Mikroskopie strev prispívá k lécbe Parkinsonovy choroby, tvrdí studie

V posledních letech výzkumníci odhalili mnozství informací o tom, jak mikroorganismus streva - populace mikroorganismu ve strevech - ovlivnuje nase zdraví. Nyní poprvé vedci odhalují, jak mohou strevní mikroby hrát klícovou roli v Parkinsonove nemoci.
Výzkumníci naznacují, ze strevní mikrobiom muze hrát dulezitou roli v Parkinsonove nemoci.

Ve studii publikované v casopise Bunka, výzkumníci ukazují, jak zmeny v crevném mikrobiómu modelu mysí s Parkinsonovou chorobou vedly k abnormalitám mozku a motorickým deficitum, které jsou charakteristické pro onemocnení.

Vedci tvrdí, ze jejich zjistení by nás mohly priblízit novým lécbám pro Parkinsonovu chorobu - progresivní poruchu pohybu, která se odhaduje, ze postihuje az 1 milion Americanu.

"Poprvé jsme objevili biologickou souvislost mezi strevní mikrobiou a Parkinsonovou chorobou," ríká autor Sarkis Mazmanian z Kalifornského technologického institutu v Pasadene.

"Obecneji," dodává, "tento výzkum odhaluje, ze neurodegenerativní onemocnení muze mít puvod ve streve, a to nejen v mozku, jak se dríve myslelo."

Crevné mikrobiomy a zdraví

Desítky bilionu mikroorganismu zijí v nasem streve, zahrnující nejméne 1 000 druhu známých bakterií a více nez 3 miliony genu.

Zatímco jedna tretina strevních mikrobu je spolecná vetsine jedincu, zbývající dve tretiny jsou specifické pro kazdého z nás; oni se vyvíjejí po celý zivot, závisí na strave a jiném zivotním stylu a environmentální expozice.

Vedci se stále více ucí, jak zmeny ve strevní mikrobiologii ovlivnují celkové zdraví a riziko onemocnení; studie odhalily vazby mezi zmenenou strevní mikroflórou a obezitou a rakovinou, stejne jako onemocnení, které ovlivnují mozek, vcetne autismu, úzkosti a deprese.

Mazmánci a tým posílili spojení creva-mozku se svým novým výzkumem poté, co odhalili, jak muze být strevní mikrobiom zapojen do Parkinsonovy nemoci.

Predchozí studie ukázaly, ze u pacientu s Parkinsonovou chorobou se zmení strevní mikrobiom a tito pacienti casto trpí zácpou a jinými gastrointestinálními (GI) problémy jiz pred vznikem motorických problému.

"Je zrejmé, ze 70 procent vsech neuronu v periferním nervovém systému - tedy mozku nebo míchu - není ve streve a nervový systém strev je prímo spojen s centrálním nervovým systémem vagusovým nervem," poznamenává Mazmanian .

"Vzhledem k tomu, ze GI problémy casto predcházejí motorickým príznakum po mnoho let a protoze vetsina prípadu PD [Parkinsonovy choroby] je zpusobena environmentálními faktory, predpokládáme, ze bakterie ve streve mohou prispet k PD."

Motocyklové dovednosti jsou lepsí u mysích modelu bez Parkinsonovy nemoci

Pro testování své teorie pouzili Mazmanian a kolegové mysi, které byly geneticky modifikovány tak, aby nadmerne exprimovaly protein nazývaný alfa-synuclein, o nemz se obecne verí, ze prispívá k rozvoji Parkinsonovy choroby.

Výsledkem je, ze hlodavci vykazují motorické príznaky a agregaci alfa-synucleinu, která jsou pro tuto nemoc charakteristická.

Nekteré z mysí byly bez zárodku; oni byli chováni v úplne sterilním prostredí, coz jim zpusobuje nedostatek strevních mikrobu. Zbývající mysi byly chovány v normálním prostredí, coz znamenalo, ze meli spoustu komplexních strevních mikrobu.

Kdyz obe skupiny mysí provedly úkoly, které testovaly své motorické dovednosti - napríklad behání na bezeckém pásu a prekrocení paprsku - tým zjistil, ze myklí bez klícek vykazují mnohem lépe nez mysi strevní mikroby.

"Byl to okamzik" eureky ", ríká první autor Timothy Sampson, postdoctorální ucitel biologie a biologického inzenýrství na Kalifornském technologickém institutu.

"Mysi byly geneticky identické, obe skupiny vyrábely prílis mnoho aSyn [alpha-synuclein], jediný rozdíl byl prítomnost ci neprítomnost cichové mikroflóry.Jakmile mysi odstraníte mikrobiom, mají mysi normální motorické schopnosti dokonce i s nadprodukcí aSyn . "

"Ted jsme byli docela presvedceni, ze bakterie strev regulují a jsou dokonce nutné pro symptomy PD," dodává Sampson. "Takze jsme chteli vedet, jak se to stane."

