Jak Facebook ovlivnuje nase pocity sounálezitosti?

V Austrálii výzkumníci z University of Queensland School of Psychology provedli dve studie o tom, jak Facebook ovlivnuje nase sebevedomí a pocit sounálezitosti.

Místa sociálních sítí - predevsím Facebook - mají silný vliv na to, jak jsou v dnesním svete zprostredkovávány prátelství.

Neustále aktualizující tok informací o podrobnostech verejných aktivit, myslenek a pocitu prátel umoznuje neustálý pocit spojení. Nekteré studie zjistily, ze v tomto smyslu Facebook a související weby usnadnují uspokojení potreby potreba.

Dalsí studie vsak poznamenaly, ze tento typ sociální interakce muze také vytváret prílezitosti pro sociální odmítnutí a sikanování.

Obecne platí, ze výzkum, který vází psychologické výhody a negativní výsledky této technologie, byl ve svých zjisteních smísený - odrází se v nedávném Zdravotní novinky dnes na spolecenských médiích a dusevní pohode.

Napríklad studie z roku 2013 zjistila, ze vetsí vyuzití Facebooku predpovídá negativní výsledky, napríklad mensí spokojenost se zivotem. Ale studie z roku 2007 zjistila, ze vetsí vyuzití Facebooku je spojeno s pozitivními výsledky, jako je napríklad zvýsený sociální kapitál.

Studie z roku 2011 zjistila, ze vysoká angazovanost s funkcemi sociálních príspevku Facebooku - zverejnování aktualizací stavu a fotografií, komentování stavu a ??fotografií ostatních uzivatelu - byla spojena s nizsími úrovnemi sociální osamelosti. Ale tato studie také zjistila, ze uzivatelé, kterí meli silnejsí preference pro "pasivní konzumaci" - skupiny, hry, stránky fanousku - hlásily vyssí úrovne sociální osamelosti.

Dalsí setrení zpusobu, jakým uzivatelé reagovali na konkrétní typy interakcí, zjistili, ze prijímá komponovaný text od ostatních uzivatelu - spíse nez akce s jedním kliknutím, napríklad "podobné", které predpovídají zvýsení sociální podpory a sociálního kapitálu, které uzivatelé prozívají.

Studium "cíhání" a ostracismu na Facebooku

Na základe tohoto výzkumu se nové studie zabývaly tím, jak "cíhají" - pasivní úcasti na Facebooku a ostracismus na Facebooku prispívají k formování pocitu sebeduvery a príslusnosti uzivatelu.

V první studii byl vzorek uzivatelu Facebooku, kterí casto vysílali, náborový a náhodne zarazen do skupin. Jedna skupina byla pozádána, aby po dobu 2 dnu studovala jako obvykle, zatímco druhá skupina byla poverena, aby nezverejnovala príspevek behem stejného období. Vsichni úcastníci by se mohli prihlásit ke Facebooku a císt informace, avsak pouze skupina "posta jako obvykle" mohla zverejnit príspevky nebo odpovedet na príspevky jiných lidí.

V návaznosti na experiment vedci zaznamenali úroven úcastníku, sebeúcta, kontrolu a smysluplnou existenci.

Výzkumníci zjistili, ze skupina "neposílat" vykazovala nizsí úrovne "nálezející" a "smysluplné existence", nez ve skupine "post jako obvykle". Autori tvrdí, ze to ukazuje, ze uzivatelé Facebooku mají nizsí potreba, kdyz zdrzují sdílení informací.

Je zajímavé, ze úcastníci skupiny "porádat jako obvykle" hlásili méne spokojenosti s odpovedmi na své príspevky behem studijního období, a to bylo také spojeno s nizsím patricným prístupem a sebeduverou, nez za normálních okolností. Autori popisují toto zjistení jako dukaz, ze nedostatek úcasti a zpetná vazba od jejich nepodepsaných prátel v experimentu ohrozuje pocit príslusnosti skupiny poslance.

Ve druhé studii týmu prisli úcastníci do laboratore, aby provedli aktualizaci stavu na úctu Facebook vytvoreném výzkumnými pracovníky. Výzkumníci ovsem tento experiment upravili, takze pouze polovina úcastníku, kterí zverejní aktualizaci stavu, obdrzí odpoved.

Úcastníci, kterí nedostali zádnou zpetnou vazbu, uvedli nizsí úrovne patricnosti, sebeúcty, kontroly a smysluplné aktivity nez ti, kterí obdrzeli zpetnou vazbu.

Ale protoze to byl laboratorne kontrolovaný experiment, protoze zpetná vazba vycházela z profilu vytvorených výzkumnými pracovníky a nikoliv od prátel samotných úcastníku, není jasné, jak by tato skupina mohla být jinak postizena tím, ze byla vyloucena z vlastního Facebook profilu.

Na záver výzkumníci písí:

"Sociální síte, jako je Facebook, poskytují lidem na vyzádání prístup k pripomínkám jejich spolecenských vztahu a umoznují jim komunikovat s ostatními, kdykoli si to prejí. Nase závery naznacují, ze jde spíse o komunikaci nez o jednoduché pouzití, pocit sounálezitosti, sdílení nebo zpetná vazba trpí. "

Migrény související s behaviorálními problémy u detí

Deti s migrénami jsou mnohem ochotnejsí trpet problémy chování, jako jsou úzkost, deprese a sociální a pozornost, nez ti, kterí nemají bolesti hlavy. Cím castejsí jsou bolesti hlavy, tím pravdepodobnejsí je pravdepodobnost, ze se porucha chování rozvíjí, podle nové studie publikované v Cephalagia.

(Health)

Zpusob dodání, kojenecká strava by mohla mít vliv na dlouhodobé zdraví

Cervený mikrobiomek u 6 týdnu starých detí se zdá být ovlivnen obema zpusoby porodu pri narození a zpusob, jakým jsou potom krmena, ríká výzkum publikovaný online v JAMA Pediatrics. Deti, které krmily pouze materským mlékem, mají odlisnou strevní mikroflóru nez ty, jejichz strava obsahuje mléko. "Gut microbiome" oznacuje rozmanitost bakteriálního zivota, který kolonizuje lidský gastrointestinální trakt.

(Health)