cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Vysokokvalitní strava muze ohrozit budoucí generace

Deti, jejichz rodice konzumují stravu s vysokým obsahem tuku, mají vyssí pravdepodobnost výskytu obezity a cukrovky, Nature Genetics. Studie naznacuje, ze epigenetické faktory jsou prímo prenáseny spermiemi a vejci.
Dieta s vysokým obsahem tuku muze vést k obezite v prístí generaci, tvrdí výzkumní pracovníci.

V posledních desetiletích zaznamenal svet takový nárust cukrovky tak rychle, ze se zdá být nepravdepodobné, ze by se na vine objevily mutace DNA.

Epigenetické dedictví by naopak mohlo poskytnout nejaké vysvetlení ohledne náhlého rozsírení tohoto onemocnení.

Zatímco rodice prenásejí genetické informace svým detem prostrednictvím DNA, vedci nyní verí, ze epigenetické modifikace mohou být preneseny na genetický materiál potomstva.

Epigenetická dedicnost se týká prenosu vlastností, které se neobjevují v DNA, nebo v genech. V soucasné dobe se predpokládá, ze epigenetické informace zahrnují transkripty RNA a chemické modifikace chromatinu.

Mohly by mít vliv na rodice vliv na jejich deti?

Podle autoru soucasné studie Jean-Baptiste Lamarck a Charles Darwin predpovídali, ze rodice mohou prenést na své detské rysy, které získávají v dusledku vystavení vlivum zivotního prostredí.

Rozsah, v jakém mají environmentální podmínky dopad na budoucí výsledky, vsak zustává nejasný.

Faktory ovlivnující budoucí zdravotní výsledky potomka zahrnují to, co matka konzumuje behem tehotenství nebo laktace, které molekuly se vyskytují v spermatu otce a mikrobiologii jednoho z rodicu.

Peter Huypens z Helmholtz Zentrum München v Nemecku a kolegové podali mysím stravu s vysokým obsahem tuku, s nízkým obsahem tuku nebo normální stravu po dobu 6 týdnu. Mysi byly geneticky identické.

Mysi, které konzumovaly stravu s vysokým obsahem tuku, vyvinuly obezitu a nesnásenlivost glukózy.

Tým pak vytvoril novou generaci implantací embryí pomocí spermií a vajícek od mysí, které jedli ruzné stravy do zdravých náhradních matek.

Pouzití náhrazek jim umoznilo oddelit faktory prostredí od epigenetických faktoru, které se vyskytovaly pouze v spermiích nebo vejcích.

Rodicovská strava ovlivnuje náchylnost potomku

Nová generace mysí potom konzumovala stravu s vysokým obsahem tuku.

Potomci dvou obézních rodicu získali znacne vetsí váhu na strave s vysokým obsahem tuku nez jedinci s jediným obézním rodicem. Potomci dvou chudých rodicu získali nejmensí váhu na strave s vysokým obsahem tuku. Podobné vzory vznikají pri intoleranci glukózy.

Nicméne, potomky byly náchylnejsí k tezké obezite, zatímco muzi byli více postizeni hladinami glukózy v krvi nez samice.

Materinální vliv se také zdálo být vetsí nez vliv otce. Vedoucí autor Prof. Johannes Beckers ríká, ze to platí i pro lidi.

Autori dospeli k záveru, ze epigenetické faktory v gamet hrají dulezitou roli pri prenosu rizika obezity a diabetu od rodicu az po potomky.

Martin Hrabe de Angelis, reditel Institutu experimentální genetiky (IEG), který inicioval studii, ríká:

"Tento druh epigenetického dedicnosti metabolické poruchy kvuli nezdravé strave by mohl být dalsí hlavní prícinou dramatického globálního nárustu výskytu cukrovky od sedesátých let."

Vedci se domnívají, ze toto je první studie, která demonstruje, ze potomci mohou epigeneticky zdedit získanou metabolickou poruchu prostrednictvím vajícek a spermií, v souladu s teoriemi Lamarck a Darwina.

Zdravotní novinky dnes nedávno hláseno o zrízení mikroflóry u kojencu. Zdedený mikrobiom se predpokládá, ze ovlivnuje pravdepodobnost výskytu onemocnení detí, jako je obezita, v pozdejsím zivote.

Pacienti s onemocnením plic mohou jiz na diagnózu nevyzadovat biopsie

Pacienti s onemocnením plic mohou jiz na diagnózu nevyzadovat biopsie

Lidé, u nichz existuje podezrení, ze mají plicní onemocnení, idiopatická plicní fibróza, nemusí být podrobeni biopsii, protoze klinické a radiologické výsledky by mely poskytnout spolehlivou diagnózu, uvádí nová studie zverejnená v casopise The Lancet Respiratory Medicine. Neexistuje lék pro IPF a vetsina lidí bude prezívat po dobu 3 az 5 let po diagnóze.

(Health)

Bird Chripka nyní postihuje 35 zemí - viz Seznam

Bird Chripka nyní postihuje 35 zemí - viz Seznam

V roce 2003 byla ptací chripka (H5N1) nalezena ve Vietnamu, jihovýchodní Asii. Postupne postupovala dále do Asie. Behem posledních nekolika mesícu se geografické rozsírení dostalo na novou rychlost, jako kdyby se snehová koule dostala do kopce. Nyní (28. února 2006) bylo 35 zemí zasazeno virem ptací chripky.

(Health)