Genetická chyba objevená proc zeny prezijí muzi

Nová studie o mitochondriální DNA u ovocných musek nabízí radu stop, které by mohly vysvetlovat, proc mají zeny tendenci prezívat muze pres vetsinu zvírecí ríse, vcetne lidí.
Výzkumní pracovníci z Monash University v Austrálii a Lancaster University ve Velké Británii písou o své práci v online vydání 2. srpna Soucasná biologie.
Zjistili, ze se zdá, ze mají musky ovoce mutace v jejich mitochondriální DNA které ovlivnují, jak rychle stárnou a jak dlouho zijí.
Vedci pouzívají ovocné musky jako modely pro studium genu a stárnutí, protoze jejich biologické procesy jsou pozoruhodne podobné tem jiným zvíratum, jako jsou lidé, a s délkou zivota asi mesíc, netrvá prílis dlouho na vysetrování generacních úcinku.
Starsí autor Damian Dowling, výzkumník z Monash School of Biological Sciences, rekl pro tisk:
"Vsechna zvírata mají mitochondrie a tendence samic prezít samcu je spolecných mnoha ruzným druhum." Výsledky naseho výzkumu proto naznacují, ze mitochondriální mutace, které jsme odhalili, zpravidla zpusobí rychlejsí zastarání muzu v zivocisné rísi. "
"Zajímavé jsou, ze tyto mutace nemají zádný vliv na vzory stárnutí u zen. Ovlivnují pouze muze," pridal.
Mitochondrie jsou speciální podjednotky bunek, priblizne stejné velikosti jako bakterie, které poskytují energii pro zivot. Kombinují cukr a kyslík na adenosintrifosfát nebo ATP, molekulární pakety energie, které jsou pouzitelné bunkami.
Mitochondrie mají vlastní DNA, která je zcela oddelena od bunecné DNA v jádre bunky.
A na rozdíl od bunecné DNA, která je zdedena ze spermií a vajícka, které splynou k vytvorení nového jedince, pochází mitochondriální DNA pouze z vajícka.
Protoze je mitochondriální DNA predávána z generace na generaci, proces prirozeného výberu nemá zádnou prílezitost "odhalit" mutace v mitochondriální DNA, které by mohly být skodlivé pro muze. Výzkumníci se o tom odvolávají jako na "selektivní síto specifické pro pohlaví".
Pro jejich studium se Dowling a kolegové podíleli na rozdílech v dlouhovekosti a biologickém stárnutí u musek a zenské ovocné musky, jejichz mitochondrie pocházejí z ruzných puvodu.
Byli nalezeni genetické variace jak v mitochondriální DNA, tak u muzské i zenské, ale pouze u muzu by se mohla spojit s ocekávanou délkou zivota. Nebylo tam jen nekolik mutací na jednom míste, bylo nekolik, rozsírených po celém mitochondriálním genomu:
"... nase výsledky naznacují, ze mitochondriální mutacní záteze ovlivnující stárnutí muzu obecne zahrnují cetné mutace na více místech," písí.
Výzkumníci naznacují, ze mutace jsou zcela zpusobeny tím, jak mitochondriální DNA prochází dolu zenskou linií.
"Pokud nastane mitochondriální mutace, která poskozuje otce, ale nemá vliv na matky, tato mutace proklouzne pohledem prírodního výberu, bez povsimnutí. Behem tisícu generací se mnoho takových mutací nahromadilo, ze ublízilo pouze muzi, zatímco zeny zustaly neposkozené, "Vysvetlil Dowling.
V drívejsí studii, která se zabývala úcinkem mitochondrií predávaných na zenskou linii, objevil tým také vazbu na muzskou neplodnost.
Dowlingová, která kombinuje tuto nejnovejsí studii se svou drívejsí prací, naznacuje, ze mitochondrie jsou "hotspoty" pro mutace, které ovlivnují muzské zdraví.
"To, co se nyní snazíme, je vysetrit genetické mechanismy, s nimiz se muzi mohou opírat, aby znicili úcinky techto skodlivých mutací a zustat zdraví," rekl Dowling.
Napsal Catharine Paddock PhD

Výzkumníci navrhují "jednodussí a spolehlivejsí" Alzheimerovu diagnózu

Alzheimerova choroba je nejcastejsí formou demence - syndrom, který ovlivnuje pamet, myslení, chování a autonomii. Získání spolehlivé a vcasné diagnostiky Alzheimerovy choroby není snadné - více nez 1 ze 3 pacientu dostává nesprávnou diagnózu. Nyní mezinárodní tým výzkumníku, který strávil deset let práce na snazsí a spolehlivejsím prístupu k diagnóze Alzheimerovy choroby, odhaluje své návrhy v Pozmenovacím dokumentu publikovaném v casopise The Lancet Neurology.

(Health)

Lék na Parkinsonovu chorobu? Nahrazení poskozených mozkových bunek slibuje

Výzkumníci nás mozná priblízili k lécbe Parkinsonovy nemoci poté, co nasli zpusob, jak nahradit mozkové bunky znicené onemocnením. Výzkumníci objevili zpusob, jak premenit neuronální bunky na bunky produkující dopamin. Ve studii, která byla publikována v casopise Nature Biotechnology, výzkumníci odhalili, jak transformovali neuronální mozkové bunky do mozkových bunek, které produkují dopamin.

(Health)