Jak moderní zivot ovlivnuje nase fyzické a dusevní zdraví

Moderní denní zivot je mnohostranným souborem vyvíjejících se technologií a sociálních médií. Komunikacní zásuvky mení kazdou cást naseho zivota tak rychle, ze muze být tezké se prizpusobit. Jsou technologie a média ovlivnující nase telesné a dusevní zdraví?
Technologické a sociální mediální pokroky minulého desetiletí prevzaly nás zivot. Ovlivnují nase telesné a dusevní zdraví?

Technologie zlepsila zivoty mnoha lidí, pricemz témer polovina dospelých ve Spojených státech si nedokázala predstavit zivot bez svého smartphonu.

Americký psychologický svaz Stress in America Survey 2017 ukazuje, ze 99 procent dospelých vlastní elektronické zarízení, kolem 86 procent vlastní pocítac, 74 procent vlastní smartphone a 55 procent vlastní tablet.

Pruzkum také uvádí, ze mezi roky 2005 a 2015 procento dospelých, kterí pouzívají sociální média, vzrostlo ze 7% na 65%, pricemz míra uzívání mladých dospelých ve veku 18-29 let se v tomto období zvýsila z 12% na 90%.

Pouzité rychlosti technologií a sociálních médií se proto rychle prolévají. Facebook a Instagram se mohou pochlubit kombinovanou mesícní uzivatelskou základnou 2 miliardy lidí.

Nedávný pruzkum Centra pro výzkum verejných vecí Associated Press-NORC zjistil, ze mladiství ve veku od 13 do 17 let posunuli své preferované platformy sociálních médií a nyní s nejvetsí pravdepodobností pouzívají Snapchat a Instagram.

Klícové výsledky pruzkumu zahrnovaly skutecnost, ze 76% dospívajících pouzívá Instagram, 75% pouzívá Snapchat, 66% pouzívá Facebook, 47% pouzívá Twitter a méne nez 30% pouzívá Tumblr, Twitch nebo LinkedIn.

Také zjistili, ze ackoli 91 procent dospívajících pouzívá pravidelné textové zprávy, 40 procent také pouzívá aplikace pro zasílání zpráv, jako je WhatsApp, Kik nebo Line.

Sociální média a textové zprávy se staly nedílnou soucástí toho, jak lidé komunikují se svými sociálními skupinami. Ve skutecnosti pro mnoho mladistvých a mladých dospelých je textová komunikace a komunikace v sociálních médiích mnohem pravdepodobnejsí nez interakce mezi lidmi.

Vznik "konstantní kontroly"

Technologické a sociální mediální pokroky z minulého desetiletí vychovaly "stálou kontrolu". Konstantní kontrolor je osoba, která neustále, témer posedle, kontroluje své e-maily, texty a úcty sociálních médií. Tento profil je synonymem pro 43 procent osob z USA.

Bylo spojite spojeno tímto zpusobem s vyssími úrovnemi napetí. Navíc 18 procent jednotlivcu identifikovalo vyuzití technologie jako významný zdroj stresu.

Prumerný den v USA 65 procent dospelých neustále kontroluje osobní e-mail, 52 procent a 44 procent zkontroluje texty a sociální média, respektive 28 procent tvrdí, ze jde o pracovní e-maily.

Stresové úrovne mezi neustálými dámami jsou mnohem vyssí nez u lidí, kterí se s technologiemi a sociálními médii prílis casto nezabývají.

Napríklad 42 procent stálých dávek se stará o vliv sociálních médií na jejich fyzické a dusevní zdraví, ve srovnání s 27 procenty nekonstantních dávek.

Krome toho se v dusledku technologie stávají neustálejsí dámy nez neustálé dámy odpojené od rodiny, i kdyz jsou ve stejné místnosti, a více nez tretina stálých dáma ríká, ze je nepravdepodobné, ze se setkají s práteli a rodinou osobne kvuli sociálním médiím.

Digitální konektivita a pohoda

Zatímco mnoho lidí rozhodne souhlasí s tím, ze odpojování nebo uzívání digitálního detoxikace je dulezité pro dusevní zdraví, ve skutecnosti se jen 28% techto lidí pravidelne vypíná z technologie.

Po celá generace se 48 procent Millennials, 37 procent Gen Xers, 22 procent Boomers a 15 procent Matrix obává negativních vlivu sociálních médií na jejich fyzické a dusevní zdraví.

Interakce na sociálních médiích mohou mít zásadní vliv na spokojenost a spokojenost jednotlivce. Mnoho studií zjistilo, ze více casu stráveného na sociálních médiích je spojeno se zvýseným rizikem osamelosti a deprese, coz predstavuje otázku: jsou nestastní lidé, kterí pouzívají sociální média, nebo zda sociální média vyuzívají stestí?

