Jaká je strevní mikrobiota a lidský mikrobiom?

Obsah

1. Jaká jsou lidská mikrobiota a mikrobiologie?
2. Jaká je strevní mikrobiota?
3. Proc je dulezitá lidská mikrobiota?
4. Nové poznatky o mikrobiómu

Lidské telo je hostitelem zhruba 100 bilionu mikrobu. Prevysují pocet lidských bunek v tele 10 az 1.

Nedávný vedecký pokrok v genetice znamená, ze lidé vedí mnohem víc o mikrobech v tele.

Mnoho zemí investovalo hodne do výzkumu interakcí v rámci ekosystému lidského tela a jejich významu pro zdraví a nemoci.

Dve termíny mikrobiota a mikrobiom se casto pouzívají jako totéz a pouzívají se zamenitelne. Tento clánek vysvetlí rozdíly mezi nimi a jak jsou oba pouzívány, tak výzkumy v moderní medicíne.

Rychlá fakta o mikroorganismu strev

• Lidská mikrobiota je tvorena miliardami bunek, vcetne bakterií, viru a hub.
• Nejvetsí populace mikrobu se nacházejí ve streve. Mezi dalsí oblíbené lokality patrí kuze a genitálie.
• Mikrobiální bunky a jejich genetický materiál, mikrobiom, zijí s lidmi od narození. Tento vztah je pro normální zdraví nezbytný.
• Mikroorganismy zijící v trávicím traktu dosahují priblizne 4 liber biomasy. Kazdý jedinec má jedinecnou smes druhu.
• Mikrobiota je dulezitá pro výzivu, imunitu a úcinky na mozek a chování. Je zapleten do rady nemocí, které zpusobují narusení normální rovnováhy mikrobu.

Co je lidský mikrobiom?

Crevní mikrobiota je u lidí od narození a ovlivnuje funkci v celém tele.

Lidská mikrobiota se skládá z siroké skály bakterií, viru, hub a dalsích jednobunecných zvírat, které zijí v tele.

Mikrobiom je název daný vsem genum uvnitr techto mikrobiálních bunek.

Kazdá lidská bytost se nachází v symbiotickém vztahu kdekoli mezi 10 biliony a 100 biliony mikrobiálních bunek. To má prospech jak mikrobu, tak jejich hostitelu, pokud je telo ve zdravém stavu. Odhady se lisí, ale muze existovat pres 1000 ruzných druhu mikroorganismu tvorících lidskou mikrobiologii.

Existuje spousta projektu, které se snazí dekódovat lidský genom sekvenováním vsech lidských genu. Podobným zpusobem byl mikrobiologický subjekt podroben intenzivnímu úsilí o odhalování vsech svých genetických informací.

Následující video o lidském ekosystému, které produkuje Centrum výuky genetických ved Univerzity v Utahu v Salt Lake City, pomuze vytvorit obraz tohoto jemného, ??ale zivotne dulezitého vztahu.

Je to dobrý úvod do rady biotopu pro ruzné typy mikrobu v tele, vcetne rozdílu mezi suchým prostredím predloktí a vlhkým a mastným prostredím podpazí.

Mikroby v tele jsou tak malé, ze tvorí pouze asi 2 az 3% celkové hmotnosti lidského tela, a to navzdory prebytku poctu bunek. [S2]

Studie z roku 2012 publikovaná v Nature spolecností Consortium Human Microbiome Project zjistila následující:

• Vzorky mikrobiálních komunit v ústech a ve stolici jsou obzvlást rozmanité
• Naproti tomu vzorky z vaginálních míst vykazují obzvláste jednoduché mikrobiální komunity.

Studie ukázala velkou rozmanitost lidského mikrobiómu u velké skupiny zdravých západních lidí, ale predstavuje otázky pro dalsí výzkum. Jak se mikrobiální populace uvnitr kazdého z nás lisí po celý zivot a jsou vzorky kolonizace uzitkových mikroorganizmu stejné jako ty, které prokázaly mikroorganismy zpusobující onemocnení?

Jaká je strevní mikrobiota?

Cichová mikrobiota se nazývala mikroflóra streva.

Kolem této doby v roce 1996 Dr. Rodney Berg z oddelení mikrobiologie a imunologie v Louisianské státní univerzite psal o cichové mikrobiote a shrnul svuj "hluboký" význam.

"Puvodní mikroflóra gastrointestinálního traktu má hluboké úcinky na anatomický, fyziologický a imunologický vývoj hostitele," napsal Dr. Berg v publikaci Trends in Microbiology.

Papír dodává:

"Puvodní mikroflóra stimuluje imunitní systém hostitele, aby reagoval rychleji na výskyt patogenu a prostrednictvím bakteriálního antagonismu inhibuje kolonizaci GI traktu zjevnými exogenními patogeny."

Tento symbiotický vztah je prínosem pro lidi a prítomnost této normální flóry zahrnuje mikroorganismy, které jsou v prostredí prítomny, takze se mohou nacházet prakticky ve vsech zvíratech ze stejného prostredí.

Tyto prirozené mikroby vsak také obsahují skodlivé bakterie, které mohou prekonat obranyschopnost tela, která je oddeluje od zivotne dulezitých systému a orgánu. Mezi príklady patrí

Strucne receno, ve streve existují prospesné bakterie a existují skodlivé bakterie, které mohou procházet do sirsích systému a mohou zpusobit lokální infekci GI traktu. Mezi tyto infekce patrí otravy potravin a dalsí nemoci GI, které vedou k prujem a zvracení.

Cichová mikrobiota obsahuje více nez 3 miliony genu, coz je 150 krát více geneticky odlisné nez lidské telo.

Celní mikrobiota kazdého jednotlivce je jedinecná. Muze silne prispet k tomu, jak clovek bojuje s onemocnením, strávuje potravu a dokonce i svou náladu a psychologické procesy.

