Hormonové hladiny spojené s metabolickým onemocnením

Podle studie zverejnené v roce 2006 Journal of Clinical Endocrinology a Metabolismus, výzkumníci nalezli souvislost mezi nízkými hladinami specifického hormonu a zvýseným rizikem metabolických onemocnení u lidí.
Studie provedla Andrew Butler z areálu Floridského výzkumného ústavu Scripps ve spolupráci s profesorem molekulárních biologických ved a výzivy Petra J. Havla na Kalifornské univerzite v Davisu.
Výzkumníci se soustredili na hormon adropin, který byl predtím identifikován Butlerovou laboratorí pri analýze obézních mysí a mysí rezistentních na inzulín. Predpokládá se, ze Adropin hraje zásadní roli pri kontrole hladiny cukru a metabolismu mastných kyselin.
Butler vysvetlil:

"Výsledky této klinické studie naznacují, ze nízké hladiny adropinu mohou být faktorem zvysujícím riziko vzniku metabolických poruch souvisejících s obezitou a rezistencí na inzulín, coz by mohlo vést k onemocnením, jako je diabetes typu 2."

Priblizne 47 milionu dospelých v USA má metabolický syndrom, jak uvádí americká kardiologická univerzita. Národní instituty zdraví definují metabolický syndrom jako skupinu rizikových faktoru, zejména obezity a inzulínové rezistence, které se vyskytují vedle sebe a zvysují riziko vzniku ischemické choroby srdecní, cévní mozkové príhody a diabetu 2. typu.
V nové studii, která zahrnovala 85 zen a 45 muzu, výzkumníci prokázali, ze obezita je spojena s nizsími hladinami adrofenu. Nizsí hladiny adropyinu byly dále pozorovány u osob s vyssím skóre "rizikového faktoru metabolického syndromu", skóre zalozené na merení triglyceridu, LDL cholesterolu, HDL, glukózy, krevního tlaku a obvodu pasu.
Krome toho tým zjistil, ze cirkulující koncentrace adropinu dramaticky vzrostly ve 3 a 6 mesících po operaci bypassu zaludku u pacientu, kterí jsou morbidne obézní. Pozoruhodne se hladiny adropinu vrátily zpet na predoperacní úroven po 12 mesících po operaci.
Navíc výzkumníci zjistili, ze u zen s normální hmotností mely zeny nizsí plazmatické hladiny adropynu nez muzi. Krome toho mela obezita vetsí nezádoucí úcinek na hladiny adropinu u muzu. Podle vedcu nebyla obezita u zeny spojena s nizsími hladinami adipinu v plazme. Význam rozdílu mezi muzi a zenou je v soucasnosti neznámý.
Butler vysvetlil: "Nicméne vazba mezi nízkými hladinami adropinu a zvýseným metabolickým rizikem byla pozorována u obou pohlaví, coz je dopad bez ohledu na pohlaví."
Tým také zjistil, ze hladiny adropinu obecne s vekem - pokles byl nejvetsí u lidí starsích triceti let. Stejne jako obezita se zdá, ze úcinek stárnutí byl u muzu mnohem patrnejsí.
Nejnovejsí studie je zásadním rozsírením predchozích predklinických studií s pouzitím zvírecích modelu publikovaných v cerveném vydání Obezita. V této studii vedci odstranili gen kódující adropin z mysí a zjistili, ze pri normálním vzhledu mysi s deficitem adropinu vykazují inzulínovou rezistenci a pokud jsou vychytávány ve strave s vysokým obsahem tuku, vyvinou závaznejsí poruchu glukózové tolerance (IGT). Tato zjistení naznacují snízenou produkci inzulínu a oslabenou odezvu na inzulín, coz jsou charakteristické rysy diabetu 2. typu.
Krome toho mysi, které mají pouze jednu pracovní kopii genu kódujícího adropin, vykazovaly také zvýsenou náchylnost k rozvoji narusené glukózové tolerance s obezitou. Podle vedcu výsledky studie poskytly nezbytné predklinické dukazy o tom, ze nízké hladiny adropinu jsou spojeny s vyssím rizikem vývoje diabetu 2. typu.
V dalsích studiích bylo zjisteno, ze obézní mysi vykazují významné snízení hladin cirkulujících adropinu a ze inzulínová rezistence byla po injekcích obrácena syntetickou formou atropinu.
Butler rekl:

"Údaje z techto studií poskytují silné dukazy, které naznacují, ze nízké hladiny adropinu mohou být indikátorem rizika inzulínové rezistence pri obezite a následne zvýseného rizika metabolických onemocnení vcetne diabetu typu 2. Vidíme hodne podobnosti mezi zvíretem data modelu a nové lidské údaje o nízkých hladinách adropyinu u lidí jsou spojeny s radou rizikových faktoru metabolického syndromu, které jsou obvykle spojeny s obezitou a rezistencí na inzulín. "

Kombinované, tyto studie naznacují, ze terapeutika vytvorená pro zvýsení nabídky adropinu muze být prospesná v boji proti obezite a metabolickému onemocnení.
Napsal Grace Rattue