Stestí

Nedávná studie vedená výzkumnými pracovníky na Indiánské univerzite zkoumala takzvaný prátelský paradox, který zazívají uzivatelé sociálních médií. Paradox prátelství zjistuje, ze vetsina lidí je v prumeru méne populární nez jejich prátelé na sociálních médiích, coz muze vést ke snízení stestí.

"Pokud je nám známo, nikdy nebylo dríve ukázáno, ze uzivatelé sociálních médií jsou nejen prumerne méne populární nez jejich prátelé, ale také méne stastní," uvedl vedoucí studie Johan Bollen, docent na Fakulte informatiky Indiana University a výpocetní techniky.

"Tato studie naznacuje, ze stestí souvisí s popularitou a také to, ze vetsina lidí na sociálních sítích není tak stastná jako jejich prátelé kvuli této korelaci mezi prátelstvím a popularitou."

Celkove výzkum zjistil, ze uzivatelé sociálních médií mohou zaznamenat zvýsené úrovne sociální nespokojenosti a nestestí v dusledku srovnání jejich stestí a popularity s jejich kamarády.

"Stastní uzivatelé sociálních médií si mohou myslet, ze jejich prátelé jsou více populární a trochu stastnejsí nez oni jsou - a nestastní uzivatelé sociálních médií budou pravdepodobne mít nestastné prátele, kterí stále vypadají stastnejsí a populárnejsí, nez jsou v prumeru," vysvetlil profesor Bollen.

Izolace

Doba strávená na sociálních médiích muze také ovlivnit dusevní zdraví.Národní analýza vedená vedci na Pittsburgské skole lékarské univerzity v Pittsburghu naznacuje, ze cím více casu stráví dospelým ve veku od 19 do 32 let pomocí sociálních médií, tím je pravdepodobnejsí, ze budou spolecensky izolováni.

"Je to dulezitá otázka ke studiu, protoze psychické zdravotní problémy a sociální izolace jsou na úrovni epidemie u mladých dospelých," rekl Brian A. Primack, Ph.D., reditel Pittova strediska pro výzkum médií, technologie a zdraví.

"Jsme neodmyslitelne spolecenskou bytostí, ale moderní zivot má sklon rozdelit nás místo toho, aby nás spojil. Zatímco se muze zdát, ze sociální média predstavují prílezitosti k vyplnení této sociální prázdnoty, myslím, ze tato studie naznacuje, ze to nemusí být resení, které lidé doufají pro."

Deprese

V jiné studii, kterou provedla Pittova lékarská skola, bylo také zjisteno, ze prodlouzení výdaju na sociální média je spojeno s depresí u mladých dospelých. Ve srovnání s lidmi, kterí casteji kontrolovali sociální média, casté dámy mely 2,7 ??krát vetsí pravdepodobnost výskytu deprese. Více nez ctvrtina úcastníku studie byla klasifikována jako vykazující vysoké ukazatele deprese.

Stejne tak se usadil v maratónském zázitku z vaseho oblíbeného televizního poradu, který souvisel s únavou, obezitou, osamelostí a depresí.

Nicméne výzkum zverejnený v roce 2006 Cyberpsychologie, chování a sociální síte ríká, ze nemusíte úplne opustit sociální média; jednoduse zmena chování na sociálních sítích a prílezitostná prestávka vám pomuze zvednout vase nálady.

"Potvrzující predchozí výzkum, tato studie zjistila, ze" cíhající "na Facebooku muze zpusobit negativní emoce. Nicméne, na základe jasné stránky, jak ukázaly predchozí studie, aktivne se spojovat s blízkými práteli, at uz v reálném zivote nebo na Facebooku, pocit pohody, "ríká Brenda K. Wiederhold, Ph.D., Institutu interaktivních médií v San Diegu v Kalifornii a Institutu lékarské virtuální reality v belgickém Bruselu.

Deti a rodinná, digitální spojení

Rodice se casto snazí vyvázit rodinné a digitální propojení a mohou se potýkat s neustálou bitvou, která se snazí omezit cas strávený na obrazovce svého dítete. Dulezitost rodicovského technologického monitorování je pouze zesílena dukazy, jako je spojitost mezi rucním zobrazením casu a zpozdením reci u malých detí, souvislost mezi závislostí na mobilních zarízeních a depresí a úzkostí ve vysokoskolských studentech a souvislost mezi vystavením obrazovkám smartphonu a snízení kvality spánku.

Nicméne, cas na obrazovce pro deti není vsechno spatné. Výzkum, který zkoumá více nez 120 000 dospívajících, zjistil, ze dukazy, které propojují vztah mezi dobou obrazovky a blahobytem, ??jsou v nejlepsím prípade slabé, dokonce i na nejvyssí úrovni angazovanosti. Zjistení, zverejnená v Psychologická veda, naznacují, ze mírné pouzívání obrazovky nemá zádný vliv na pohodu mládeze.

A co víc, studie publikovaná v roce 2006 Psychiatrické ctvrtletí zjistila jen malou souvislost mezi nadmerným casem na obrazovce a úrovní deprese a delikvence dospívajících.

