Terapie kmenových bunek srdce - rozvoj musí pocházet z nekolika specialit

První príspevek v tomto týdnu Lanceta Série o kmenových bunkách uvádí, ze nikdy nebylo podstatnejsí vyuzít prílezitostí pro spolupráci na multidisciplinární úrovni, aby bylo mozné realizovat vývoj úcinných regeneracních lécení srdecních onemocnení, nez nyní. Tajemství je prekonat stávající tradicní bariéry mezi jednotlivými oblastmi specializace, od kardiovaskulární medicíny az po technologie zarízení a vytvorit interdisciplinární týmy z akademického a soukromého sektoru.
Hlavní autor clánku, Kenneth Chien z Harvardské univerzity v USA, vysvetluje:

"Vývoj regeneracních strategií zamerených na zvrácení progrese pokrocilého srdecního selhání je jednou z nejnaléhavejsích klinických potreb tohoto století ... a stal se svatým grálem moderních kardiovaskulárních ved. Ale jestlize se máme dostat za biologii kmenových bunek smerem k rozvoji skutecné kardiovaskulární regeneracní terapie ... muze být nutná paralelní regeneracní snaha o zmenu stávající akademické kultury a prostredí ... osud pacientu se srdecním selháním bude pravdepodobne záviset na výsledku. "

Az dosud byly klinické studie zalozeny na infarktu, chronickém srdecním selhání a dilatacní kardiomyopatii, ale bez ohledu na skutecnost, ze regeneracní terapie zalozené na ruzných typech nekardiálních bunek se zdají být bezpecné, jejich úcinnost dosud nebyla v klinickém hodnocení.
Nicméne mozné nové cíle a lécebné strategie se nyní objevují kvuli nedávnému pokroku v oblasti výzkumu srdecních kmenových bunek a regeneracní biologie.
Vedci si mysleli, ze srdce má jen minimální kapacitu pro sebeobnovení a nevidí zádnou perspektivu pri zvrácení ztráty zdravého srdecního svalu a funkce. Toto vnímání bylo pozmeneno kvuli nedávným zjistením, jako je objev nekolika ruzných typu embryonálních progenitorových bunek, z nichz nekteré se nacházejí v srdci.
Urcitý pocet techto bunek muze být aktivován u lidí se srdecními poraneními a nyní je cílem vedcu vyvinout nové kardiální regeneracní lécebné látky bud dodáním bunek, nebo novými zpusoby, které aktivují expanzi a premenu fungujících srdecních bunek.
Napríklad klinické studie provedené pred nekolika lety ukázaly, ze tvorba jizev po srdecním záchvatu muze být snízena tím, ze se bunky od pacienta vlastní srdecní tkáne. Prestoze zustává nejisté, zda jsou dodané bunky skutecne kmenovými bunkami, tyto studie nicméne ukazují, ze jde o malý, vzdelávací krok smerem k vyuzití potenciálu srdce pro sebe-hojení.
Jeste je treba udelat hodne práce. Slozitost srdce znamená, ze k obnovení jeho funkce je zapotrebí víc nez jen regenerace jednoho bunecného typu, znamená to také, ze by mela být znovu vytvorena puvodní struktura srdce.
Autori komentují:

"Ideální srdecní regeneracní terapie by mela klícovou kombinaci bunek a parakrinních faktoru, vylepsené místo pro vylepsení bunek a diferenciaci bunek a bezpecnostní a minimálne invazivní postup podávání, který zavede regeneracní terapii konkrétne postizeným oblastem s nejmensím rizikem akutních a dlouhodobých vedlejsích úcinku. "

Dospívají k záveru, ze je naprosto zásadní multidisciplinární spolupráce partneru v ruzných oblastech, vcetne biologie kmenových bunek, transplantace, roubování, tkánové inzenýrství, biologická rejekce, stejne jako klinická kardiovaskulární medicína a technologie zarízení.
Dusko Ilic z Královské vysoké skoly v Londýne, Velká Británie a Julia Polak z Imperial College v Londýne písí v propojeném komentári:

"Vlády a soukromý sektor budou muset duverovat výzkumu kmenových bunek díky neustálým investicím do nové generace výzkumných pracovníku, kterí budou predávat vedu dopredu a prekládat objevy do spolehlivých klinických výsledku."

Napsal Petra Rattue