Gutové mikroby u pacientu s Parkinsonovou chorobou vyvolaly symptomy u mysí

Dále vedci transplantovali lidské strevní mikroby zdravým dospelým nebo dospelým s Parkinsonovou chorobou - izolovanou z fekálních vzorku - do mysích bez zárodku.

Mysi transplantované strevními mikroby od pacientu s Parkinsonovou chorobou zacaly vykazovat príznaky onemocnení, vcetne motorických problému, agregace alfa-synucleinu a zánetu, zatímco mysi, které dostávaly strevní mikroby od zdravých dospelých, nebyly.

Dále výzkumníci zjistili, ze myklí bez klícek, které vykazovaly symptomy Parkinsonovy choroby, mely ve svých výkonech vyssí hladiny mastných kyselin s krátkým retezcem (SCFA).

Autori vysvetlují, ze predchozí studie ukázaly, ze SCFA mohou vyvolat imunitní odpovedi v mozku. Jako taková spekulují, ze nerovnováha v hladinách SCFA zpusobuje zánet mozku. To muze vést k poskození a smrti nervových bunek, coz vyvolá príznaky Parkinsonovy choroby.

Vsichni vedci verí, ze jejich studie naznacují, ze intestinální mikrobiom pravdepodobne hraje klícovou roli pri Parkinsonove nemoci, címz se odkloní od rozsírené víry, ze onemocnení je výhradne v dusledku zmen v mozku.

"Nase nálezy poskytují zcela novou paradigma pro to, jak mohou faktory zivotního prostredí prispet k Parkinsonove nemoci a prípadne dalsím neurodegenerativním poruchám. Predstava, ze tyto nemoci mohou být ovlivneny patologií ve streve a nejen v mozku, je radikální odchylka od konvencního výzkumu neurovedy.

Parkinsonova nemoc je slozitá a existuje nekolik genetických predpokladu a environmentálních rizik, které hrají roli, ale veríme, ze nase nálezy vrhli svetlo na dríve nerozpoznanou a potenciálne dulezitou soucást této hádanky. "

Sarkis Mazmanian

Nálezy mohou vést k nové lécbe Parkinsonovou chorobou

Mazmánci a kolegové ríkají, ze jejich výsledky nám mohou privést blíze k novým lécbám pro Parkinsonovu chorobu, prípadne ve forme probiotik nebo prebiotik.

Nicméne predtím, nez je tato moznost prozkoumána jako alternativa, výzkumníci tvrdí, ze nejprve musí presne urcit, které strevní mikroby mohou prispívat k Parkinsonove nemoci.

"Bakterie streva poskytují obrovský fyziologický prínos a jeste nemáme údaje, abychom vedeli, které konkrétní druhy jsou pro Parkinsonovou chorobu problematické nebo prospesné," ríká Mazmanian.

"Je dulezité poznamenat, ze v soucasné dobe neexistuje zádná antibiotika nebo mikrobiální lécba k dispozici pro lidské pouzití, která by mohla reprodukovat úcinek, který jsme pozorovali u mysí," dodává.

"Dalsím krokem vsak bude definovat specifické strevní mikroby, které mohou prispet k rozvoji Parkinsonovy nemoci, protoze to by mohlo být provedeno do nových biomarkeru pro identifikaci pacientu s rizikem. Krome toho by tato zjistení mohla vést k novým lécebným postupum, komplikace dodávání léku do mozku a mohou být bezpecnejsí a úcinnejsí. "

Prectete si o nové terapii kmenovými bunkami, která by mohla pomáhat pri lécbe Parkinsonovy choroby.

Zpusob podání by mohl ovlivnit riziko bolestivého pohlavního styku

Muze existovat vazba mezi dyspareunií - bolestí, ke které dochází tesne pred, behem nebo po pohlavním styku - a operativním podáním, navrhuje nová studie. Dyspareunie - bolest spojená se sexuálním stykem - postihuje vetsinu zen v urcitém okamziku svého zivota. Výzkumní pracovníci uvádejí, ze zeny, které mely deti podávané s chirurgickými výkony, jako je císarský rez nebo vakuová extrakce, dvakrát casteji hlásily dyspareunii nez zeny, které mely spontánní vaginální podání s intaktním perineem nebo bez ztuhlé slzy.

(Health)

Chcete-li zít déle, vymente 1 hodinu zasedání s kazdodenní chuzí

Kdyz prijde na zdravé, je rada nekonecná - pije víc vody, cvicí víc, vezme si vitamíny, jí masné ryby, pije více kávy, pije kávu méne. Zdá se vsak, ze nová studie zjednodusuje klíc k dlouhodobému zdraví; naznacuje, ze tím, ze nahradíme 1 hodinu kazdodenního setkání s chuzí, muzeme snízit nasi sanci na casnou smrt o 12-14%.

(Health)