Zdravotní nerovnost se "rozsiruje" mezi mladými lidmi v bohatých zemích

Globální sociálne-ekonomické rozdíly v dusevním a fyzickém zdraví dospívajících se mezi lety 2002 a 2010 zvýsily podle nové zprávy zverejnené v roce 2006 Lancet. Studie také zjistila, ze mladí lidé v nejchudsích socioekonomických skupinách budou pravdepodobne mít horsí zdravotní stav, budou méne fyzicky aktivní a mají vetsí index telesné hmotnosti.
Studie se zamerila na témer pul milionu dospívajících z 34 zemí v Evrope a Severní Americe.

Zvysující se národní bohatství v zemích s vysokými príjmy vedlo ke zlepsení zdraví a pohody mladistvých, uvádí se ve studii, avsak rozdíly v kvalite zdraví mezi bohatými a chudými se rozsírily.

Pro tuto studii výzkumníci merili nerovnosti související s socioekonomií v peti odlisných oblastech zdraví dospívajících:

• Fyzická aktivita
• Index telesné hmotnosti (BMI)
• Psychické symptomy (jako je podrázdenost, pocit nízké, pocit nervozity)
• Fyzické príznaky (jako je bolest hlavy, bolest zaludku, bolest zad, pocit závrat a zivotní spokojenost)
• Obtíznost spánku.

Zmeny ve vsech techto oblastech byly sledovány behem studijního období 2002-2010. Studie se zamerila na témer pul milionu dospívajících z 34 zemí Evropy a Severní Ameriky, které byly zkoumány v rámci studie Svetové zdravotnické organizace (WHO) ve skolním veku v letech 2002, 2006 a 2010.

Autori také posoudili, do jaké míry korelují nerovnosti v oblasti zdraví mezi socioekonomickými skupinami s národním bohatstvím a nerovností príjmu. Ve studii se socioekonomický stav meril pomocí hmotných aktiv a "spolecných ukazatelu bohatství", jako je vlastnictví automobilu.

Témer ve vsech oblastech zdraví doslo k prohlubování nerovností v období studia

Behem studijního období výzkumníci zjistili, ze rozdíl v mnozství fyzické aktivity mezi nejchudsími a nejbohatsími skupinami se zvetsil z 0,79 dne na týden na 0,83 dne v týdnu. Pomocí bodového systému vedci zmerili dalsí rozdíly mezi nejchudsími a nejbohatsími, vcetne:

• BMI (0,15 bodový rozdíl mezi nejchudsími a nejbohatsími v roce 2002, v roce 2010 se zvýsil na 0,18)
• Psychologické symptomy (0,58 zvýsené na 0,67)
• Fyzické príznaky (0,21 zvýsené na 0,26).

Studie zjistila pouze jeden zdravotní faktor, v nemz klesala nerovnost - zivotní spokojenost. Bodový rozdíl pro spokojenost s zivotem se zmenil z 0,98 v roce 2002 na 0,95 v roce 2010.

Dospívající v zemích s vetsí nerovností v príjmech byli údajne méne fyzicky aktivní, meli vetsí BMI a nizsí zivotní spokojenost. Dospelí v techto zemích také hlásili více psychických a fyzických symptomu.

Studie dospívá k záveru, ze vetsí nerovnost v príjmech souvisí s vetsími nerovnostmi v oblasti zdraví mezi sociálními a ekonomickými skupinami, pokud jde o psychologické a fyzické symptomy a zivotní spokojenost.

Rozsirování nerovnosti v oblasti zdraví dospívajících je "prícinou alarmu"

"Silné mezinárodní zamerení na snízení detské chudoby a úmrtnosti u detí do 5 let nebylo doprovázeno podobnou odezvou ve vyssích vekových skupinách, coz vedlo ke zvetsování socioekonomických nerovností v oblasti zdraví dospívajících," vysvetluje Frank Elgar, vedoucí autor a profesor psychiatrie McGill univerzita v Quebecu, Kanada

Profesor Elgar ríká, ze je alarmující, ze nerovnosti v oblasti zdraví se v tak bohate bohatých zemích rozsirují, zejména behem "zdravých let" dospívání:

"Mnoho zdravotních a sociálních problému, které souvisejí s nerovností v príjmech a soucasnými globálními trendy v rostoucí nerovnosti príjmu, vedou k chmurným predpovedím o budoucím zdravotním stavu obyvatelstva. Potrebujeme naléhavé kroky k resení nerovností v oblasti zdraví v dospívání."

V roce 2013, Zdravotní novinky dnes uvedeno ve studii publikované v BMJ ze nerovnost v príjmech je spojena s vyssím rizikem zpetného prevzetí do nemocnice.