Gut bakterie a mozek: Jsme rízeni mikroby?

Ackoli je interakce mezi mozkem a strevem dlouhá léta studována, jeho slozitost probíhá hloubeji, nez se puvodne predpokládalo. Zdá se, ze nase mysl je v nejaké cásti ovládána bakteriemi v nasich strevách.
Kolik houpání muze drzet mikrob?

Streva má obranu proti patogenum, ale soucasne podporuje prezití a rust "zdravých" strevních bakterií.

Prevázná vetsina techto jednobunecných návstevníku je umístena v tlustém streve, kde v kazdém gramu obsahu strev se nachází nejméne 1 bilion.

Odhad poctu bakteriálních hostu v nasem streve je nárocný; k dnesnímu dni je nejlepsí odhad, ze 40 bilionu bakterií nazývá nase streva doma - cástecne závislý na velikosti vaseho posledního strevního hnutí (hlavním prísadou je bakterie).

Chcete-li, aby to tezké císlo v perspektive, nase telo se skládá z zhruba 30 bilionu bunek. Takze ve skutecném smyslu jsme víc bakterií nez clovek.

Vetsina nasich strevních bakterií patrí mezi 30 nebo 40 druhu, ale muze existovat az 1 000 ruzných druhu. Souhrnne se nazývají mikrobiomy.

Samozrejme, ze bakterie tezí z tepla a výzivy v nasich strevách, ale to není jednosmerný vztah - oni také dávají zpet.

Nekteré druhy nás prospívají tím, ze prerusují vlákninu do mastných kyselin s krátkým retezcem, které muzeme potom absorbovat a pouzívat. Oni metabolizují radu sloucenin v nasem zastoupení a hrají roli v syntéze vitamínu B a K.

Na druhé strane plotu, nedávný výzkum vyvozuje, ze dysregulace strevních bakterií muze být dulezitým faktorem pri zánetlivých a autoimunitních stavech.

Úloha mikrobiomu ve zdraví a nemocech se pomalu vzdává svých tajemství. Nejnovejsí a mozná nejpozoruhodnejsí zjistení je schopnost bakterií strev mírnit nás mozek a chování.

Proc by mela být spojena streva a mozek?

Pohyby v nasem vnitrku jsou zálezitostí zivota nebo smrti. Je-li streva prázdná, musíme ríci nás mozek; pokud je problém s nasimi strevy, který brání zpracování potravin a tedy i absorpci výzivy, mozky budou muset být informováni. Pokud nase strevo celí napadení patogenem, mel by být nás mozek udrzován ve smycce.

Vazby mezi naseho streva a mozkem jsou hormonální, imunologické a nervové, prostrednictvím centrálního nervového systému a enterického nervového systému, který rídí funkci strev. Souhrnne se nazývají celo mozku.

Prestoze se na první pohled zdá, ze spojení mezi strevem a mozkem je prekvapivé, vsichni jsme to zazili v akci. Vztah mezi stresem, úzkostí a rychlým pohybem strev není nikomu cizí.

Tyto konverzace mezi strevem a mozkem byly jiz nejakou dobu studovány. Na tomto partnerství se vsak nedávno objevila nová úroven; vedci nyní zvazují vliv naseho mikrobiomu na celo mozku. Jinými slovy, vedci se ptají, zda bakterie v nasí streve ovlivnují nasi psychologii a chování?

Termíny, ponekud neohrabane, osa mozku-creva-enterická mikrobiota nebo os mikrobiomu-strev-mozku, výzkumníci zacínají pouze skrábat svuj povrch.

Stres a streva

U lidí je osa hypotalamus-hypofýza-nadledvina (HPA) primární odpovedí na jakýkoli druh stresu. Je jedním z hlavních hrácu v limbickém systému a je silne zapojen do emocí a pameti.

Stres aktivuje os HPA a nakonec vede k uvolnení kortizolu - "stresového hormonu" - který má ruzné úcinky na mnoho orgánu, vcetne mozku a streva.

Tímto zpusobem mozková reakce na stres má prímý vliv na bunky streva, vcetne epiteliálních a imunitních bunek, enterických neuronu, intersticiálních bunek Cajal (kardiostimulátory strev) a enterochromafinních bunek (bunek pro syntézu serotoninu).

Naopak, tyto typy bunek jsou také pod vlivem nasí rezidentní armády bakterií. Ackoli mechanismy, kterými mikrobiota reguluje mozek, jsou méne jasná, svedcí o tom, ze existuje skutecne obousmerný dialog.

Jaký je rozdíl mezi mikroby

První dukazy, ze mikrobi mohou mít urcitou kontrolu nad nasí dusevní cinností, prisli pred více nez 20 lety. Pacienti s hepatální encefalopatií - pokles mozkových funkcí v dusledku závazného onemocnení jater - se po perorálních antibiotikách podstatne zlepsili.

Pozdejsí studie poskytly dalsí náznaky, ze mikrobiomy mají více nez pruchodný vliv na stav mysli; bylo zjisteno, ze postihuje úzkost a depresivní chování.

Dalsím klícovým zjistením je dysbióza (mikrobiální nerovnováha) s autismem. Deti s autismem casto mají v jejich streve abnormální a méne rozmanité komunity bakterií. Jeden výzkumník dospel k záveru:

"Máme podezrení, ze intestinální mikróby mohou menit hladiny metabolitu spojených s neurotransmitery, které ovlivnují komunikaci mezi mozkem a mozkem a / nebo mení funkci mozku. [...] Korelace mezi bakteriemi strev a metabolity souvisejícími s neurotransmitery jsou krokové kameny pro lepsí pochopení preslech mezi strevními bakteriemi a autismem. "

Vedci v roce 2004 poznamenali, ze mysi chované bez bakterií streva mely zesílenou odezvu osy HPA na stres. Dalsí výzkumy s pouzitím podobných mysích bez klícek prokázaly, ze jejich nedostatek strevní bakterie mení pametovou funkci.

