Globální oteplování: vycerpání kyslíku je mnohem vetsí hrozba nez povoden

Pokud by globální oteplování zvýsilo teploty oceánu o nekolik málo stupnu, pak to není záplava, ale obrovské snízení atmosférického kyslíku, které by predstavovalo nejvetsí hrozbu pro nás zivot na Zemi.
Fytoplankton produkuje 70% zemského kyslíku.
Image credit: Univerzita v Leicesteru

To byl záver, který výzkumníci na univerzite v Leicester ve Velké Británii prisli poté, co pouzili matematický model, aby se podíval na vliv zvýsení teploty oceánu na výrobu kyslíku pomocí fytoplanktonu.

V príspevku publikovaném v Bulletin matematické biologie, vysvetlují, jak 70% kyslíku v atmosfére Zeme pochází z fytoplanktonu - fotosyntézních mikroskopických organismu, které obývají nejsvetejsí vrstvu témer vsech nasich oceánu a tel sladké vody.

Rychlost, kterou fytoplankton produkuje kyslík, se mení s teplotou vody - coz je ovlivneno globálním oteplováním.

Pro jejich studii vedci formulovali matematický model procesu plankton-kyslík a jak reaguje na postupné oteplování oceánu.

Model bere v úvahu základní interakce v procesu plankton-kyslík, jako je produkce kyslíku fotosyntézou, kyslík spotrebovaný dýcháním planktonem a zooplankton, který se ziví fytoplanktonem.

"Pravdepodobne vedou k masové úmrtnosti zvírat a lidí"

Model ukazuje, ze udrzitelný systém výroby kyslíku je mozný pouze ve stredním rozsahu. A pokud je rychlost výroby prílis vysoká nebo prílis nízká na obou stranách tohoto rozsahu, vede k vycerpání kyslíku a vyhynutí planktonu.

To naznacuje, ze nárust o 6 stupnu Celsia v teplotách svetových oceánu - coz nekterí vedci predpovídají, ze by mohlo dojít az do roku 2100 - by stacilo na to, aby znicili fytoplankton a vycerpali atmosférický kyslík vsude.

Taková katastrofa, konstatuje autori, "zrejme muze zabít vetsinu zivota na Zemi".

Hodne z debaty o globálním oteplování za posledních 20 let zduraznilo globální záplavy, které by mohly být dusledkem roztavení antarktického ledu, kdy by teploty oceánu vzrostly o nekolik stupnu nad úrovne pred industrializací.

Také hlavní výzkum se zameril na cyklus oxidu uhlicitého (CO2) - protoze CO2 je povazován za hlavního viníka za globálním oteplováním - s dusledkem toho, ze málo výzkumných pracovníku zkoumal vliv na kyslíkový cyklus.

Nová studie naznacuje, ze kdyz se podíváte na kyslíkový cyklus a dulezitou úlohu, kterou hrají fotosyntetické mikroorganismy nasich oceánu, existuje dalsí - dosud prehlízeno - mozné katastrofické následky globálního oteplování.

Senior autor Sergej Petrovskii, profesor aplikované matematiky, shrnuje zjistení:

"Priblizne dve tretiny celkového atmosférického kyslíku na planete produkuje oceánový fytoplankton - a proto by zastavování mohlo mít za následek vycerpání atmosférického kyslíku v celosvetovém merítku, coz by pravdepodobne vedlo k masové úmrtnosti zvírat a lidí."

Zprávy ze studie se shodují s konferencí OSN o zmene klimatu v roce 2015, která se koná v Parízi od 30. listopadu do 11. prosince. Cílem setkání v Parízi je dosáhnout - poprvé za více nez 20 let jednání OSN - právne závaznou a univerzální dohodu o klimatu ze vsech zemí sveta.

Gene spojený s posttraumatickou stresovou poruchou, kterou nasli vedci z Bostonu

Studie publikovaná online v publikaci Molekulární psychiatrie uvádí, ze výzkumníci objevili nový gen, který je spojen s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD). Zjistení naznacují, ze receptory alfa (RORA) související s retinoidy se podílejí na ochrane mozkových bunek pred poskozujícími úcinky stresu a ze mohou také hrát roli ve vývoji PTSD.

(Health)

Spí prílis nebo prílis málo spojeno s chronickými nemocemi

Nová studie zjistila, ze prílis mnoho spánku, stejne jako prílis málo spánku, je spojeno s vedoucími chronickými onemocneními, jako je cukrovka, koronární onemocnení srdce, obezita a úzkost u lidí starsích 45 let. Studie definuje prílis mnoho spánku jako 10 hodin nebo více a prílis málo jako 6 hodin nebo méne. Výzkumní pracovníci z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) oznamují své závery v ríjnovém císle casopisu SLEEP.

(Health)