cs.3b-international.com
Jak muze IQ psa nabídnout stopy pro demenci
Stejne jako lidé, nekterí psi trvají déle nez se ucit novým trikum nez jiní. Nový výzkum vsak naznacuje, ze by to nemelo být prekvapením; inteligence psa je strukturálne srovnatelná s inteligencí cloveka a muze být merena podobným zpusobem.
Vedci tvrdí, ze IQ psu by mohly napomoci lepsímu porozumení spojení mezi zdravím a inteligencí u lidí a také nám pomohou dozvedet se více o demenci.
Vzhledem k tomu, ze psi prozívají nekteré klícové rysy demence, autori studie ríkají, ze pochopení kognitivních schopností "nejlepsího prítele cloveka" nám muze pomoci pochopit, co zpusobuje onemocnení u lidí.
Dr. Rosalind Ardenová, výzkumná pracovnice London School of Economics and Political Science ve Velké Británii, a kolegové zverejnují své poznatky v casopise inteligence.
Pro jejich studium vytvorili výzkumní pracovníci prototyp IQ testu, který posuzovali inteligenci 68 pracovních hranicích kolií.
Zkouska posuzovala navigacní schopnosti psu a sledovala dobu, po kterou jim bylo potreba získat nekteré jídlo, které bylo skryto za ruznými bariérami. Posoudil také, zda mohou rozlisovat mezi ruznými mnozstvími potravin a sledovat jejich schopnost následovat lidské gesto, které se týkalo cloveka smerujícího k objektu.
Trvalo jen hodinu, nez testovali kazdého psa, coz vedci rekli, jak dlouho trvá obvykle, nez clovek dokoncí test IQ.
Psi mohou pomoci porozumet mezi inteligencí a zdravím
Výzkumníci vysvetlují, ze kdyz je IQ testován u lidí, výkonnost má tendenci být podobná v ruzných kognitivních úkolech; jednotlivci, kterí dobre fungují v jednom úkolu, se casto u ostatních dobre darí.
Stejný vzorec byl zjisten u psu. Tým zjistil, ze psi, kterí na jedné zkousce dobre vystupovali, se na ostatních testech dobre postarali. Navíc zjistili, ze psi, kterí dokoncili testy, rychleji provádeli je presneji.
Dr. Arden ríká, ze výsledky ukazují, ze schopnosti pro resení problému se lisí od psu az po psa, stejne jako u lidí. Poznamenává, ze to je významné zjistení, protoze obecne lidé, kterí jsou inteligentnejsí, mají tendenci být zdravejsí a zít déle.
"Pokud tedy podle naseho výzkumu je inteligence psu strukturována podobne jako nase, studovat druh, který nefajcí, nepije, nepouzívá rekreacní drogy a nemá velké rozdíly ve vzdelání a príjmech, muze nám pomoci pochopit toto spojení mezi inteligencí a zdraví lépe, "dodává Dr. Arden.
Zdravotní dusledky techto zjistení mohou dosáhnout jeste více. Dr. Arden ríká:
"Psi jsou jedním z mála zvírat, které reprodukují mnoho z klícových rysu demence, takze pochopení jejich kognitivních schopností by mohlo být cenné tím, ze nám pomohou porozumet prícinám této poruchy u lidí a prípadne otestovat lécbu."
Zatímco výzkum je v raných fázích, tým ríká, ze doufají, ze vytvorí rychlejsí a presnejsí IQ test pro psy.
"Takový test by mohl rychle zlepsit nase chápání vztahu mezi inteligencí psu, zdravím, dokonce i délkou zivota a být základem" dognitivní epidemiologie "," ríká studijní spoluautor Dr. Mark Adams z UK University of Edinburgh.
"Psi jsou vynikající pro tento druh práce, protoze jsou ochotni se úcastnit a zdá se, ze mají rádi úcast."
Minulý mesíc, Zdravotní novinky dnes o studii, která naznacuje, ze psi mohou rozpoznávat lidské emoce tím, ze cerpají z ruzných senzorických informací - schopnost, která byla dríve identifikována pouze u lidí a primátu.
Stíznosti na pamet mohou znamenat vyssí riziko demencí po desetiletích
Starsí zeny, které si stezují na spatnou pamet, mohou být ve vetsí míre ohrozeny kognitivní poruchou témer o 20 let pozdeji, podle nové studie zverejnené v casopise Neurology. Výzkumníci ríkají, ze starsí zeny s pametovými stíznostmi mohou být více ohrozeny demencí témer o 20 let pozdeji. Spolupracující studie Alison Kaup z Kalifornské univerzity v San Francisku a San Francisco VA Medical Center poznamenává, ze predchozí studie naznacují, ze stíznosti na pamet mezi starsími zenami mohou být casným príznakem Alzheimerovy nemoci nebo jiných poruch pameti a myslení.
Parkinsonova choroba: 2,5 hodiny týdenní cvicení prinásí mobilitu, kvalitu zivota
Cvicení po dobu nejméne 2,5 hodiny kazdý týden muze pomoci udrzet fyzické zdraví a kvalitu zivota pro pacienty s Parkinsonovou nemocí, tvrdí nová studie. Výzkumníci naznacují, ze prospech pacientu s Parkinsonovou chorobou muze trvat nejméne 2,5 hodiny týdne. Z analýzy více nez 3 400 pacientu s Parkinsonovou chorobou výzkumníci zjistili, ze ti, kterí se týkali minimálne 150 minut telesné aktivity týdne, zaznamenali mnohem pomalejsí pokles kvality zivota ve zdraví (HRQL) a mobility po dobu 2 let, ve srovnání s pacienty, kterí vykonávali méne nez 150 minut týdne.
