Jak mozog premení vedomou informaci do vedomí?

Neurovedy nám ríkají, ze vetsina práce naseho mozku se deje na nevedomé úrovni, ale kdyz to delá "a-ha!" nastane okamzik? A co se behem ní deje? Vysetruje nový výzkum.
Nová studie zkoumá, kdy "a-ha!" moment se odehrává v mozku a jak je podobný jiným mozkovým procesum.

Mnoho z nás si vsimlo, ze se zdá, ze máme nejlepsí nápady, kdyz jsme ve sprse, nebo ze muzeme najít odpoved na obtíznou otázku, kdyz o ní nejméne premýslíme.

Velké mnozství neurovedeckých studií poukázalo na to, ze mozek delá hodne práce ve svém volném case, takzvaném necinném stavu - v nemz se zdá, ze mozog vubec nic nepremýslí - a ze to je cas, kdy pracuje na svém nejtezsím resení resení slozitých problému.

S casem a pokroky v neurovedách se stalo pro výzkumníky stále více jasné, ze Freud byl právo a mysl, stejne jako mozek, pracují nevedomky. Ve skutecnosti by bylo bezpecné ríci, ze to, co je vedome známé, je jen spickou mnohem vetsího ledovce, hluboko ponoreného do nevedomých vod.

Ale presný okamzik, kdy se nám dozví informace - nebo kdyz "spicka ledovce" proniká skrz vodu a nevedomí se stává vedomím - bylo z neurovedního vedomí ponekud tajemstvím.

Jinými slovy, jeste nevíme, kdy intelektuálne uspokojující "a-ha!" moment, nebo co je biologie za ním. To je duvod, proc tým výzkumníku na Columbijské univerzite v New Yorku, NY, se vydal podrobneji prozkoumat tento okamzik.

Vedci byli vedeni Michaelem Shadlenem, Ph.D., z Mortimer B. Zuckermanova myslenkového mozkového chování Institutu Columbia University a výsledky byly publikovány v casopise Soucasná biologie.

Hypotéza

Dr. Shadlen a jeho kolegové se zacali zabývat zajímavou hypotézou, kterou odvodili z predchozího výzkumu neurobiologických procesu, které se podílejí na rozhodování.

Jak vysvetlují autori, výzkum provádený u opic i u lidí ukazuje, ze mnoho nasich rozhodnutí se odehrává v okamziku, kdy mozek "cítí", jako by shromázdil dostatek informací nebo kdyz byla shromázdena kritická úroven informací.

Vedci nalezli nový mechanismus pro formování pametiJak vytváríme vzpomínky? Nový výzkum odhaluje klícovou oblast mozku.Prectete si ted

Tento proces rozhodování, jakmile mozog nahromadil dostatek dukazu, nese název "ohranicené hromadení dukazu". Dosazení této prahové hodnoty je dulezité, protoze i kdyz mozek nepouzívá Vsechno dostupných informací vyuzívá tolik, kolik je nezbytné pro rychlé a presné rozhodnutí.

Vedci se zajímali, zda je tato prahová hodnota také zodpovedná za nasi "eureku!" okamziky.

Podle slov Dr. Shadlenových: "Mohl by okamzik, kdy mozek verí, ze má nahromadené dostatecné dukazy spojené s povedomí o tom, ze se rozhodl - to je dulezité" a-ha! " moment?"

Zkoumá "a-ha!" moment

Chcete-li odpovedet na tuto otázku, vedci pozádali pet lidí, aby provedli "smerovou diskriminaci". Úcastníci se na nem podívali na obrazovce pocítace. Tóny se pohybovaly náhodne, jako by se zrna písku rozlévala vetrem. Úcastníci byli pozádáni, aby rekli, kterým smerem se tecky pohybovaly.

V okamziku, kdy se "rozhodli", kterým smerem se zdá, ze tecky mají být povazovány za ekvivalent "a-ha!" moment.

Ve stredu obrazovky byl pevný bod a hodiny. Displej mel také dva "výberové cíle" - a to vlevo nebo vpravo - a to byly smery, ve kterých museli úcastníci rozhodnout, ze se tecky pohybují.

Krátce poté, co se tecky prestaly pohybovat, úcastníci pouzívali elektronické rucní stylus, aby posunuli kurzor smerem, který si mysleli, ze se tecky pohybují.

K urcení toho, kdy bylo rozhodnutí ucineno, pouzili vedci techniku ??nazvanou "mentální chronometrii", tj. Poté, co se rozhodli, byli úcastníci pozádáni, aby posunuli hodiny zpet k bodu, kdyz cítili, ze to vedome ucinili.

"Casový okamzik naznacený úcastníky - tato mentální chronometrie - byl zcela subjektivní, spoléhala se výhradne na jejich vlastní odhad, jak dlouho je trvalo, nez se rozhodnou," ríká Dr. Shadlen. "A protoze byla ciste subjektivní, mela by být v zásade neoveritelná."

"A-ha" podobný okamziku jako rozhodnutí

Pouzitím matematického modelu vsak vedci dokázali prizpusobit tyto subjektivní rozhodovací casy procesu ohranicené akumulace dukazu.

Subjektivní rozhodovací doby se tak dobre hodí tomu, co vedci urcili jako práh akumulace dukazu, ze dokázali predvídat rozhodnutí ctyr z peti úcastníku.

"Kdyby byl cas, který nám úcastníci uvedli, platný, jsme se domnívali, ze je mozné predpovedet presnost rozhodnutí," vysvetluje Dr. Shadlen.

"Postavili jsme jakýsi matematický trik, zalozený na drívejsích studiích, který ukázal, ze rychlost a presnost rozhodnutí byla spojena stejnou funkcí mozku." Tento "matematický trik" byl model akumulace dukazu.

"V podstate je to, ze si vedome uvedomujete, ze rozhodnutí je shodné se stejným procesem, jakým prochází mozek, aby dokoncil rozhodnutí, a to i jednoduché - napríklad, zda se otocí doleva nebo doprava."

Michael Shadlen, Ph.D.

Jinými slovy, studie ukazuje, ze vedomé povedomí o "a-ha!" moment nastává práve tehdy, kdyz mozek dosáhl tohoto prahu shromazdování dukazu.

Závery poskytují jedinecný pohled na biologii vedomí, ríkají výzkumní pracovníci, a privádejí nás blíze k pochopení biologického základu rozhodnutí, etiky a obecne lidské mysli.