Proc je dulezitá lidská mikrobiota?

Byly nalezeny vazby mezi strevními mikroby a srdecními onemocneními

Mikroorganismy se vyvinuly vedle lidí a tvorí nedílnou soucást zivota a provádejí radu zivotne dulezitých funkcí.

Oni se podílejí jak na zdraví, tak na nemocech a výzkum nalezl vazby mezi bakteriálními populacemi, at jiz normálními nebo narusenými, a následujícími onemocneními:

• astma
• autismus
• rakovina
• celiakie
• kolitida
• diabetes
• ekzém
• srdecní choroba
• podvýziva
• roztrousená skleróza
• obezita

Lidský mikrobium má vliv na následující ctyri siroké oblasti, které jsou dulezité pro zdraví:

• výziva
• imunita
• chování
• choroba

Domácí mikróby: Prítel nebo neprítel?Kliknete zde a dozvíte se o mozných nebezpecích mikrobu ve vasem prostredí.Prectete si ted

Výziva

Stejne jako absorbující energii z potravy, mikroorganismy strev mají zásadní význam pro pomoc lidem pri prijímání zivin. Gut bakterie nám pomáhají rozlozit slozité molekuly v masném a zeleninovém prostredí. Bez pomoci strevních bakterií je rostlinná celulóza nestravitelná.

Gutové mikroby mohou také vyuzívat své metabolické aktivity, které ovlivnují chut jídla a pocity, ze jsou plné.

Rozmanitost mikroflóry souvisí s rozmanitostí stravy. Mladsí dospelí, kterí zkousejí sirokou skálu potravin, vykazují mnohem pestrejsí mikrobiální crevo nez dospelí, kterí se rídí odlisným dietním vzorem.

Imunita

Od okamziku, kdy se zvíre narodí, zacnou stavet svuj mikrobiom. Lidé získávají své první mikroby z vchodu materského delozního cípku pri príjezdu do sveta.

Bez techto casných mikrobiálních hostu by adaptivní imunita neexistovala. Jedná se o zivotne dulezitý obranný mechanismus, který se dozví, jak reagovat na mikroby po jejich setkání. To umoznuje rychlejsí a úcinnejsí reakci na choroboplodné organismy.

Hlodavce, které jsou zcela cisté z mikroorganismu, vykazují radu patologických úcinku a mezi nimi je i nedostatecne rozvinutý imunitní systém.

Mikrobiota se také týká autoimunitních stavu a ??alergií, které se mohou vyvíjet s vetsí pravdepodobností, kdyz je na pocátku narusena expozice mikrobum.

Chování

Mikrobiota muze ovlivnit mozek, který se také podílí na trávení. Nekterí dokonce nazývali strevní mikrobiologii "druhý mozek".

Malé molekuly uvolnené aktivitou strevních bakterií spoustejí reakci nervu v gastrointestinálním traktu.

Výzkumníci také zaznamenali spojení mezi strevní mikrobiou a psychickými poruchami, jako je deprese a porucha autistického spektra (ASD).

Choroba

Bakteriální populace v gastrointestinálním systému poskytly pohledy na strevní stavy, vcetne zánetlivých onemocnení strev (IBD), jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Nízká mikrobiální rozmanitost ve streve byla spojena s IBD, stejne jako s obezitou a cukrovkou 2. typu.

Stav strevní mikroflóry byl spojen s metabolickým syndromem. Zmena stravy zahrnující prebiotiku, probiotika a dalsí doplnky snízila tyto rizikové faktory.

Gutové mikroby a jejich genetika ovlivnují energetickou rovnováhu, vývoj mozku a kognitivní funkce. Pruzkum probíhá presne tak, jak k tomu dochází, a zpusoby, jak lze tento vztah vyuzít k lidskému prospechu.

Rusení mikroflóry antibiotiky muze vést k onemocnení, vcetne infekcí, které se stávají rezistentními vuci antibiotikum.

Mikrobiota také hraje dulezitou roli pri potlacení strevního nadmerného rustu externe zavedených populací, které by jinak zpusobily onemocnení - "dobré" bakterie soutezí s "spatným", s nekterými dokonce uvolnujícími protizánetlivými látkami.

Nové poznatky o mikrobiómu

Pokracuje výzkum vlivu mikrobiální tkáne na celkové zdraví.

Obrovské investice pricházejí do výzkumu mikrobiálních populací v tele a jejich genetice, zkoumajících souvislosti se zdravím a nemocemi.

Národní instituty zdraví (NIH) spustili v roce 2007 projekt Human Microbiome, výzkumný projekt zamerený na definování mikrobiálních druhu, které postihují lidi a jejich vztahy ke zdraví, a to produkováním velkých, verejne dostupných datových souboru z genetických studií.

Vetsina mikroorganismu zijících u lidí se nachází v gastrointestinálním systému a to je také místo, kde se objevuje vetsina nových objevu.

Nedávný vývoj zahrnuje dalsí potvrzení zpusobu, jak vlozit nový kmen do stávající mikroflóry s vyuzitím zivin, aniz by to ovlivnilo celkovou rovnováhu a funkci mikrobiomu. Tím se otevírá potenciál pro probiotickou lécbu a nové metody analýzy slození strevní mikroflóry.

V této studii byla pouzita rasa morských ras pro rízení strevní mikroflóry u nekolika mysí.

Tam byl také nedávný výzkum, jak potenciální patogeny mimo telo jdou o napadání a jak se vztahují k cichové microbiota. To pomuze urcit zpusoby, jak omezit invazi potenciálne skodlivých mikrobu a jejich úcinky zpusobující choroby.

Strevní mikrobiota se stává základním kamenem preventivní medicíny.