Vysoký príjem cokolády a výhry Nobelovy ceny spojeny

Zdá se, ze zeme s nejvyssím pravidelným príjmem cokolády na osobu mají pomerne vyssí pocet Nobelovu cenu, vítezové, výzkumníci z Kings College London a Wellcome Trust se objevili v nové knize.
The NEJM (New England Journal of Medicine) má clánek o této knize. Opravdu se zdá, ze více laureátu Nobelovy ceny pochází ze zemí s nejvyssí spotrebou cokolády na hlavu. Proporcionálne má Svýcarsko jeden z nejvyssích poctu nositelu Nobelovy ceny, pokud pocítáte z procentního podílu celé populace. Svýcarsko, na hlavu, je také nejvyssí spotrebitel cokolády na svete.
* Laureát Nobelovy ceny = nositel Nobelovy ceny
Pokud budeme postupovat podle této paralelní spotreby cokolády a laureátu Nobelovy ceny, dávají Svédum a Dánum i velmi dobré výsledky. Z nejakého duvodu (pokusy vysvetlit níze) má Svédsko neprimerene vysoký pocet laureátu Nobelovy ceny.
USA mají zrejme mnoho nositelu Nobelovy ceny, protoze jejich pocet je obrovský. Ale pomerne, kdyz se berou v úvahu vítezové na milion obyvatel a vypocítá se celková spotreba kakaa, USA jsou nekde uprostred. Americané jíst hodne "cokolády" - ale v zemích, kde je cokoláda prijata opravdu vázne, musíte vypocítat spotrebu cistého kakaa. Americké cokoládové tycinky jsou plné mléka, krému a dalsích vecí a nemají v nich mnoho kakaa. Ve skutecnosti by vetsina svýcarských spotrebitelu nepovazovala vetsinu amerických "cokolád" za takové.

Svýcarská cokoláda má mnohem vyssí obsah kakaa nez vetsina amerických cokolád
Svýcarský spotrebuje 120 baru svýcarské cokolády za rok na jednoho obyvatele; to znamená kazdý muz, zena a díte. Bar je tri unce (85 gramu).
Mnozství kakaa potrebné ke zvýsení poctu Nobelových vítezu v zemi je prekvapive vysoké.
Autor, Dr. Franz Messerli, který pracuje v nemocnicích sv. Lukáse a Roosevelta, rekl:

"Cástka, kterou potrebujete, je skutecne docela ohromující, víte."

Messerli na jedné strane nazývá celou predstavu o spotrebe cokolády a sance na výhru Nobelovy ceny jako trochu absurdní, na druhé strane ale zduraznuje, ze údaje jsou nesporné.

Kakao obsahuje flavanoly, coz je podtrída flavonoidu

Dietní flavonoidy, které existují ve velkém mnozství v rostlinných potravinách, prokázaly, ze zlepsují kognitivní funkce, vysvetluje Messerli. Studie ukázaly, ze pravidelný príjem flavonoidu byl spojen se snízením rizika demence.

Kakao obsahuje flavanoly, coz je podtrída flavonoidu. Flavanoly jsou také prítomny v cerveném víne, zeleném caji a nekterých plodu. Bylo prokázáno, ze flavanoly zpomalují kognitivní výkonnostní deficity, ke kterým dochází pri stárnutí. Ve skutecnosti nekteré studie naznacují, ze mohou skutecne pomoci zmírnit snízení kognitivního výkonu.
Dietní flavanoly ukázaly, ze snizují krevní tlak a zlepsují funkci endotelu. Studie na zvíratech ukázaly, ze flavanoly skutecne zlepsují kognitivní výkon.
Pokud se spotreba cokolády zlepsí kognitivní funkce, znamená to, ze celá populace s vysokou spotrebou cokolády má vyssí podíl inteligentních lidí?
Messerli premýslel nad tím, zda by mezi národním spotrebitelem kakaa na jednoho obyvatele mohlo existovat korelace a pozitivní vliv na kognitivní funkci celé populace. Zatímco ví, neexistuje zádná data, která by poskytovala informace o kognitivní funkci v celostátním merítku. Takze sel do náhradního koncového bodu - srovnáním celkového poctu laureátu Nobelovy ceny jako podílu na celkové populaci kazdého národa.
Messerli si z Wikipedie stáhli seznam zemí, které se z hlediska Wikipedie radí mezi nositele Nobelovy ceny na jednoho obyvatele. Vzhledem k tomu, ze celková populace zeme je podstatne vyssí nez pocet státních príslusníku, kterým byla udelena Nobelova cena, vynásobil pocet o 10 milionu. Císla, které prisla, byly tedy laureáty Nobelovy ceny za 10 milionu lidí v zemi.
Messerli zahrnovala údaje o vsech nositelkách Nobelovy ceny do 10. ríjna 2011. Zkoumal i spotrebu cokolády na obyvatele ve 22 zemích.

