Grief musí být oddelen od deprese

Na rozdíl od predchozích vydání diagnostického a statistického manuálu o psychických poruchách amerického psychiatrického sdruzení, páté vydání (DSM-5) nezduraznuje potrebu zvázit a obecne vyloucit ztrátu pred diagnózou závazné depresivní poruchy, podle redakce v tomto týdnu Lanceta.
Zpráva uvádí:

"V návrhu verze DSM-5 vsak neexistuje zádné takové vyloucení z úmrtí, coz znamená, ze pocity hlubokého smutku, ztráty, nespavosti, place, neschopnosti soustredení, únavy a zádného chuti k jídlu, které trvají déle nez 2 týdnu po smrti milovaného cloveka, muze být diagnostikována spíse jako deprese nez jako normální smutek.
Lékarský zármutek, takze lécba je bezne legitimována antidepresivy, je nejen nebezpecne zjednodusující, ale i spatná. Dukazní základ pro lécbu nedávno opustených osob se standardními antidepresivními rezimy chybí. "

Klasifikace nemocí podle Svetové zdravotnické organizace, která je v soucasné dobe revidována jako ICD-11, je ve zpráve rovnez zduraznena. Revizní tým WHO v soucasné dobe diskutuje o tom, zda má nebo nemá zahrnovat kategorii na "prodlouzenou poruchu zármutku".
Podle zprávy:

"Bereavement je spojen s nepríznivými zdravotními dusledky, a to jak fyzickými, tak dusevními, ale zákroky jsou nejlépe zamereny na osoby s nejvyssím rizikem vzniku poruchy nebo k tem, kterí se vyvíjejí spíse komplikovaný smutek nebo deprese nez pro vsechny."

Redakce uzavírá:

"Smutek není choroba, je uzitecnejsí myslenka jako soucást cloveka a normální reakce na smrt milovaného cloveka." "Casový rámec pro zármutek je nevhodný - DSM-5 a ICD-11 si prosím vzít na vedomí, pocituje prodlouzenou zármutku nebo depresi, která muze vyzadovat lécbu, ale vetsina lidí, kterí zazijí smrt nekoho, koho milují, nepotrebují lécbu psychiatrem nebo lékarem. Pro ty, kterí trpí, by lékari meli lépe nabídnout cas, soucit, vzpomínka a empatie, nez pilulky. "

Napsal Grace Rattue