Vyssí stres, riziko deprese u mladistvých se spoustou prátel z Facebooku

Cím více prátel má teenager na Facebooku, tím více je zdurazneno, ze pravdepodobne budou, coz muze zvýsit jejich budoucí riziko deprese. To je podle nové studie publikované v casopise Psychoneuroendokrinologie.
Vedci tvrdí, ze cím víc prátelé z Facebooku má teenager, tím vyssí pravdepodobnost jejich stresu.

Sociální média pouzívají mezi dospívajícími lidmi v posledních letech rychle rostla. Podle studie z Pew Research Center z roku 2012 priblizne 81% dospívajících ve veku 12-17 let, kterí pracují on-line, pouzívají nejakou formu sociálních médií a 71% z nich pouzívá Facebook.

I kdyz tyto stránky pomáhají lidem zustat v kontaktu, rada studií naznacuje, ze jejich pouzití muze mít negativní dopad na zdraví, zejména u dospívajících.

Napríklad v zárí, Zdravotní novinky dnes ze studie naznacující tlak sociálních médií u mladistvých muze vést k úzkosti a depresi.

Vedoucí studie prof. Sonia Lupienová z psychiatrického oddelení na univerzite v Montrealu v Kanade a kolegové zjistila, ze pocet prátel mladistvých na Facebooku muze mít vliv na stresové úrovne - coz muze mít vliv na jejich pozdejsí zivotní depresi.

Více nez 300 prátel Facebooku zvýsilo stres

Aby bylo mozné dospet k jejich nálezum, získali tým 88 88 dospívajících ve veku 12-17 let - 41 chlapcu a 47 dívek.

Rychlá fakta o sociálních médiích

• Od tohoto roku má priblizne 73% Americanu profil alespon na jednom webu pro sociální média
• Priblizne 60% dospívajících uzivatelu Facebook nastavilo své profily na soukromé
• 1 ze 4 dospívajících uzivatelu sociálních médií tvrdí, ze zverejnují falesné informace na stránkách sociálních médií.

Zjistete, jak mohou sociální média ovlivnit zdraví

Zeptali se jich o jejich chování na Facebooku, vcetne toho, jak casto pouzívali stránky sociálních médií, kolik prátel na webu, své sebepokojové chování a podporujícího chování vuci prátelum z Facebooku - napríklad "líbilo" príspevky ostatních.

Krome toho byli úcastníci pozádáni, aby poskytli ctyri vzorky kortizolu - hormonu uvolneného v reakci na stres - ctyrikrát denne po dobu dvou po sobe jdoucích dnu.

Ve srovnání s mladistvými, kterí meli méne nez 300 prátel na Facebooku, meli ti, kterí meli více nez 300 prátel na webu sociálních médií, vyssí hladiny kortizolu. "Muzeme si tedy predstavit, ze ti, kterí mají na Facebooku 1000 nebo 2000 prátel, mohou být vystaveni jeste vetsímu stresu," poznamenává prof. Lupien.

Výzkumníci poukazují na to, ze zvýsené stresové úrovne úcastníku nebyly ciste na Facebooku; dalsí cásti vnejsího faktoru. Odhadovaly vsak, ze spolecnost Facebook je odpovedná za priblizne 8% zvýsení hladiny kortizolu.

Výzkumníci také zjistili snízení hladiny kortizolu u mladistvých, kterí podporovali prátele na webu sociálních médií tím, ze "oblíbili" své príspevky nebo jim posílali povzbuzující slova.

Vyssí hladiny kortizolu u dospívajících mohou naznacovat budoucí riziko deprese

Profesorka Lupienová a její tým ríkají, ze i kdyz mezi úcastníky nezaznamenali zádné príznaky deprese, jejich nálezy naznacují, ze teenagery s vyssím poctem prátel z Facebooku mohou mít vetsí riziko deprese v budoucnu.

"[...] Adolescenti, kterí vykazují vysokou hladinu stresových hormonu, se okamzite nedostanou do deprese, muze se stát pozdeji," vysvetluje prof. Lupien. "Nekteré studie ukázaly, ze to muze trvat 11 let pred nástupem tezké deprese u detí, které mely konzistentne vysoké hladiny kortizolu."

Autori tvrdí, ze dalsí výzkum je oprávnen urcit, zda se jejich nálezy mohou opakovat u detí a dospelých, kterí pouzívají Facebook.

"Rozvojová analýza by také mohla odhalit, zda je virtuální stres skutecne" dostat pres obrazovku a pod kuzi ", aby moduloval neurobiologické procesy spojené s adaptací," dodává profesor Lupien.

Na rozdíl od tohoto nového výzkumu, uvedla studie MNT na zacátku letosního roku se ukázalo, ze pouzívání sociálních médií není prímo spojeno se stresem.