Souvislost mezi spotrebou cokolády na hlavu a nositeli Nobelovy ceny

Mezi kazdorocním poctem cokolády na jednoho obyvatele a poctem nositelu Nobelovy ceny na kazdých 10 milionu lidí v kazdé zemi existovala úzká souvislost.

Svýcarsko bylo spickou v cokoládové spotrebe a velmi vysoké v laureátech Nobelovy ceny. Také bylo vypocítáno, ze v zájmu získání dalsího laureáta Nobelovy ceny by se spotreba cokolády v zemi mela zvýsit o 0,4 kg na osobu. V USA to znamená zvýsení o 125 milionu kg rocne.
Messerli uvedla, ze prekvapive existuje "silná korelace mezi príjmem cokolády na osobu a poctem laureátu Nobelovy ceny v ruzných zemích. Hlavním zjistením této studie je prekvapive silná korelace mezi príjmem cokolády na obyvatele a poctem laureátu Nobelovy ceny ze korelace mezi X a Y neprokáze prícinnou souvislost, ale naznacuje, ze bud X ovlivnuje Y, Y vlivy X, nebo X a Y jsou ovlivneny spolecným základním mechanismem, nicméne vzhledem k tomu, ze spotreba cokolády byla zdokumentována ke zlepsení poznávací."
Zduraznil, ze tyto poznatky mohou vést pouze k rade hypotéz a budou potrebovat dalsí studie v prospektivní randomizované studii, pokud je nekdy mozné.
Svédsko je výjimkou v techto zjisteních. Podle své cokoládové spotreby ve výsi 6,4 kg na jednoho obyvatele za rok by mela vyrobit 14 nositelu Nobelovy ceny, ale má 32.Messerli naznacuje, ze bud Nobelova komise, která je skandinávská, je zaujatá vuci vlastním lidem, nebo ze Svédové jsou obzvláste citliví na kognitivní výhody, které nabízí spotreba cokolády.
Je mozné, ze celá vec je naopak. Mozná, ze celé populace uz mají vyssí kognitivní funkce a jsou si tak vedomy výhod flavanolu v horké cokoláde a následne konzumují cokoládu víc.
Dalsí hypotéza je, ze zeme s vysokou spotrebou cokolády mají jiz vyspelé ekonomiky a vzdelávací systémy. Mozná takové ekonomiky jíst více cokolády - tj. Spotreba cokolády je vyssí v sofistikovaných ekonomikách. Vyssí nez prumerný pocet vítezu Nobelovy ceny na 10 milionu obyvatel v techto zemích má vse spolecné se vzdelávacími systémy atd. A nic spolecného s cokoládou.
V abstraktu ve stejném casopise Messerli dospel k záveru:

"Spotreba cokolády zvysuje kognitivní funkci, coz je sine qua non pro získání Nobelovy ceny, a to úzce souvisí s poctem laureátu Nobelovy ceny v kazdé zemi. Zustává otázkou, zda je spotreba cokolády základním mechanismem pozorování asociace se zlepsenými kognitivními funkcemi. "

Pocet laureátu Nobelovy ceny za 10 milionu osob:

• Faerské ostrovy - 202.090
• Svatá Lucie - 123.321
• Lucembursko - 39,287
• Island - 31.930
• Svédsko - 31.855
• Svýcarsko - 31.544
• Dánsko - 25.255
• Rakousko - 24,332
• Norsko - 23.368
• Spojené království - 18.875
• Timor-Leste - 17.488
• Izrael - 13.174
• Irsko - 12.706
• Nemecko - 12.668
• Nizozemsko - 11.356
• Spojené státy - 10.706
• Madarsko - 9,038
• Francie - 8.990
• Evropská unie - 8,932
• Kypr - 8.787
• Belgie - 8,622
• Trinidad a Tobago - 8.154

Napsal Christian Nordqvist