Jak muze stestí udelat vase srdce zdravejsí?

Existuje prísloví, které nám ríká: "Veselé srdce je dobrý lék." Vedci z Penn State University zkoumali, jak pozitivní myslení muze vést ke správným návykum - a lepsímu zdravotnímu výsledku - pro pacienty se srdecními chorobami. Závery jsou zverejneny v casopise Psychomatická medicína.
Pozitivní postoj muze vést k lepsímu výsledku pro osoby se srdecními chorobami."Pozitivní psychologie" se v posledních letech stala populární, i kdyz nekdy kontroverzní oblastí.

Nekteré výzkumy ukázaly, ze pozitivní myslení muze prodlouzit zivotnost; bylo zjisteno zlepsení výsledku u pacientu s rakovinou prsu a virem lidské imunodeficience (HIV). Navíc se zdá, ze míra zotavení a prezití po operacích bypassu srdce je lepsí u tech, kterí pozitivne myslí.

Negativní emoce a deprese, naopak, mají skodlivé úcinky na zdraví.

Vzhledem k tomu, ze v kruzích zdravotní péce a ve sirsím spolecenství narustá zájem, je zapotrebí výzkumu, který by podporil tvrzení, ze se stestí muze lécit, prokázat verohodnost tvrzení a zjistit více o jeho prínosech a zádostech o konkrétní zdravotní stav.

Výzkumníci z Centra pro zdravé stárnutí a oddelení Biobehaviorálního zdraví vedli Nancy Sin, PhD., Následovali více nez 1 000 pacientu s ischemickou chorobou srdecní, aby zjistili, jak by jim mohlo být prospesné udrzení pozitivních emocí.

Pozitivní postoje vedou k lepsím zdravotním zvyklostem

Psychologická spokojenost úcastníku byla hodnocena na pocátku a znovu po peti letech tím, ze pozádala úcastníky, aby hodnotili míru, v níz cítili 10 pozitivních emocí, vcetne "zájemcu", "pysných", "nadsených" a "inspirovaných".

Rychlá fakta o stestí

• Ve Zpráve o svetovém stestí 2015 se USA umístily na 15. míste.
• Severní Ameriky jsou stastnejsí nez muzi
• Americané byli s ekonomikou stastnejsí nez se stavem jejich zdraví.

Fyzická aktivita, kvalita spánku, adherence na léky a uzívání alkoholu a cigaret byly mereny na pocátku a opet o 5 let pozdeji. Byly vzaty v úvahu také demografické faktory, depresivní príznaky a závaznost srdecních chorob.

Pacienti, kterí hlásili vyssí pozitivní psychologické stavy, byli pravdepodobneji fyzicky aktivní, spali lépe a uzívali si léky na srdce; oni byli také méne pravdepodobné kourit, ve srovnání s pacienty demonstrovat nizsí úrovne pozitivních stavu. Neexistovala zádná korelace mezi pozitivními emocemi a uzíváním alkoholu.

Tým zjistil, ze pozitivní emoce jsou spojeny s radou dlouhodobých zdravotních návyku, které jsou dulezité pro snízení rizika budoucích srdecních problému a úmrtí.

Prestoze pozitivní emoce na pocátku nepredvídaly zmeny ve zdravotním chování o 5 let pozdeji, zvýsení pozitivních emocí behem petiletého období bylo spojeno se zlepsením fyzické aktivity, kvality spánku a dodrzování léku.

Výzkumníci naznacují radu duvodu, proc pozitivní emoce souvisí s optimálními zdravotními návyky.

Lidé s vetsím pozitivním blahobytem mohou být více motivovaní a vytrvalí pri sledování zdravého chování a mají vetsí jistotu, ze budou udrzovat rutiny, jako je fyzická aktivita a hygiena spánku. Pozitivní emoce mohou také lidem umoznit lépe prizpusobit své zdravotní cíle a být proaktivní pri zvládání stresu a neúspechu.

Nekterí výzkumníci vyzývají k opatrnosti pri prosazování pozitivního myslení a tvrdí, ze negativní myslení muze být nekdy pozitivní psychologií, kdyz naléhave vyzývá lidi k lepsímu výkonu a osobnímu rustu. Strach z rozpoznání nebo vyjadrování negativních pocitu muze mít také nezádoucí dusledky.

Pokud vsak úsilí udrzet nebo zvýsit pozitivní emoce muze podporit lepsí chování ve zdraví, mohlo by to mít uzitecné dusledky pro lidi s radou dlouhodobých podmínek.

Sin doufá, ze tento výzkum muze pomoci pripravit pudu pro budoucí práci na intervencích ke zlepsení zdravotních návyku. Navrhuje provést dalsí výzkum s jinými populacemi chronických onemocnení a elektronickým sledováním zdravotního chování.

Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes ze stresující a negativní události mohou vést ke vzniku srdecních problému u zen.