Má "stestí" gen?

Obsah

1. Opak stastný
2. Gén stestí
3. Geny a predispozice

Obrovská studie zahrnující pres 190 výzkumníku ve 140 výzkumných centrech v 17 zemích nalezla genetické varianty spojené se stestím a jinými znaky.

Studie popsaná níze je jedním z nejrozsáhlejsích studií, které kdy byly publikovány, zamerené na geny, které se úcastní lidského chování.

V casopise Príroda, mezinárodní tým popisuje, jak analyzoval genomické údaje ze stovek tisíc lidí a nasel genetické varianty spojené s nasimi pocity pohody, deprese a nevlídnosti.

Rychlá fakta o genu stestí

Zde je nekolik klícových bodu o genu stestí. Podrobnejsí informace a doplnující informace naleznete v hlavním clánku.

• Odhaduje se, ze 350 milionu lidí trpí depresí po celém svete
• Soucasné chápání role genetiky v charakteristických rysech je nepravidelné
• Tato nejnovejsí studie identifikovala genové varianty spojené s depresivními vlastnostmi a neuroticismem
• Oddelení individuální role genu a zivotního prostredí je nárocné

Opak stastný

Výzkumní pracovníci nalezli genetické varianty spojené se subjektivní blahobyt - jak stastná osoba si myslí nebo cítí o svém zivote.

Deprese je oslabující stav, který postihuje neuveritelný pocet lidí, celosvetove.

Charakterizovaná nepretrzitou nízkou náladou, pocity beznadeje a zoufalství a nízkou sebeúctou je deprese velkým problémem.

Svetová zdravotnická organizace (WHO) oznacuje depresi jako "hlavní prícinu zdravotního postizení po celém svete" a oznacuje ji za "hlavní prispevatele k celkovému globálnímu zatízení nemocí".

WHO odhaduje, ze 350 milionu lidí trpí depresí po celém svete.

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhadují, ze 7,6 procent Americanu ve veku 12 let a starsích trpí depresí behem dvou týdnu v období 2009-2012.

Takze i kdyz studie o stestí by se na první pohled mohla zdát rozmarná, je snadné videt, jak by objevy v této oblasti mohly být uzitecné i jinde. Jakékoli vysetrování, které muze osvetlit príciny a potenciální lécení deprese, muze být prínosem pro celou planetu.

K dnesnímu dni jsou k dispozici jen málo informací o konkrétních rolích genu na charakteristických rysech, predchozí výzkum byl omezen malým poctem úcastníku. Soucasná studie se snazila tuto situaci napravit a dostala se do vetsích cástí dat.

Gén stestí

Jeden z výzkumníku, Alexis Frazier-Wood, odborný asistent pediatrie a výzivy na Lékarské fakulte Baylor, Houston, TX, ríká:

"Uvádíme, ze jsme nalezli tri genetické varianty spojené se subjektivní blahobyt - jak stastný clovek myslí nebo cítí o svém zivote. Zjistili jsme také dva geny obsahující varianty spojené s depresivními príznaky a 11 genu, kde byla variace spojena s neuroticismem. "

Tým také zjistil, ze genové varianty jsou hlavne exprimovány v centrálním nervovém systému a adrenálních nebo pankreasových tkáních.

Drívejsí studie, zejména ty, které pouzívají Nizozemský registr dvojitých osob, zjistily, ze existuje genetická slozka toho, jak jednotlivci zazívají stestí.

Pro studii provedl tým metaanalýzu - tzn. Spojili genomické údaje z mnoha dalsích studií - a vyuzili pokrocilé statistické nástroje k analýze shromázdených dat, jako kdyby pocházeli z jedné obrovské studie 298 000 lidí.

Analýza urcila tri genové varianty spojené s pocity pohody, dva s depresivními príznaky a 11 s neuroticismem.

Geny a predispozice

Predchozí studie naznacují, ze individuální rozdíly v stestí a blahu mohou být spojeny s genetickými rozdíly mezi lidmi. Stále vzrustá zájem o toto téma, protoze rostoucí dukazy naznacují, ze blahobyt je faktorem dusevního i fyzického zdraví.

Vedci vsak varují, ze geny nejsou celým príbehem, pokud jde o to, jak lidé myslí a cítí se o svém zivote. Vysvetlují, ze zivotní prostredí a jeho interakce s geny je stejne dulezité.

Ale studium genu nám muze pomoci pochopit, proc nekterí lidé mohou být biologicky náchylní k rozvoji techto príznaku, poznamenávají.

Vedci rovnez doufají, ze zjistení, která jsou k dispozici pro následný výzkum, pomohou objasnit obraz toho, co zpusobuje rozdíly v stestí. Vidí tento prulomový objev jako pocátek a verí, ze varianty, které nalezli, jsou jen malou cástí toho, co ceká na objevení.

"Tato studie je jak milníkem, tak novým zacátkem: milníkem, protoze jsme nyní presvedceni, ze existuje stedrý genetický aspekt a nový zacátek, protoze tri varianty, o kterých víme, ze jsou soucástí, predstavují jen malou cást rozdílu mezi lidské bytosti. Ocekáváme, ze k tomu budou mít i mnohé varianty.

Genetické prekrytí s depresivními príznaky, které jsme nasli, je také prulom. To ukazuje, ze výzkum stestí muze také nabídnout nové pohledy na príciny jedné z nejvetsích zdravotních problému nasí doby: deprese. "

Prof. Meike Bartels, VU University Amsterdam

Vedci nemají v úmyslu zastavit jejich vyhledávání; oni jsou pripraveni pokracovat v jejich vysetrování na genetický základ toho, co delá nekteré lidi stastnejsí nez ostatní. Drívejsí poznatky budou slouzit jako odrazový mostík pro hlubsí ponorení do lidských rysu.

Stastnost je samozrejme hodným predmetem studie, ale zjistení z techto výzkumu se zamerují prevázne na odhalení geneze stestí proti protisluzbe.

Jako jeden z nejcastejsích, oslabujících poruch ve vyspelém svete musí být dukladne prozkoumány vsechny stopy po vzniku deprese. Genetické znacky mohou nakonec fungovat jako vcasné varovné príznaky, diagnostické nástroje nebo se dokonce stanou základem lékarských intervencí.