cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Kolik bunek je v lidském tele?

Premýsleli jste nekdy, kolik bunek tvorí vase telo? Nejsi sám. Vedci stále diskutují o presném císle, které v soucasné dobe zustává hádkou.
Bunky jsou stavebními kameny lidského tela. Ale jaký je celkový pocet bunek v typickém cloveku?

Krátká odpoved je, ze telo prumerného cloveka obsahuje kolem 30 az 40 bilionu bunek. Dlouhou odpovedí je, ze vedci jeste nezná presné císlo. Navíc zálezí na tom, zda do bakterií, které jsou prítomné v tele a na tele, patríte.

Vetsina bunek v nasem tele jsou vlastne cervené krvinky. Prestoze tvorí více nez 80 procent naseho tela, tvorí pouze priblizne 4 procenta z celkové telesné hmotnosti. Je to proto, ze cervené krvinky merí prumerne pouze 8 mikrometru v prumeru, coz je desetkrát mensí prumer nez prumerné lidské vlasy.

Naproti tomu prumerná velikost tukové bunky je 100 mikrometru. Prestoze tukové bunky tvorí témer 19% telesné hmotnosti, prispívají pod celkovým poctem bunek pod 0,2%.

Ale proc je tak tezké zjistit presný pocet bunek v tele?

Nedostatek koordinovaného úsilí

V roce 2013 publikoval tým výzkumníku z Recka, Itálie a Spanelska odhad poctu bunek v tele. Vyuzili údaje o jiných orgánech ao nekterých matematických modelech, o kterých se dozvedeli jiní, aby získali své výsledky.

Tento papír uvedl pocet bunek na 37,2 bilionu, plus nebo mínus kolem 0,81 bilionu.

Senior autor Pierluigi Strippoli, profesor aplikované biologie na univerzite v Bologni v Itálii, rekl Zdravotní novinky dnes ze bylo "obtízné získat presné údaje o difuzních systémech", jako jsou krevní cévy a nervy.

Ve skutecnosti nebylo mozné, aby tým vysetroval vsechny orgány a bunecné typy v tele, takze toto císlo je "pocátecní úsilí", vysvetlil profesor Strippoli.

Dodal, ze on a jeho tým "doufají, ze dalsí príspevky vydané specialisty na varhany pomohou zlepsit odhad poctu lidských bunek." Prijali dalsí vedci toto volání?

Lidské a bakteriální bunky

Oni delali. Starsí studie autor Ron Milo, docent na Weizman Institute of Science v Rehovotu v Izraeli a jeho kolegové zverejnil aktualizaci v roce 2016.

Ve skutecnosti provedli dva ruzné výpocty. První odhaduje pocet bunek u muzu o hmotnosti 100 kilogramu pri pouzití prumerného objemu bunek mezi 1000 a 10 000 krychlových mikrometru. To jim dalo "zpetný odhad obálky" v rozmezí 30 az 40 bilionu bunek.

Dále vypocítali skutecné pocty bunek peti nejbeznejsích bunecných typu u prumerného dospelého muze, který tvorí 97 procent bunek v tele. To vedlo k odhadum 30 bilionu bunek, z nichz cervené krvinky tvorí 84 procent.

Ale lidské bunky nejsou jediné bunky v nasem tele. Ackoli predchozí studie odhadly, ze v nasem tele je desetkrát více bakterií nez lidské bunky, prof. Milo a kolegové revidovali toto císlo na priblizne 38 bilionu.

Je zajímavé, ze i kdyz jsou velké, bakterie jsou mnohem mensí nez lidské bunky, a ve skutecnosti tvorí pouze 200 gramu celkové telesné hmotnosti, ríká profesor Milo.

Ale s témer stejným poctem bunek v nasem tele bychom mohli tvrdit, ze jsme stejne mnoho bakterií, kolik jsme lidské, a celkový pocet tak dosáhl zhruba 70 bilionu.

Pacienti s terminálním onemocnením mají prospech ze zastavení statinu

Pacienti s terminálním onemocnením mají prospech ze zastavení statinu

Statiny se typicky pouzívají ke snízení hladiny cholesterolu v krvi tím, ze blokují chemickou látku v játrech nezbytnou pro tvorbu cholesterolu. Ale nový výzkum, který byl predstaven na 50. výrocním zasedání Americké spolecnosti pro klinickou onkologii, naznacuje, ze pacienti v pozdních stádiích rakoviny nebo jiných terminálních onemocnení mohou prodlouzit svuj zivot tím, ze prestanou uzívat statiny.

(Health)

Jak nase protilátky bojují proti bezným studeným a jiným virum, Landmark Research Discovery

Jak nase protilátky bojují proti bezným studeným a jiným virum, Landmark Research Discovery

Britstí vedci zjistili, ze nase protilátky mohou bojovat s viry z vnitrních infikovaných bunek, coz je zásadní prulom v nasem chápání toho, jak nás imunitní systém reaguje na virové infekce, jako je bezné nachlazení, gastroenteritida a zimní zvracení. Tento nejnovejsí výzkum od Rady pro lékarské výzkumy (MRC) ve Velké Británii poskytuje vedcum nový soubor pravidel, které budou mít obrovský dopad na budoucí antivirový výzkum.

(Health)