cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Pacienti se srdecním selháním optimistický o zivotnosti

Clánek publikovaný v císle 4 JAMA hlásí nesoulad mezi klinickými prognózami a ocekáváním pacientu o délce zivota a prezití pacientu se srdecním selháním. Larry A. Allen, M.D., M.H.S. (Duke Clinical Research Institute, Durham, N.C.) a kolegové zjistují, ze mladsí pacienti a pacienti s váznejsími chorobami výrazne nadhodnocují jejich zbývající délku zivota.
Kazdý rok ve Spojených státech selhání srdce vede prímo k 55 000 úmrtí a neprímo vede k 230 000 úmrtí. Pacienti se symptomatickým srdecním selháním mají prumernou délku zivota méne nez 5 let, a to i pri soucasném pokroku v péci. Asi 90% pacientu s nejaktuálnejsím onemocnením zemre do jednoho roku. Nicméne prognóza pacienta závisí na nekolika faktorech a vedci vyvinuli nekolik modelu, které predpovídají doby prezití u pacientu se srdecním selháním.
Otázka, na níz se Allen a kolegové zamerují, je, zda pacienti po diagnostice srdecního selhání rozumí jejich prognóze. Autori poznamenávají, ze "vnímání prognózy pacientem je dulezité, protoze zásadne ovlivnuje rozhodování lékaru o lécích, prostredích, transplantaci a péci po skoncení zivota."
K prozkoumání tématu vedci provedli studii srovnávající predpovedi osobního ocekávání 122 pacientu se srdecním selháním (kterí nebyli omezeni na luzko) na prognózy odhadované statistickými modely. Pacienti byli starsí 62 let a 47% afroamerictí. Asi 42% z nich bylo klasifikováno jako New York Heart Association [NYHA] trída III nebo IV - údaj o závaznejsím srdecním selhání. Pacienti byli dotazováni, co predpovídali jejich délku zivota, a vedci porovnali odpovedi s odhady vypocítanými pomocí Seattle Heart Failure Model (SHFM).
Pacienti v prumeru predpovídali, ze jejich délka zivota je 13,0 let, zatímco model predpovídal v prumeru 10,0 let. Vedci zjistili, ze vetsina pacientu (63%) nadhodnocuje jejich délku zivota ve srovnání s tím, co predpovídal SHFM. Pri pouzití pomeru predpokládané délky zivota (predpokládaná délka zivota nebo LER) od pacienta autori zjistili, ze medián nadhodnocení predpokládaného budoucího prezití je 40% - LER 1,4. Pacienti, kterí meli vyssí LER, nemuseli nutne zlepsit prezití a 29% pacientu zemrelo behem mediánové doby sledování 3,1 roku. Pacienti, kterí s nejvetsí pravdepodobností nadhodnocovali jejich délku zivota, byli mladsí, méne depresivní a meli závaznejsí onemocnení.
Pokud jde o zjistení, ze neexistuje pomer mezi predpokládanou délkou zivota pacienta a predpokládanou délkou zivota, autori dospejí k záveru:
"Presné duvody této nesrovnalosti jsou neznámé, ale mohou odrázet nadeji nebo mohou vyplývat z nedostatecné komunikace mezi kliniky a jejich pacienty o prognóze. Protoze rozdíly v ocekávání o prognóze by mohly ovlivnit rozhodování o pokrocilých terapiích a plánování na konci zivota, dále výzkum v rozsahu a základních prícinách techto rozdílu je opodstatnený.Pokud intervence navrzené ke zlepsení komunikace prognostických informací mezi kliniky a pacienty by zlepsily proces péce o srdecní selhání by mely být testovány v nálezite navrzených klinických studiích.
Doprovodný redaktor, napsaný Clyde W. Yancy, MD (Baylor University Medical Center, Dallas), se zabývá obavami z presnosti klinických predikcních modelu, jako je SHFM.
"V soucasné dobe není prognóza srdecního selhání dostatecne presná a rozhodování na konci zivota je mozná nejvíce personalizované ze vsech rozhodovacích procesu v medicíne. I kdyz dobre zamýslené a peclive sestavené nástroje a povedomí o prirozené historii onemocnení jsou uzitecné, je to prednost rozhraní pacienta-lékare, které musí prevládat. Dokud nebudou tyto otázky plne reseny, je nejlepsí se vyvarovat prijímání nepresné metody, místo toho pokracovat v prijímání individuálního rozhodovacího procesu rízeného lékarským úsudkem, který zahrnuje vsechny úvahy o péci o pacienty, "uzavírá.
Diskordance mezi predpokládanou zivotností predpokládanou pro pacienta a predpokládanou zivotností u ambulantních pacientu se srdecním selháním
Larry A. Allen; Jonathan E. Yager; Michele Jonsson Funk; Wayne C. Levy; James A. Tulsky; Margaret T. Bowersová; Gwen C. Dodson; Christopher M. O'Connor; G. Michael Felker
JAMA (2008). 299[21]:2533-2542.
Kliknete zde pro zobrazení abstraktní
Napsal: Peter M Crosta

Plesatost vylécená lékem proti chorobe kostní drene u pacientu s alopecií areata

Plesatost vylécená lékem proti chorobe kostní drene u pacientu s alopecií areata

Alopecia areata zpusobuje ztrátu vlasu u více nez 6,5 milionu lidí v USA. Nyní vedci zjistili, ze lék jiz schválený Úradem pro výzivu a lécivé prípravky pro lécbu vzácného onemocnení kostní drene - ruxolitinibem - muze obnovit rust vlasu u techto pacientu. Výzkumníci zjistili, ze lék pouzívaný k lécbe vzácného onemocnení kostní drene - ruxolitinibu - obnovil vlasy pacientu s alopecie areata behem nekolika mesícu.

(Health)

12 detí se potýkají s Everestem pro extrémní vedu

12 detí se potýkají s Everestem pro extrémní vedu

V krásném príkladu "extrémní vedy" se 12 detí ze Spojeného království nedávno zúcastnilo expedice Everestu, jejímz cílem bylo pomoci lékarum, aby lépe porozumeli tomu, jak zacházet s kriticky nemocnými mladistvými. Na expedici Xtreme Everest, kterou vedli badatelé a lékari z University College London (UCL) a Great Ormond Street Hospital (GOSH), se stoupenci dostali do nadmorské výsky 3500 metru.

(Health)