Bezgenové mysi byly uzitecným nástrojem pro studium osy mikrobiomu-streva-mozku. Pomohli to dokázat neco probíhá, ale výsledky nelze extrapolovat na cloveka. Replikují zádnou prirozenou situaci, o níz clovek není známo - neexistuje taková vec, jako je clovek bez zárodku.

Jiné studie pouzívají ruzné prístupy; nekteré zkoumaly úcinky neuroaktivních sloucenin, které produkují strevní flóra; jiní stále zkoumali rozdíly ve strevní flóre osob s psychiatrickými nebo neurologickými rozdíly.

Výzkum obecne nebyl presvedcivý. Dokonce i kdyz jsou videt zmeny ve strevní flóre, pretrvává vecná otázka kurat nebo vajec: byl psychiatrický stav zpusobený zmenou strevní flóry nebo psychiatrický stav a jeho zmenené chování zpusobily zmenu strevní flóry? Nebo existuje dvojsmerná interakce?

Jak muze strevní flóra umírnit mozek?

Je známo, ze stres zvysuje propustnost strevní výstelky; to poskytuje bakteriím snadnejsí prístup jak k imunitnímu systému, tak k neuronovým bunkám cévní nervové soustavy.

To muze být jedním ze zpusobu, jakými bakterie najdou zpusob, jak nás ovlivnit. Byla vsak také prokázána dalsí prímá cesta.

Jedna studie s vyuzitím potravinárských patogenu poskytla dukaz, ze bakterie ve strevech mohou aktivovat stresové obvody prímo aktivací vagusového nervu - kraniální nerv, který dodává radu orgánu, vcetne horního zazívacího traktu.

Prímá cesta jeste muze zahrnovat prímý kontakt mikrobiomu se smyslovými neurony cévní nervové soustavy. Studie prokázaly, ze tyto senzorické neurony jsou méne aktivní u mysí bez klícek a jakmile jsou mysi podávány probiotické bakterie, aby obnovily svuj mikrobiom, úroven aktivity neuronu se vrátí k normálu.

Probiotika ovlivnující psychologii

Pokud mysi bez bakterií vykazují rozdíly v chování, dalsí otázkou je, zda muze pridání bakterií strev do zvírete provést podobné zmeny. Metaanalýza publikovaná v Journal of Neurogastroenterology a Motility, shromázdil výsledky studií zamerených na úcinky probiotik na funkci centrálního nervového systému u lidí i zvírat.

Zkoumali 25 studií na zvíratech a 15 studií na cloveku, z nichz vetsina byla pouzita Bifidobacterium a Lactobacillus po dobu 2-4 týdnu. Ackoli, jak autori uvádejí, prekládat takové studie na zvíratech do lidských pojmu je hnusná hra. Dosli k záveru:

"Tyto probiotika ukázaly úcinnost pri zlepsování chování souvisejících s psychiatrickou poruchou, vcetne úzkosti, deprese, poruchy autistického spektra, obsesivne-kompulzivní poruchy a pametových schopností, vcetne prostorové a neprumyslové pameti."

Dalsí studie, publikovaná v PLOS One, zjistil, ze pokles veku v pameti muze být zmenen u potkanu ??zmenou hladin Actinobacteria a Bakterioidy ve streve s probiotiky.

Autori dospívají k záveru: "Data podporují predstavu, ze intestinální mikrobiota muze být manipulována, aby pozitivne ovlivnila funkci neuronu."

Budoucnost osy mikrobiomu-streva-mozku

Existuje dlouhá a naklonená cesta pred temi vedci, kterí jsou odvázní, aby prozkoumali podivnou realitu osy mikrobiologie-strevní-mozková. Není pochyb o tom, ze mnozství molekul je ruzným zpusobem zapojeno do ruzných stupnu.

V daleké budoucnosti budou pro psychiatrické podmínky vytvoreny léky, které se specificky zamerují na mikrobiologii; mikrobiom se muze stát systém vcasného varování pro urcité nemoci nebo dokonce diagnostický nástroj.

Prozatím je mozné pouze uvazovat o vlivu bakterií na kazdodenní stav mysli. Meli bychom být také prekvapeni a pobaveni, ze lidé, jak inteligentní, jak se domníváme, jsou cástecne pod kontrolou jednobunecných forem zivota.

Mozná bychom si dobre uvedomili, ze bakterie nás pred miliardami let predvídají a je velmi pravdepodobné, ze nase druhy prezijí o miliardy více.

Antibiotika pro akné spojená s bolestmi krku

Podle studie publikované online First by Archives of Dermatology, jednoho z casopisu JAMA / Archives, se zdá, ze uzívání orálních antibiotik k lécbe akné je spojeno s hlásenými príznaky faryngitidy (bolest v krku). Vysetrovatelé vysvetlují: "Mnoho nesourodých obav bylo vyjádreno ohledne bezpecnosti dlouhodobého uzívání antibiotik.

(Health)

Pocet krevních bunek v nocním kroku se blízí novému biocipu

Jedním z nejcasteji usporádaných krevních testu je kompletní pocet krevních bunek. V soucasné dobe zlatý standard pro test vyzaduje pouzití laboratore s objemným a drahým zarízením. Nyní vsak nový biosenzor zalozený na mikrofluidním biocipu slibuje, ze snízí potrebu laboratore a prinese test na luzko pacienta.

(Health)