"Screeny ruzných druhu jsou stále více zapracovány do kazdodenního zivota, at uz se jedná o vzdelávání, práci, socializaci nebo osobní organizaci," vysvetluje vedoucí studie Prof. Christopher Ferguson z Stetsonovy univerzity v DeLand, FL. "Stanovení úzkých limitu na obrazovce nemusí drzet krok s mnoha zpusoby, jakými se obrazovky staly základem moderního zivota."

S rostoucí popularitou zdravotních aplikací na chytré telefony, deprese, stres, starosti a nedostatek spánku se vse muze zacít resit ve stejném casovém úseku, nez je treba najít správnou restauraci.

Milióny lidí trpí psychickou zármutkou a neusilují o pomoc z psychiatrických sluzeb. Vzhledem k této rozdílu mezi potrebou a dostupností sluzeb by aplikace smartphone mohly pomoci získat cenove dostupné a angazující se strategie lécby.

Videohry a agrese

Videohry jsou dalsí oblastí, která získala spatnou povest, pricemz nekteré výzkumy naznacují souvislost mezi videohrami a násilím. Nicméne studie publikovaná v Vestník komunikace nenalezl zádný takový vztah mezi agresivitou pozorovanou ve filmech a videohrách a skutecným násilím.

"Spolecnost má omezené mnozství zdroju a venuje pozornost problému snizování kriminality," uvedl profesor Ferguson. "Existuje nebezpecí, ze identifikace spatného problému, jako je násilí na médiích, muze odvrátit spolecnost od naléhavých obav, jako je chudoba, vzdelání a profesní rozdíly a dusevní zdraví."

Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health v Baltimore, MD, zjistil, ze zatímco 4 hodiny videohry mohou vyvolat príznaky deprese u mladistvých, casté pouzívání sociálních médií a rychlé zasílání zpráv mohou zmírnit tyto príznaky u nekterých jedincu.

"Zatímco hraní videoher za 4 hodiny denne muze být znepokojivým chováním, ne kazdý, kdo tak ciní, je vystaven riziku vzniku príznaku závislosti nebo deprese," uvedla vedoucí studie Michelle Colder Carras, Ph.D., postdoctorální výzkumná pracovnice v oddelení dusevního zdraví na Bloomberg School.

"Pokud tito dospívající sedí kolem hraní her spolecne se svými práteli nebo pravidelne chatují se svými práteli online, jak hrají, mohlo by to být soucástí zcela normálního vývojového vzoru. Nemeli bychom predpokládat, ze vsichni mají problém."

Pres potenciální rizika pro dusevní zdraví, trendy za poslední desetiletí ukazují, ze pouzívání technologií a sociálních médií se zvysuje, takze tyto problémy pravdepodobne nezmizí v blízké dobe, se návyky se pravdepodobne nemení.

Navíc, jelikoz propojení pokracuje v propojení vsech aspektu nasí práce, domova a spolecenského zivota, odpoved nemusí spocívat ve zkrácení casu pouzívání techto kanálu nebo v odpojování pomocí prepínace - zvláste od okamziku, kdy se internet stáhne byl spojen se zvýsenou srdecní frekvencí a krevním tlakem.

Studie 12 milionu uzivatelu Facebook zjistila, ze pouzívání stránky sociálních médií je spojeno s delsím zivotem. Tato korelace vsak existuje pouze tehdy, kdyz sluzba Facebook slouzí k udrzení a posílení nasich sociálních vazeb v reálném zivote.

Moderní zivot muze zvýsit riziko nekterých problému s telesným a dusevním zdravím, avsak dosazení rovnováhy mezi on-line a reálnými sociálními vztahy vpred, muze pomoci udrzet nase dusevní zdraví pod kontrolou.

Studie nalezne vazbu mezi velmi ranými stadii mozku a onemocnení srdce

Analýzou skenu mozku a krevních testu tisícu dospelých objevili výzkumníci spojení mezi velmi ranými stadii mozku a srdecních onemocnení. Mozková vysetrení byla provedena pomocí pokrocilé techniky MRI nazývané DTI, která se pouzívá k vysetrení rady markeru raného onemocnení mozku. Zápocet obrázku: H.

(Health)

Transcraniální stimulace prímého proudu pomáhá pacientum s mrtvicí rádne spolknout

Pacienti trpící cévní mozkovou príhodou casto po drázdení trpí dysfagií. Dysfagie vede k vyssí míre komplikací, jako je dehydratace, podvýziva a pneumonie, a vetsí následné náklady na zdravotní péci. Výzkumníci nyní objevili v nové studii uvádené v cerveném vydání Restorative Neurology a Neuroscience, ze transcraniální stimulace stejnosmerného proudu (tDCS) muze zlepsit výsledek lécby pohlcení po dysfagii po mrtvici.

(Health)