku, provádeli neurofyziologické testy s pouzitím 32-kanálového EEG (elektroencefalogramu) a transcraniální magnetické stimulace (TMS).
Výsledky ukázaly, ze vsichni úcastníci dramaticky zvýsili své motorické dovednosti dramaticky prostrednictvím výcviku, ale nejvíce prekvapivým výsledkem byla harmonizace, ve které byly obe ruce schopny plnit.
Dr Elise Houdayerová z Fakultní nemocnice San Raffaele v Miláne prohlásila:

"Nase výsledky ukazují, ze trénink s obema rukama mezi praváky je spojen s výrazným zlepsením obratnosti levé ruky. Deset dní kompetentne rízeného tréninku muze zrejme stacit ke spustení zmen kortikální plasticity podobne jako výsledky hlásené pro profesionálními hudebníky. "

Druhá studie vedla prof. Massimo Filippi na neuroimagingovém výzkumném oddelení v milánské San Raffaele Hospital a zúcastnilo se 45 hudebne nezkusených úcastníku, kterí byli rozdeleni do 3 ruzných skupin. Vsichni úcastníci dostali úlohu pouzívat pravou ruku pro prehrání urcité posloupnosti poznámek na pocítacove modifikované klávesnici a zároven sledovat rytmus metronomu po dobu 30 minut na cvicení. Studijní období zahrnovalo deset zasedání behem dvou týdnu.
Jedna skupina mohla poslouchat pouze metronom, zatímco druhá skupina poslouchala dalsí hudbu se stejným rytmem jako metronom. Tretí skupina získala nejslozitejsí úkol vykonávat daný úkol pri poslechu hudby rychleji nez metronom. Vsichni úcastníci podstoupili agilitu a mozkové testy s pouzitím nejnovejsích zobrazovacích technik pred zahájením studie a na konci studie.

Zjistení ukázala zlepsenou obratnost ve vsech trech skupinách a ackoli nebyl pozorován vliv na "bílou hmotu" architekturu mozku po cviceních, tým zaznamenal výrazné zmeny objemu sedé hmoty v oblastech mozku, které jsou nezbytné pro koordinaci hnutí. Zjistení také ukázala, ze sedá mozková mozka se zmenila v jeste vetsí míre u tech, kterí provádeli nejslozitejsí úkol (skupina 3).
Profesor Filippi dospel k záveru: "Hudební stimulace behem cvicení zvysuje výkon motoru a ovlivnuje strukturální plasticitu sedé hmoty."
Dr. Rocca dodal: "Slozitost úkolu je také spojena s odlisným vzorkem kortikálních aktivací merených pomocí funkcního MRI."
Napsal Petra Rattue